Stát bude mít možnost víc danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí a působí i v tuzemsku. Umožní to zákon o dorovnávací dani, který začne platit v poslední den letošního roku, tedy v neděli 31. prosince. V pátek vyšel ve Sbírce zákonů. Zákon zavádí evropskou směrnici.
Státnímu rozpočtu by mohl podle předpokladů vlády přinést asi dvě miliardy korun ročně. Ministr financí Zbyněk Stanjura už dříve řekl, že kdyby Česko tuto daň nezavedlo, firmy by platily daň v zahraničí a český rozpočet by nezískal nic.
Vláda původně odhadla očekávaný výnos daně na čtyři až šest miliard korun ročně, ale to za dosavadních daňových pravidel. Přede dvěma týdny však sněmovna ve vládním konsolidačním balíčku schválila zvýšení sazby daně z příjmů firem z devatenácti na dvacet jedna procent. Státu by toto zvýšení sazby mohlo ročně vynést asi dvacet dva miliard korun.
Pro takový případ odhaduje důvodová zpráva roční výnos z dorovnávací daně nejvýše na dvě miliardy korun. Důvodem je to, že se při vyšší sazbě daně z příjmů zvýší míra efektivního zdanění a méně skupin zůstane pod hranicí zdanění, při níž by se dorovnávací daň uplatňovala.
Pokud efektivní zdanění dotčených firem v Česku nedosáhne patnácti procent, správce daně celé firmě nebo firmám ze skupiny působícím v Česku vyměří dorovnávací daň, která zajistí minimální patnáctiprocentní zdanění. Celý výnos z této daně má zůstat státnímu rozpočtu. Stát se o něj nebude dělit s obcemi ani kraji.
Zákon se bude vztahovat na velké nadnárodní i vnitrostátní společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let konsolidované výnosy nejméně 750 milionů eur (osmnáct miliard korun) a které působí i na českém trhu.
Podle dřívějšího vyjádření vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše z poloviny srpna se nová daňová povinnost bude vztahovat mimo jiné na technologické giganty, jako jsou Google, Apple či provozovatel Facebooku Meta.
Odborníci už dříve uvedli, že zákon přinese náročnou administrativu velkým firmám, které tuto daň budou platit. Domnívají se však, že zákon pomůže omezit daňovou soutěž zemí o to, ve které budou velké firmy sídlit, a přinese dodatečné peníze do veřejných rozpočtů.
Cílem evropské směrnice, z níž návrh zákona vychází, je zastavit soutěž mezi jednotlivými státy ve snižování různých sazeb daní. Nástrojem k tomu má být právě zavedení jednotné minimální daňové sazby, která má zajistit rovné podmínky pro korporace a jejich součásti po celém světě a umožnit jednotlivým státům lépe chránit jejich základy daně.
Ministerstvo financí odhaduje, že by zákon dopadl na jednotky nadnárodních skupin a zhruba na 3200 firem, které tyto skupiny sdružují.
„Přesný dopad je však obtížně měřitelný, protože lze předpokládat, že pravidla budou mít spíše preventivní charakter, který poplatníky povede k tomu, že nebudou přesouvat zisky do jiných států a agresivně využívat daňových zvýhodnění, neboť z nich budou mít pouze omezené výhody,“ upozornilo ministerstvo v důvodové zprávě k zákonu.
