Vysoká cena bitcoinu nepřitahuje jen investory, kteří zkoušejí naskakovat do rozjetého vlaku, ale také pozornost regulátorů. Kryptoměny jako celek přeskočily velikost bilionu dolarů, což je více než tržní kapitalizace Googlu, Facebooku nebo Buffetovy holdingové společnosti Berkshire Hathaway. Toho už si nejde nevšimnout.
Naposledy šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová vývoj kolem bitcoinu označila za „zábavný“ a vyzvala k jeho globální regulaci. Důvod?
Jak tomu je často v posledních letech, regulace se schová pod boj proti praní špinavých peněz. Centrální banka se rozhodla vystřelit a připomenout nám, že kolem regulace kryptoměn se schyluje k zásadní bitvě. A kdybychom chtěli, mohla by na tom Česká republika i vydělat.
Jak zničit nezničitelný bitcoin
Vzpomínám si na své první přednášky o bitcoinu před osmi lety. Vždy v nich byla zmínka, jak je bitcoin nezničitelný, i kdyby se regulátoři snažili sebevíc. Nebyl jsem sám, podobných přednášek jsem slyšel stovky. Zažila se tak představa, že bitcoin je neregulovatelný, a to mu přidávalo na kouzlu.
Jenže tak jednoduché to bohužel není. Bitcoin jako protokol zničit zákonem nelze. Data uložená v tzv. blockchainu tam budou, i kdybychom napsali sebelepší zákon o zákazu kryptoměn. Potud je neregulovatelnost bitcoinu skutečná.
Když ale v roce 2014 vtrhli v Rusku policisté se samopaly do obýváku několika mladých těžařů bitcoinu, názorně se ukázalo, že trvalost neviditelných dat v bitcoinovém blockchainu a úder viditelné ruky státu jsou dvě úplně odlišné věci. Bitcoin poběží, ale pod špičkou bajonetu ho téměř nikdo nebude chtít používat.
Do přednášek jsme začali přidávat úmyslně přehnaný příběh o tom, jak snadné by bylo ze strany státu bitcoin zničit, pokud by se jen za vyslovení tohoto slova trestalo smrtí. Síť by pořád běžela a existovala, ale nikdo bychom nechtěli bitcoiny používat.
Promeškaná šance
Kdyby se vlády rozhodly bitcoin zničit v roce 2011, nikdo by si toho ani nevšiml. V době rozkvětu prvního temného tržiště Silk Road, na kterém se za bitcoiny hojně obchodovalo s drogami, by stačilo označit bitcoin za podivné virtuální peníze drogových dealerů a jen pár z nás by se nad tím pozastavilo.
V roce, kdy stál bitcoin dolar, stačilo zaútočit skrze boj proti dětské pornografii a nikdo z nás by se s tím nechtěl ani trochu spojovat.
Tuhle příležitost vlády promeškaly a první velké regulační pokusy začaly až v obrovské vlně růstu ceny bitcoinu nad 1000 dolarů v roce 2013. Kambodža, Vietnam, ale i Spojené státy řešily regulaci a o rok později jsme se potkali s centrálními bankéři i v Praze.
Mámě štěstí, že zrovna čeští centrální bankéři jsou vzdělaní ekonomové, kteří jsou z většiny velmi liberální a naklonění svobodné soutěži všude, často i na trhu peněz. Když jsme si povídali a přednášeli na konferencích, bitcoinu rozuměli. A když ne, rádi se doptávali.
Výsledkem byla a dodnes je pozice centrální banky, že kryptoměnám nebude škodit, ale ani pomáhat. „Hrajte si,“ říkali s oblibou. Je to fér postoj, i když vede k problému, trápícímu české bitcoinové směnárny, kterým banky nechtějí otevírat účty.
Zákon po vás k podnikání sice účet vyžaduje, ale když vám ho nikdo neotevře, přestože podnikáte legálně, centrální banka „neškodí, ale ani nepomáhá“ a nic s tím nedělá. Přitom když po vás stát chce trvalé bydliště, ale žádné nemáte, přidělí vám ho na radnici.
Vzhůru do války
V roce 2013 jsem začal o bitcoinu psát knihu a už tehdy se její poslední kapitola jmenovala „Válka o bitcoin“. Pojednává o tom, jak regulátorům bitcoin nezapadá do škatulek, mainstreamovým ekonomům vypadává z modelů, centrálním bankéřům přijde málo kontrolovatelný, úředníkům špatně stopovatelný a i těm rozumným politikům přijde, že málo chrání spotřebitele, který může chybovat a o vše přijít.
„První výstřely už padly,“ napsal jsem před sedmi lety. Od té doby padly i další a dokonce u nás, jako když se novelizoval zákon o praní špinavých peněz. V něm se tzv. povinnými osobami staly kryptoměnové burzy nebo směnárny, ale do zákona se propašovala i věta, že povinnou osobou se stává kdokoli, kdo „případně poskytuje další služby spojené s virtuální měnou“ – což je tak vágní pojem, že dodnes nevíme, co se pod ním všechno skrývá.
I dobře zamýšlená regulace může být tragická, když se špatně napíše. Kdybych za tento článek dostal zaplaceno bitcoinem, měl bych být povinnou osobou? Záměrem zákona to zjevně není a pravděpodobně by to každý soudce jasně viděl, ale co když ne?
Zatím poslední salva z centra Evropské centrální banky může znít úsměvně, ale kolem Bitcoinu za dvanáct let vyrostl tak velký ekosystém s miliony zainteresovaných lidí, že je důvod ke skutečným obavám. Firmy ze strachu utíkají na Maltu, lidé kvůli vysokým daním z bitcoinu opouštějí Slovensko…
V roce 2021 máme v centru Country for the Future obrovskou příležitost vzít tuto „nahrávku“ a vrátit do eurozóny balon smečí. V zemi, kde je druhou největší opoziční a třetí největší partají ve sněmovně Pirátská strana, bychom už dávno měli být útočištěm pro kryptoměnové nadšence.
V zemi, která nám dala SatoshiLabs, firmu vyrábějící první HW peněženku na světě, Slush Pool, první bitcoinový pool v historii, Paralelní Polis, světově známé bankomaty General Bytes nebo první operační systém pro těžební HW Braiins.
Je to výzva a příležitost, která se už nemusí opakovat. Zatímco ve světě bude zuřit regulační válka, mohli bychom zůstat neutrální zemí, kam zoufalí lidé budou utíkat se svým digitálním zlatem. Máme jedinečnou šanci stát se digitálním Švýcarskem – a ne že by se nám všechny ty peníze, které by sem přitekly, nehodily v obnově zbídačené ekonomiky.
Obávám se ale, že postup bude přesně opačný. Vláda neschopná vybrat dost daní na slíbené mizerné důchody a svůj stále dražší provoz se spíše rozhodne pro rychlou náplast a nebude nad bitcoinem vůbec přemýšlet. Podepíšeme se pod jeden velký společný dokument, aby byla regulace globální, jak volá šéfka ECB.
Masa lidí, kteří si už na kryptoměny sáhli, jim to však neodpustí. Myšlenku zasetou bitcoinem neodmažete žádnou regulací. Pochopení toho, jak podivný je náš současný svět peněz, zakázat nejde. A díky bitcoinu to chápe čím dál více lidí.
Snažit se zakázat bitcoin v roce 2021 je nemyslitelné. Propsal se na obrazovky předních světových televizních stanic, píše se o něm ve Forbesu. Stále více lidí si ho vyzkoušelo a žádné stopy drog či dětské pornografie tam nenašlo.
Na rozdíl od stop kokainu, které najdete na eurobankovkách.
