Jestli je něco skutečně tématem roku 2021, pak je to vakcína proti viru SARS-CoV-2. Jedno z nejžhavějších zboží současnosti stále platí za nedostatkový artikl a firmy, netrpělivě vyhlížející možnost vlastního očkování zaměstnanců, si tak budou muset počkat.
Mezi zástupce českého byznysu, kterým se zatím smělé plány na očkování zaměstnanců nepodařilo naplnit, patří vedle gigantů typu Škodovky i lídr v segmentu 3D tiskáren Prusa Research, vlastněný Josefem Průšou. Podle něj se však od Vánoc situace nijak nepohnula a vakcíny jsou vykoupené na několik měsíců dopředu.
Zásadní krok, který by mohl přispět k rychlejší distribuci účinných látek na území Evropské unie, bude přitom na pořadu dne už 6. ledna. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) projedná schválení dalšího přípravku k prevenci nemoci covid-19, tentokrát z laboratoří americké společnosti Moderna. Ten už je možné od 18. prosince legálně distribuovat ve Spojených státech.
Oproti už schválené vakcíně od firem Pfizer a BioNTech má přípravek od Moderny tu výhodu, že nevyžaduje skladování při extrémně nízkých teplotách a je možné ho uchovávat i v obyčejném mrazáku.
Kdy se tato vakcína fyzicky dostane k nám, je ale zatím nejasné. Evropská unie už předem objednala 160 milionů dávek, které však budou postupně dodány, až pokud přípravek dostane od EMA zelenou.
„Ostré využití vakcíny od firmy Moderna v Česku bude záviset na registračním procesu a možnostech dodání. Ke schválení však zatím nedošlo, a tak by bylo předčasné udávat nějaká konkrétní data, kdy se látka začne používat i u nás,“ uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.
Do Česka tak zatím dorazily jen dvě menší dodávky v Evropské unii schválené vakcíny od firem Pfizer a BioNTech, kterých vláda celkem objednala na osm milionů kusů.
Poměrně nízká proočkovanost, ve srovnání s premianty, jako je Izrael, který už stihl naočkovat víc než desetinu populace, však není problémem jen České republiky, ale zápolí s ní i další země Evropy.
Nespokojenost tak projevil například bavorský předseda vlády Marcus Sölder nebo tajemnice finského ministerstva zdravotnictví Kirsi Varhila, která uvedla, že země chtěla do konce roku 2020 dostat téměř osmkrát více dávek, než obdržela. I tak ale Finsko, které má „jen“ 5,5 milionu obyvatel, obdrželo o čtvrtinu víc vakcín než desetimilionové Česko.
Když je něčeho nedostatek, vzniká ideální podhoubí pro černý trh. Před nelegálním obchodem s vakcínami tak například v prosinci varoval i Europol, který se zabývá prevencí a potíráním organizované trestné činnosti na území EU. Čísla ilegálních nabídek nejspíš porostou, dokud vakcína nebude obecně dostupná.
I v tomhle odvětví mají však certifikace svoji váhu. Podle zjištění kyberbezpečnostní společnosti Check Point, která ke konci minulého roku provedla výzkum černého trhu s vakcínami na tzv. dark webu, došlo k nárůstu počtu vyhledávání hesla „vakcína“ k datu 12. prosince – dni certifikace vakcíny společností Pfizer a BioNTech americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv.
Tehdy se na síti, která mnohdy slouží k nelegálnímu obchodu s drogami, objevilo mezi čtyřmi až deseti nabídkami denně, přičemž hodnota vakcíny se stabilně pohybovala kolem 300 dolarů za dávku.
Check Pointu se však nepodařilo jednoznačně určit, jestli se jedná o opravdu účinné látky, nebo jen podvrhy. Údajné vakcíny si totiž její výzkumníci skrze dark web neobjednali a nemohli tak její pravost ověřit.
