Když se Marka Kostky zeptáte, jestli stojí za boomem koloběžek v Česku, řekne vám, že tu žádný boom není – že na tom, aby měla přibližně každá 150. domácnost u nás koloběžku, pracuje už 20 let.
Právě on totiž na svět přivedl velkou cestovní koloběžku a ukázal, že to není jen dopravní prostředek pro děti. Během oněch dvou dekád vybudoval z firmy Kostka jedničku na českém trhu s ročním obratem 120 milionů. Dnes z malé obce Potůčník u Hanušovic v Jeseníkách učí na koloběžkách jezdit celý svět od Austrálie až po Norsko.
Protože vystudovaného elektrotechnika vždy bavila práce s železem, otevřel si po revoluci zámečnickou firmu a začal vyrábět branky, brány a ploty a taky svařovat rámy pro tehdejší největší cyklistickou firmu Velamos Sobotín.
Když bylo jeho synovi pět let, chtěl mu koupit koloběžku. Obešel všechny prodejny a supermarkety, ale žádnou podle svých představ nenašel. Uvědomil si, že ji vlastně může vyrobit sám – a jeho syn, který dnes už firmu vede, dostal v roce 1998 k Vánocům vůbec první koloběžku Kostka.
„Koloběžky, které byly na trhu, nebyly uzpůsobené pro malého človíčka, aby se dobře ovládaly, jely a brzdily, například byla špatně nastavená výška stupátka. Takže všechno, co jsem věděl, že je na těch koloběžkách špatně, jsem udělal jinak,“ říká Kostka, který zároveň vyrobil čtyři další koloběžky pro děti svých kamarádů.
Zatímco si syn užíval jízdu, jeho otce už nebavilo za ním běhat a rozhodl se, že si vyrobí koloběžku i pro sebe – s předním kolem větším a zadním menším, aby koloběžka lépe překonávala terénní nerovnosti a vzadu kolo nepřekáželo při odrážení.
A protože od něj chtělo takovou koloběžku čím dál lidí, začal je roku 1999 ve firmě oficiálně vyrábět. Než se mu ale podařilo vybudovat značku, která koloběžky dodává například v rámci kompenzačního cvičení reprezentačnímu týmu juniorských běžců nebo specializovaným rehabilitačním centrům, celých 10 let koloběžky dotoval z ostatních aktivit firmy.
„Všichni mi říkali: ‚Ty tvoje koloběžky, jenom je dotujeme, kdybychom raději dělali něco pořádného.‘ Nevěřili mi, protože jsem vlastně prodával něco, co nikdo nechtěl a nepotřeboval, žádný trh tady neexistoval. Mě to ale bavilo, věděl jsem, jak úžasně jednoduchý dopravní a zdravotní prostředek jsou, a věřil jsem, že nás budou jednou živit fulltime,“ vzpomíná Kostka, který dnes prodá více než 20 tisíc koloběžek ročně a věnuje se naplno jenom jim.
Do desítek specializovaných koloběžkářských a cyklistických prodejen v Česku ho ovšem čekala dlouhá cesta. „Cykloobchody nás odmítaly s tím, že přece nikdo nebude chtít kolo bez pedálů, a nefungovala nám ani reklama. Tak jsem si uvědomil, že si lidi musí koloběžky vyzkoušet, a začal jsem objíždět třeba i tři veletrhy a různé kulturní akce každý víkend,“ vysvětluje Kostka, který koloběžky prodává také přes vlastní e-shop.
Dnes už rodinná firma v Potůčníku vyrábí přes 30 typů koloběžek pro děti, dospělé, pejskaře, závodníky i handicapované. V bývalé textilce zaměstnává 100 lidí a během 20 let vytvořila téměř soběstačnou hi-tech robotizovanou výrobu.
„Původně jsme koloběžky vyráběli ze součástek kol, které ale časem nestačily. Dnes si vyvíjíme a vyrábíme nejen rámy, ale i náboje, řídítka, představce a téměř všechno kromě plášťů a brzd. Současně máme v nabídce víc než stovku vlastních doplňků a dílů,“ říká Kostka, který vytvořil vlastní závodní tým. Na jeho koloběžce jezdí například handicapovaný sportovec Richard Štěpánek, svou cestu kolem světa se na ní chystá podniknout Dán Nicolai Bangsgaard.
„Nikdy nevzdávejte něco, čemu věříte a co vás baví. Nikdy nezapomenu, jak jsem pořád dokola vysvětloval, že to není kolo a že se to s ním nemůže srovnávat,“ vysvětluje Kostka. Zahraniční trhy dnes tvoří dvě třetiny jeho obratu a mimo jiné dodává koloběžky třeba do hotelů na Lanzarote nebo na Mallorce, kde si je oblíbili právě starší turisté, pro které je jízda na kole ze zdravotních důvodů už nevhodná.
