V pondělí jsme byli svědky bezprecedentního historického okamžiku na poli obchodování s ropou. Ještě kolem pozdních odpoledních hodin létaly na sociálních sítích poznámky o tom, že ropa bude brzy zadarmo. To se stalo skutečností jen o pár hodin později a ropa (WTI, West Texas Intermediate, standard pro americký trh) nakonec byla za minus 37,63 dolaru za barel.
Ještě před dvěma měsíci se jeden barel ropy WTI obchodoval za ceny kolem 60 dolarů za barel. Ne nadarmo se říká, že obchodování komodit je jenom pro zkušené investory a obchodníky. U ropy to platí dvojnásob.
Již dnes se mluví o největší ropné krizi v dějinách. Co se ale vlastně opravdu v pondělí stalo a proč, co tomu předcházelo a co můžeme od ropy očekávat do budoucna? K pochopení celé situace je třeba porozumět alespoň některým základním zákonitostem trhu s ropou a způsobu, jakým se obchoduje.
Obchodování s ropou je velmi čilý trh s mnoha hráči. Nejčastějším způsobem obchodování s ropou jsou futures, tedy termínované obchody. S ropou obchodují nejenom ti, kdo ji fyzicky potřebují a chtějí ji dodat, ale především spekulanti, pro které je volatilní trh s ropou úžasné hřiště. Obrovské množství hráčů na ropném trhu dodává kýženou likviditu. Spekulanti obchodují nejenom futures, ale také opce nebo céefdéčka (contract for difference). Spekulanti nechtějí v 99,9 procenta případů ropu fyzicky dodat, ale svoje termínované kontrakty před jejich vypršením „přetáčejí“ do nových termínovaných kontraktů.
Největšími producenty ropy jsou Spojené státy (19 procent trhu), Saúdská Arábie (12 procent) a Rusko (11 procent). Největšími spotřebiteli jsou Spojené státy (20 procent trhu) a Čína (14 procent). Saúdská Arábie a Rusko se na spotřebě podílejí zhruba třemi až čtyřmi procenty trhu. Je zřejmé, že pro Rusko a Saúdskou Arábii je ropa významným exportním artiklem a nezanedbatelným příjmem státního rozpočtu. Totéž platí pro Spojené státy.
Zájmem všech je tedy udržet cenu ropy na přijatelné úrovni. Jenže jsme jenom lidé a teorie her říká, že když je hráčů moc, a navíc jsou lakotní a ješitní…
8. března letošního roku Saúdská Arábie začala dávat slevu kolem osmi dolarů za barel ve snaze zvýšit svůj tržní podíl. Vyhlášení této slevy vedlo k pádu ceny ropy o 20 procent. Dva dny nato oznámila jak Saúdská Arábie, tak Rusko, že zvýší produkci ropy. Ceny dál padaly až na úroveň kolem 20 dolarů za barel. Koronavirus již klepal na dveře, a tak obchodníci vcelku racionálně očekávali snížení celosvětové poptávky, a tedy pokles ceny.
Přestože se na začátku minulého týdne země OPEC+ dohodly na celosvětovém snížení produkce přibližně o 10 procent, odhad snížené celosvětové poptávky postoupil k 30 procentům. Takže tato, i když v historickém kontextu OPEC+, rychlá dohoda o významném snížení produkce prostě za současné situace nestačí. Navíc zásobníky ropy po celém světě budou již brzy přetékat.
Pondělní propad je jenom vyústěním těchto událostí. Jedná se však pouze o termínované měsíční (květnové) kontrakty s dnešní expirací. Všichni spekulanti už svoje kontrakty dávno otočili na další období a v pondělí na trhu zůstali už opravdu jen ti, kteří ropu potřebují fyzicky dodat, tedy například letecké společnosti.
Pondělní záporná cena tak v tomto ohledu není nic jiného než cenná informace. Prostě ti, kteří ropu potřebují, říkají „ropy máme dost, a jestli chcete, abychom ji odebrali, tak nám (vy producenti) pěkně zaplaťte“. To se ještě nikdy v historii nestalo. Alespoň víme, že základní ekonomické principy fungují.
Co tedy můžeme očekávat do budoucna? Pokud se země vyvážející ropu, OPEC+ nebo OPEC++, jak jsou s oblibou označovány, nedohodnou na dalším snižování produkce, budeme i nadále svědky nízkých cen ropy a občasných „kolapsů“ trhu při uzavírání kontraktů. To není dobrá zpráva pro světovou ekonomiku.
Ale jinak se zase tak moc nestalo. Červnové futures WTI již budou zase zpět na starých dobrých 20 dolarech, někteří kapitáni otočí svůj tanker nazpět, a kdyby měl někdo zájem, budu mít na překladovém nádraží Žižkov v květnu pár vagonů, v pondělí jsem totiž při tom obchodování trochu zaspal…
Autor je předsedou představenstva a generálním ředitelem Raiffeisen Investiční společnosti.