Loňské léto, pamatujete? Horké dny, noci s lidmi v otevřených barech… A k Marsu odstartovaly na náročnou misi hned tři kosmické sondy. Teď, po sedmi měsících, je čas na velké finále.
Tři mise během jednoho týdne, takhle rušno na oběžné dráze Marsu ještě nebylo. Ta první, Naděje, je ze Spojených arabských emirátů a na oběžnou dráhu Marsu dorazila včera. Druhá odstartovala z Číny a na orbitu vstoupí dnes, třetí je americká a k Marsu jí v době vydání tohoto článku zbývá zhruba 15 milionů kilometrů – při rychlosti bezmála 80 tisíc kilometrů za hodinu už jen kousek.
Že si pro marťanské rande vybraly všechny tři stejný měsíc, není žádná náhoda. Ze Země startovaly v rozmezí několika týdnů, protože vyslat vesmírnou sondu na Mars je nejlepší vždy jednou za 26 měsíců. Tehdy se obě planety na svých oběžných drahách kolem Slunce přiblíží na ideální trasu a otevře se tak vhodné „meziplanetární okno“.
Pozemský nálet otevírá novou kapitolu ve zkoumání Marsu a potenciálně taky života na něm. Proto stojí za to podívat se na sondy zblízka.
Al-Amal, Naděje
První ze tří, která k Marsu dorazila. Odstartovala 19. července z japonského vesmírného centra Tanegašima a na oběžnou dráhu kolem rudé planety vstoupila vpodvečer úterý 9. února. Amal je první meziplanetární mise nejenom Spojených arabských emirátů, z jejichž vesmírného programu vzešla, ale celého arabského světa.
Pro pouštní stát je to milník a taky významné gesto. Emiráty mají i další smělé vesmírné plány: v roce 2024 chtějí poslat vlastní lunární vozítko na Měsíc. Amal, což znamená v arabštině Naděje, k rudé planetě dosvištěla eliptickým průletem ve vzdálenosti oscilující mezi tisícem a 50 tisíci kilometrů.
Start rakety, která vynesla sondu al-Amal do vesmíru | Foto AFP
Během následujících týdnů se sonda, která váží 1350 kilogramů a stála 200 milionů dolarů, ustálí na oběžné dráze ve výšce 20 až 43 tisíc kilometrů nad povrchem Marsu, který oběhne jednou za 55 hodin.
Amal bude nad Marsem prolétávat pod úhlem 25 stupňů, aby mohla při rotaci pozorovat většinu planety. Na palubě má přístroje určené k měření marsovské atmosféry a tamního počasí, hledání prachových bouří a ledových mraků a taky sledování ročních období na planetě.
Zkoumat bude i meziplanetární prach. „Jsou to data, která jsou pro vědce poměrně vzácná, tak jsme se této možnosti chopili. Brzy začneme zveřejňovat výsledky sběru dat tak, aby s nimi mohla pracovat celá vesmírná komunita,“ uvedla Sarah al-Amiri, která vede vědeckou část arabského vesmírného programu.
Tianwen-1, Otázky k nebesům
Naději je v patách čínská sonda Tianwen-1, která odstartovala 23. července a na oběžnou dráhu Marsu vstoupí dnes. Taky pro Číňany se jedná o první misi na rudou planetu, přestože někdejší Říše středu už si svou pozici vesmírné velmoci nějakou dobu buduje a má za sebou řadu lunárních misí.
Sonda Tianwen-1, jejíž název v překladu z čínštiny znamená Otázky k nebesům, váží 3000 kilo a její součástí je i vozítko o hmotnosti 240 kilogramů. To by mělo v květnu přistát na povrchu Marsu s cílem dál zkoumat planetu.
Když se to Číně podaří, bude teprve třetí zemí (po USA a bývalém Sovětském svazu), která na Marsu přistane. Snad přitom bude mít větší štěstí než před 50 lety Sověti, kterým prvních devět misí v různých fázích selhalo a teprve desátá s označením Mars 2 byla úspěšná.
Tianwen-1 napřed vstoupí na oběžnou dráhu a teprve po několika měsících vyšle modul na přistání. Čínský rover dosedne v oblasti Utopia na severní polokouli Marsu a jeho mise by měla trvat 90 solů (tak se říká dnům na Marsu, které jsou o necelých 40 minut delší než ty pozemské).
Pokud však vozítko vydrží, může si misi prodloužit. Pohánět ho bude solární energie, na palubě má šestici průzkumných přístrojů a dvě kamery a datový záznam bude průběžně posílat zpátky na Zemi.
A jaké jsou vlastně ty otázky k nebesům, které má Tianwen-1 zodpovědět? Sonda bude zkoumat marsovskou atmosféru a magnetosféru, povrch a také klima. Hlavní vědecký cíl roveru pak bude geologický průzkum a hledání podzemního ledu.
Perseverance, Vytrvalost
Poslední únorové rande pak proběhne za týden a den, tentokrát s americkou misí Perseverance. Ta ze Země odstartovala 30. července a má podle plánu přistát v kráteru Jezero. Tak se totiž jmenuje i v angličtině – Jezero Crater, podle stejnojmenného bosenského města.
NASA v misi Perseverance posílá k rudé planetě už své páté a technologicky zatím nejnadupanější vozítko, které vyšlo na 2,7 miliardy dolarů a dalších 300 milionů by měl stát jeho provoz. Rover váží tunu, je velký jako osobní automobil a má šest kol.
Instrukce ze Země bude dostávat jednou denně, jinak se po Marsu bude pohybovat sám. K tomu, aby nikam nespadl nebo se někde nezasekl, by mu mělo sloužit 23 fotoaparátů a kamer mapujících okolí.
Na pohled vypadá Perseverance jako jeho starší bratr Curiosity, vozítko, které v předchozí americké misi na Marsu hledalo – a našlo – organické molekuly, které patří k základním stavebním kamenům nám znamých forem života.
Perseverance má na tahle zjištění navázat svým dvouletým pobytem na planetě a posunout výzkum ještě dál. I proto vozítko přistane v kráteru Jezero, kde před miliardami let skutečně byla říční delta a jezero, tedy místo ideální pro vznik života.
K hledání organických stop, nebo dokonce mikrofosilií má rover nástroje pojmenované Sherloc a Watson a s jejich využitím by měl vytipovat horniny, které stojí za další prozkoumání. Ty nejslibnější pak vloží do titanových schránek, čekajících na převoz zpátky na Zemi. O ten by se měla v další dekádě postarat série americko-evropských misí.
Kromě toho si americký rover procvičí přeměnu oxidu uhličitého z marťanského vzduchu na kyslík, což je potenciálně užitečný nástroj pro budoucí lidské mise k rudé planetě. A stejně jako čínská sonda bude hledat pod povrchem Marsu vodní led pomocí radaru a monitorovat marťanské počasí.
Jako třešničku na dortu s sebou Perseverance nese speciální helikoptéru Ingenuity, která by měla být schopná létat i v řídké marsovské atmosféře. Letoun rover vysadí po přibližně 50 dnech a bude to vůbec první pokus o let na povrchu jiné planety.
Pokud bude úspěšný, mohla by podobná technologie být použita i pro budoucí mise na Mars s lidskou posádkou.
