Dosluhující předseda Fedu Jerom Powell ve čtvrtek řekl, že v Radě guvernérů hodlá setrvat i po skončení svého předsednického mandátu. Jako důvod uvedl nedávné právní kroky, které proti Fedu podnikla administrativa prezidenta Donalda Trumpa.
„Čekám, až bude vyšetřování skutečně a definitivně ukončeno,“ řekl Powell. „Na to čekám a odejdu, až to budu považovat za vhodné,“ dodal.
Americké ministerstvo spravedlnosti v dubnu oznámilo zastavení vyšetřování Powella, státní žalobkyně pro federální okrsek District of Columbia nicméně naznačila možnost, že by jej časem znovu otevřela.
Vyšetřování Powell dával do souvislosti s Trumpovým tlakem, aby se Fed podvolil jeho názoru na snižování sazeb. Republikánský senátor Thom Tillis blokoval potvrzení Powellova nástupce právě s požadavkem na ukončení vyšetřování.
Výbor pro bankovnictví amerického Senátu ve středu schválil nominaci Kevina Warshe na nového šéfa Fedu. Posunul tak jeho nominaci do další fáze. O definitivním potvrzení do funkce by mohl rozhodnout Senát již příští měsíc.
Powellovo funkční období v čele instituce končí 15. května. Jeho členství v Radě guvernérů ale trvá až do roku 2028. Končící předsedové nicméně v minulosti často na členství v radě rezignovali a zbytek období nedosluhovali.
Americká centrální banka ve středu podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50 procenta až 3,75 procenta. Inflace podle centrálních bankéřů zůstává zvýšená.
Výbor pro měnovou politiku byl přitom ve svém hlasování nejrozpolcenější od roku 1992. Rozhodnutí podpořilo osm členů včetně Powella, čtyři se z různých důvodů postavili proti.
Jeden z guvernérů, Stephen Miran, se vyslovil pro snížení sazeb o čtvrt procentního bodu. Mirana loni v březnu do centrální banky nominoval prezident Donald Trump, který Fed a Powella dlouhodobě kritizuje za podle jeho mínění pomalé a nedostatečné snižování sazeb.
Další tři členové výboru – Beth Hammack, Neel Kashkari a Lorie Logan – sice souhlasí s ponecháním sazeb, ale postavili se proti znění prohlášení, které nadále vyjadřuje tendenci k dalšímu snižování sazeb v budoucnu. Navzdory této výhradě se podle Powella tito guvernéři spíše nepřiklánějí k možnosti sazby naopak zvyšovat.
Aktuální ukazatele podle centrálních bankéřů naznačují, že ekonomická aktivita roste stabilním tempem. „Nárůst počtu pracovních míst zůstává v průměru nízký a míra nezaměstnanosti se v posledních měsících téměř nezměnila. Inflace je zvýšená, což částečně odráží nedávný růst světových cen energií,“ stojí v prohlášení.
Vývoj na Blízkém východě podle výboru přispívá k vysoké míře nejistoty ohledně ekonomického výhledu. Mezi cíle Fedu patří dlouhodobá míra inflace dvě procenta a maximální zaměstnanost. Inflace v USA v březnu vystoupila na 3,3 procenta, zatímco míra nezaměstnanosti pak klesla o 0,1 procentního bodu na 4,3 procenta.
„Klíčovým tématem zůstává právě inflace, která se sice postupně snižovala, ale vlnou prudkého růstu cen energií a především paliv v reakci na konflikt s Íránem v březnu vyskočila. Zároveň americká ekonomika nadále vykazuje relativní odolnost,“ sdělil analytik Portu Lukáš Raška.
„Trh práce zůstává silný a spotřebitelská poptávka neklesá tak rychle, jak se dříve očekávalo. To Fedu komplikuje situaci, protože prostor pro snižování sazeb zůstává omezený,“ dodal Raška.
Současné nastavení měnové politiky podle něj naznačuje, že úrokové sazby mohou zůstat na vyšších úrovních déle, než trhy ještě na začátku roku očekávaly.
