skip to main content

Kompromis mezi pivem a vínem. Dejte šanci řemeslným ciderům

Kdo nepije pivo, toto dilema dobře zná. Co si objednat, pokud nemáte chuť na víno, limonádu nebo koktejl? Cider, zní správná odpověď. Britové by ji kvitovali s povděkem, protože tohoto moku ročně vypijí přes 800 litrů.

Čím je cider ve skutečnosti? Jde o jablečný alkoholický nápoj z kvašeného moštu, který chutí i způsobem výroby připomíná jablečné víno.

Není ale cider jako cider. Podobně, jako třeba u kávy, existuje dvojí pojetí, dalo by se říct mainstream a niche. Konvenční kávu přirovnejme k průmyslově vyráběnému cideru a „výběrovka“ zde odpovídá ciderům řemeslným. 

Doporučujeme vám proto lokální produkci, která bývá k dostání ve vybraných obchodech s farmářskými potravinami, v rámci rozvozu Rohlíku a Košíku či u výrobců samotných.


Pragerova nová kapitola

Za první vlaštovku fúze mezi řemeslnou a průmyslovou výrobou cideru lze považovat odkoupení stoprocentního podílu v českém výrobci ciderů F. H. Prager firmou Kofola. K transakci došlo na začátku roku 2020 a od té doby F. H. Prager změnil vizuální identitu, tedy etiketu, logo i tvar láhve.

Receptura však zůstala zcela přírodní, dle výrobců v cideru nejsou žádná aromata, barviva, konzervanty, přidaná sladila či cukr a nápoj je nefiltrovaný.

F. H. Prager se vyrábí z jablek z Moravy a Velké Británie, v nabídce stejně jako před změnou majitele najdete cider 11 s obsahem alkoholu čtyři a půl procenta a silnější 13 se šesti procenty. Přibyly ale některé příchutě nealkoholických limonád s jablečným základem.

Limonády se připravují za pomoci techniky „cold brew“ – byliny, které nápoji dodávají danou příchuť, se louhují spolu s ním přímo v kvasném tanku. O etikety ciderů i limonád se postaralo ilustrátorské duo Tomski & Polanski a na e-shopu F. H. Prager si můžete pořídit balení ciderů i s limitovanou edicí plakátů.


Inspirace z Francie

„Od květu jabloně po skleničku zralého cidru uběhnou roky,“ zní motto cidrerie Kliment, kde se nevyrábí cider, ale cidre. Zakladatel Jáchym Kliment se s výrobou cidru poprvé setkal v jižní Francii, proto čerpá hlavně z tamní tradice.

Výroba jeho moku spočívá v metodě dlouhé fermentace, která trvá až osmnáct měsíců. První domácí cidry od Klimenta vznikaly už od roku 2005, k jejich prodeji však vedla dlouhá cesta, v té době totiž ještě cidre v Česku nebyl známý ani veřejnosti, ani úřadům.

„Počátky rodinného jablečného vinařství tedy datujeme do roku 2010, kdy byl uveden první oficiální ročník vyrobený v Cidrerii. Dnes Klimenta najdete v kavárnách a menších prodejních řetězcích po celé republice,“ uvádějí výrobci. 

Reklama

Sortiment dělí na základní řadu, malé šarže a speciály. Označení jednotlivých druhů připomíná názvy šumivých vín, u Klimenta najdete cidre Extra Brut, Brut či Demi Sec, mezi malými šaržemi například Extra Brut Barik zrající v dubových sudech a mezi speciály žlutooranžový cidre Citronaute, kde došlo ke spojení starých českých odrůd jablek s těmi bretaňskými.

Cidrerie Kliment si potrpí na to nejlepší nejen co se týče výběru jablek, ale i designu – na jejich e-shopu si můžete pořídit české sklenice od Jiřího Pelcla. 


Tátův sad

Jedním z nejpopulárnějších ciderů je v současnosti Tátův sad. Vzniká v Líšnici u Prahy od roku 2014 a narazíte na něj ve stále více podnicích i mimo Prahu, online ho koupíte třeba na Rohlíku a nechybí ani v regálech v Makru. Vzniká tradiční anglickou metodou a zraje až osmnáct měsíců. 

„Využíváme naplno možností, které nám nabízí místo, kde žijeme,“ říkají Jan a Kateřina Abtovi aneb Táta a Máma.

„Vysadili jsme přes osm hektarů sadů se speciálními odrůdami jabloní. Pronajali jsme si zanedbané a chemicky neošetřované jabloňové sady v okolí a začali o ně pečovat. Při výrobě se držíme tradičních postupů, nespěcháme. Závěrečnou a naší nejoblíbenější fází naší práce je ochutnávání s přáteli a sousedy,“ přiznávají výrobci.

V nabídce z Tátova sadu najdete suchou a polosuchou variantu, ale také chmelený cider nebo Veselou višeň. Abtovi občas přijdou i s limitovanými edicemi, jako je zimní nebo bourbon cider, a aktuálně připravují BEZstarostný cider z bezu.


Sám sebou i s tebou

Co se stane, když se sejde akademický malíř, naturální vinař a kuchař? Suchý cider Stebou a nealkoholické zázvorové pivo Sám sebou z moravského Kyjova. „Název vychází z toho, kdo jsme a co nám výsledky naší práce přinášejí. Stebou spojuje lidi z různých profesí a bublin,“ říkají zakladatelé David Minařík, Adam Hrazdílek a Mikuláš Šťastný. 

Jejich nápoje mají i výtvarně vydařené etikety s konkrétními podobiznami i abstraktními prvky.

S ciderem Stebou se setkáte třeba v podniku Luft na pražské Letné, v Natural Wine Shopu v Brně a pokud byste si cider chtěli objednat domů, musíte kontaktovat výrobce přes jejich formulář na webu. Základ cideru tvoří dnes už vcelku vzácné odrůdy jablek a podle výrobců nápoj neobsahuje nic než jablka, jejich nadšení a lásku k přírodě.