skip to main content
Restart

Komentář Petra Kovaříka: Zachránit firmu je důležité. Žít ve svobodě je ale důležitější

3 minuty čtení

Jeden den máte prosperující firmu s desítkami zaměstnanců a obratem v milionech eur, druhý den musíte všechno zavřít. Tma. Ticho. Jediný zvuk, který slyším, je naskakování nákladů: nájemné za prodejní plochu, platy zaměstnanců…

Snažíme se přežít.

Nejde ale jen o naše přežití. Po bodu A je tu ještě bod B. Chci, aby svět byl co nejpestřejší. Aby si lidé mohli svobodně vybrat. Aby nebyli omezeni na to, co jim nabízí osekaný trh ovládaný velkými firmami. Právě velké firmy si teď na nás totiž brousí zuby.

Co dělat, když chcete zachránit svou firmu, ale zároveň se podílet na zvelebování země, kterou milujete? To je můj příběh.

Každý vzdělaný člověk ví, že malé a střední podniky táhnou ekonomiku. U nás třeba ze 48 procent. A navíc zaměstnávají 60 procent populace. I přesto jsou ale u nás podnikatelé často vnímáni jako veřejní nepřátelé. Proto je důležité dlouhodobě vysvětlovat, co podnikatelé pro ekonomiku dělají.

Reklama

Většina současných firem vznikla od nuly, nebyla součástí privatizace. Přesto je spousta našich spoluobčanů vnímá negativně. A negativně je vnímá i vláda, která jim v současné krizi odmítá pomoct.

Přestože se tyto firmy potýkají s existenčními problémy, pomáhají v první linii. Rozdávají radost. Ti, kteří jsou na tom špatně, dostávají pomoc od těch, kteří jsou na tom často ještě hůř.

Proč o tom teď potřebuju mluvit? Protože během budování své firmy jsem každý den pracoval dvanáct hodin. Teď v krizi i čtrnáct. Do budování toho, co má podle mě smysl, jsem investoval desetitisíce hodin svého času. Společně s kolegy jsou to miliony hodin. A proto si teď zasloužíme být vyslyšeni. Proto je podle mě nutné, aby si lidé uvědomili, co je to reálné podnikání, a nahlíželi na nás jako na spolutvůrce ekonomiky a celého společenství.

Popravdě, nečekali jsme, že někdo bude hejtovat zrovna naši firmu. Firmu, která se snaží co nejlépe reprezentovat Prahu a vracet jí krásu tím, že otevírá obchody na místech, kde byly dřív pochybné směnárny. Ale i to je poučení. V krizi se odkrývají charaktery v celé své nahotě.

Důvod současné nálady nemusíme dlouho hledat, vládnoucí garnitura prostřednictvím kampaní vždy tvrdila, že podnikatelé parazitují na společnosti, že malé a střední podniky jsou pro naši ekonomiku zbytečné. Zvláštní, že v Německu si to nemyslí: naše německá partnerka dostala už od státu tolik podpory, že si o ní můžeme nechat jenom zdát.

Bez nás podnikatelů by to tady vypadalo jako v Bělorusku nebo v Rusku. Pár šedivých firem, které řídí celý stát.

Česká ekonomika byla v takové formě především díky mladý firmám, které vznikly po roce 2000. Díky nim má i dělník u pásu nadnárodní společnosti velice vysoký plat a může si žít svůj sen. On by měl být v první řadě vděčný za zaměstnanost, kterou vytváří český podnikatel, protože pokud by to tak nebylo, na jeho místo by se stála obrovská fronta.

Bez nás podnikatelů by to tady vypadalo jako v Bělorusku nebo v Rusku. Pár šedivých firem, které řídí celý stát. Pár výrobků nevalné kvality. Zkuste si tam zajet! Uvidíte bohaté oligarchy a zbytek lidí žijících od výplaty k výplatě. Žádné dovolené. Chceš poznat svět? Zajdi si na mezinárodní výstavu.

Pokud v každém odvětví nebudeme mít dostatečnou konkurenci, může se lehce stát, že se vrátíme do doby front na banány, lustrací a mléka v pytlíku. Opravdu je tohle to, co chceme?

Reklama

Někdo může mít pocit, že brečíme. Že chceme podporu od státu. Já ale jenom žádám o všeobecnou slušnost vůči naší firmě v situaci, kterou nikdo z nás nezavinil.

