Jmění pěti nejbohatších amerických miliardářů, kteří si založili vlastní společnost a vypiplali z ní korporátní kolos, se za posledních pět let zdvojnásobilo. Když se ale Forbes podíval na to, kolik za stejné období vynaložili na zajištění vlastní bezpečnosti, zjistil, že jejich výdaje podobně závratně nerostly.
Tedy s jednou výjimkou, která potvrzuje pravidlo. A ta má jméno Mark Zuckerberg.
Zakladatel Facebooku a osmý nejbohatší muž světa (s majetkem ve výši 62,3 miliardy dolarů) sám sobě vyplácí plat pouhý jeden dolar ročně a nedostává ani žádné odměny.
Po loňském útoku šíleného střelce v centrále YouTube, který zranil tři lidi a otřásl celým Silicon Valley, se ale vedení Facebooku dohodlo na speciálním příspěvku na bezpečnost Zuckerberga ve výši 10 milionů dolarů. Tuhle částku dostane ročně Zuckerberg na zajištění lidí, vybavení a služeb s jediným cílem – udržet jeho a jeho rodinu v absolutním bezpečí.
Těch 10 milionů (v přepočtu skoro 225 milionů korun) je přitom pouze bonus k jeho stávajícím výdajům na ochranku. Facebook navíc platí i 1,5 milionu dolarů ročně za Zuckerbergův soukromý tryskáč, taky jako součást programu na zajištění jeho bezpečnosti.
Výdaje na Zuckerbergovu osobní ochranu mezi lety 2012 a 2017 vzrostly o víc než 500 procent. To jsou počty, které neberou v úvahu poslední, desetimilionové navýšení ani zpřísněná bezpečnostní opatření, která Facebook zavedl ve svém sídle v kalifornském Menlo Parku. Oproti šestinásobnému nárůstu výdajů na bezpečnost ale Zuckerbergův majetek ve stejném období vzrostl „jen“ o 220 procent.
Pikantní je, že některá bezpečnostní opatření, jež zakladatel Facebooku zavedl, jsou trochu jako ze stránek thrilleru od Toma Clancyho. Třeba utajená nouzová skluzavka, kterou prý má Zuckerberg nainstalovanou v kanceláři pro případ nouze, aby mohl rychle a nepozorovaně utéct v případě útoku.
Američtí miliardáři a jejich marnotratný životní styl se v poslední době stávají čím dál častěji cílem kritiků, kteří připomínají, že podobně široce rozevřené byly nůžky mezi bohatými a chudými v americké společnosti naposledy v době těsně před začátkem velké hospodářské krize ze 30. let.
Ve světle toho pak astronomicky vysoké částky vynaložené firmami na soukromé záležitosti jejich korporátních špiček můžou leckomu zvednout obočí (nebo tlak) – jako třeba když veřejně obchodovaná společnost platí miliony dolarů za osobní ochranku svému zakladateli.
Forbes se proto rozhodl podívat na pět nejbohatších zakladatelů veřejně obchodovaných společností ve Státech. Ale ukázalo se, že není žádná zjevná souvislost mezi bohatnutím (tedy i růstem společností, které tihle miliardáři založili) a výdaji na osobní ochranu, které společnosti platí za své zakladatele. Záleží spíš na tom, jak firma vnímá riziko, jak moc je její zakladatel vidět a jak moc je firma zrovna „populární“.
Mark Zuckerberg. Foto: Forbes.com
Konkrétně Mark Zuckerberg je veřejnou tváří sociální sítě, která sice spojuje lidi a má bezprecedentní vliv na miliardy životů, ale zároveň je sama spojená s tématy, která v poslední době rozdělují společnost. Sečteno a podtrženo, Zuckerberg z pohledu potenciálního rizika není zrovna v záviděníhodné situaci.
Také Amazon navýšil výdaje na bezpečnost svého zakladatele, nejbohatšího člověka světa (alespoň než se rozvede) Jeffa Bezose. I proto, že Bezose bylo víc vidět v souvislosti s jeho vlastnictvím Washington Postu a útoky prezidenta Donalda Trumpa na tenhle deník. Na rozdíl od Zuckerberga ale Bezos nedostal tak štědrý rozpočet na ochranku. A co se procent týče, navýšení nebylo víc než pouhým stínem růstu majetku muže číslo jedna v miliardářském žebříčku Forbesu. Bezosův majetek se totiž letos vyšplhal až ke 131 miliardám dolarů, přičemž v roce 2012 činil 18,4 miliardy. Amazon přitom ročně na Bezosovu bezpečnost pošle 1,5 milionu dolarů – což se od roku 2012 nezměnilo. Svoji osobní ochranu si ale Bezos podle mluvčího Amazonu platí sám.