Nebo si tu slušnost a respekt ten, kdo něco vybudoval a rok co rok odváděl do státní pokladny kolem 12 milionů, nezaslouží? Naše firma navíc do České republiky přináší zahraniční kapitál od turistů, kteří tvoří kolem 80 procent našich zákazníků. Nové okolnosti nás teď stavějí před nové výzvy. Nejen ze strany konkurence, o kterou už se vlády svých zemí pěkně postaraly. Jde i o přístup státu.

Jsme zdravá firma. Jsme tvůrci. Umíme se kousnout. A umíme vymýšlet zázraky. Ještě před rokem jsme neměli žádné dluhy. Během devíti let jsme z ničeho vybudovali prosperující firmu s desítkami milionů v provozním kapitálu. Pořídili jsme si reprezentativní prostory s výrobou a sklady pod jednou střechou, pravý domov čokolády, ve kterém vyvracíme mýty, v nichž mnozí konzumenti žijí.

Právě tohle nové sídlo nám tak trochu zkomplikovalo život. Koupili jsme několik let nepoužívanou budovu, omšelé a nevzhledné místo. Celý prostor jsme převážně vlastními silami zvelebili a s radostí ho minulé září slavnostně otevřeli. Bylo to přirozené pokračování našeho snu. Odměna za roky tvrdé práce při budování firmy. Samozřejmě se jednalo o velmi nákladnou investici, do které bychom se nepouštěli, kdybychom tušili, jak bude svět vypadat v roce 2020.

V současné situaci ale naše prodeje spadly v podstatě na nulu. Klasický český zákazník bere náš produkt jako něco, čím může obdarovat své obchodní partnery nebo blízké. Sám pro sebe si ho ale z úsporných důvodů nekoupí. Pro nás to bohužel znamená jediné. Škrtat.

Věříme si. Umíme toho opravdu hodně. Ale rozhodně nejsme věštci. A už vůbec nemáme plán na situaci, kdy přestávají platit základní práva a svobody. Je snad dnes nějaká firma připravená na přistání ufonů? Na vypuknutí světové války? Všechny naše obchody jsme zavřeli, i eventové agentury ze dne na den zastavily svou činnost. Stejně tak se zastavil náš veškerý export. Jediným zdrojem příjmů, který nám teď zůstal, je právě český B2C zákazník.

Na tuhle naši Achillovu patu jsme se chtěli zaměřit už dřív, nicméně současný stav nám teď umožňuje věnovat se tomuto záměru naplno. Rozhodli jsme se představit naše výrobky cestou, která klade důraz na solidaritu a rovnováhu ve společnosti. Proto jsme spustili akci Daruj balíček čokolády a stejný od nás dostaneš zdarma, díky níž jdou naše čokolády po stovkách do nemocnic, ambulancí a dalších zařízení v první linii. Od konkrétních lidí konkrétním lidem.

Tohle nám dodává víru, že to dáme. Stejně tak nás posiluje setkávání s úžasnými lidmi, kteří dělají zázraky a hasí to, co se nezvládlo nahoře. To nám dává víru, že Česko má potenciál. Dost lidí s námi tuhle víru sdílí a za to jsme opravdu vděčni.

Je to příležitost ke změně. Když jste dole, což je náš současný stav (ukončili jsme na velice slušné úrovni spolupráci s víc než polovinou týmu a zavíráme některé obchody v centru Prahy), máte možnost si spoustu věcí uvědomit a otevřít se novým možnostem.

Přežití naší firmy ale není tou nejdůležitější otázkou. Důležitější je pro mě žít ve svobodě. Proto celou dobu apeluji na to, že si nesmíme nechat vzít základní lidská práva a svobody. Alespoň pokud chceme našim potomkům přenechat planetu ve stavu ekologické i občanské způsobilosti.

Dívejme se pozorně kolem sebe. Ti u moci nesmějí mít pocit, že mají v ruce bianko šek. Nejsem sám, komu připadá, že se něco děje. Úkolem všech uvědomělých lidí je na to poukazovat. A nebát se. Věřím, že můj prastrýc, generálmajor Rudolf Pernický, nositel Řádu bílého lva a velitel operace Tungsten, by ani jinou alternativu neviděl.

Začněme každý u sebe. Pojďme tvořit. Ne ze strachu z covidu, ale právě naopak: beze strachu a svobodně. Nenásledujme ty, kteří plíživě omezují naši svobodu. Pojďme se učit od velikánů, jako byli Tomáš Baťa, Tomáš Garrigue Masaryk, Antonín Holý a mnozí další.

Reklama
Reklama