To Berkshire Hathaway ve své výroční zprávě neuváděla žádné výdaje na ochranku Warrena Buffetta až do roku 2008 – tedy chvíli poté, co se muž s obličejem pomalovaným maskovacími barvami a s falešnou pistolí pokusil vloupat do miliardářova domu. V roce 2017 utratila Berkshire za Buffettovu bezpečnost 375 tisíc dolarů. To je o 16 procent víc než pět let předtím – za stejné období ale Buffettův majetek poskočil o 72 procent.
Warren Buffett. Foto: Forbes.com
Pro Christophera Falkenberga, prezidenta firmy Insite Risk Management, je vyhodnocování rizika denní chleba. A už mnohokrát stál před úkolem najít ten správný balanc mezi majetkem klienta, potenciálním rizikem a množstvím bezpečnostních opatření, která je klient ochotný přijmout ve svém životě. „Pokud by nenápadný a zcela neznámý miliardář vedl úplně obyčejný život, žil stejně jako jeho soused zubař, pak nebude riskovat víc než ten zubař. Alespoň do momentu, než se někdo dostane k jeho výpisu z účtu,“ říká Falkenberg.
U Larryho Ellisona, zakladatele Oraclu, za posledních 10 let výdaje na ochranku dokonce poklesly, ačkoli jeho majetek jen za posledních sedm let vzrostl o 74 procent na 62,5 miliardy dolarů. Oracle mu platí roční náklady na hlídače a zabezpečovací techniku jeho sídla v Kalifornii, což v roce 2007 vyšlo na 1,7 milionu dolarů a v roce 2017 už jen na 1,5 milionu dolarů.
Larry Page, Foto: Forbes.com
Pokud jde o pátého do party, spoluzakladatele Googlu Larryho Page, mateřská společnost Alphabet v posledních letech nikde nezveřejnila částku, kterou by na jeho bezpečnost přispívala. Alphabet podle všeho neplatí ochranku ani druhému ze zakladatelů Googlu, Sergeyi Brinovi. Naposledy dal Google peníze na Pageovu ochranu v roce 2006, když mu firma vyhradila 33 195 dolarů na logistiku a osobní bezpečí během soukromých cest po světě. Pageův majetek má hodnotu 50,8 miliardy dolarů a Brinův 49,8 miliardy. Oba se přitom podobně jako Zuckerberg rozhodli nechat si vyplácet místo platu pouhý jeden dolar ročně. Alphabet nicméně platí ochranku svému bývalému CEO Ericu Schmidtovi (296 tisíc dolarů) i současnému CEO Googlu Sundaru Pichaiovi (638 tisíc dolarů).
Podle analytiků hraje roli i to, jak moc je klient vidět, jak je známý široké veřejnosti, případně zda se jeho byznys právě topí v kontroverzních kauzách.
Specialisté na bezpečnost celebrit a miliardářů říkají, že právě vysoká viditelnost Zuckerberga, ať už kvůli četným problémům Facebooku se soukromím, nebo skandálu s údajným ruským ovlivňováním amerických prezidentských voleb, zvyšuje rizika, kterým čelí. Business Insider si nedávno všiml, jak Facebook dramaticky rozšířil svůj bezpečnostní aparát v souvislosti s nejrůznějšími potenciálními hrozbami, od bombových atentátů přes státní špionáž až po ukradené prototypy. Podle BI chrání zaměstnance Facebooku přes šest tisíc pracovníků bezpečnosti a před domy Marka Zuckerberga hlídkují ozbrojení agenti.
„Úplně stačí, aby nějakému bláznovi někde ve Státech začaly všechny ty problémy Facebooku přerůstat přes hlavu a on by z nich začal vinit přímo Marka Zuckerberga,“ říká Kent Moyer, ředitel World Protection Group, bezpečnostní firmy z Beverly Hills, která má mezi klienty i celebrity a miliardáře. „Přidejte třeba k psychické nemoci ještě fixaci na zbraně, a než se nadějete, bude ten chlápek stát u Zuckerbergových dveří.“
