Zatímco řidiči každým dnem bedlivě sledují růst cen pohonných hmot na totemech čerpacích stanic a domácnosti si kvůli růstu cen plynu z posledních týdnů začínají raději fixovat ceníky od dodavatelů energií, situace na burzách se ve středu obrátila a ceny začaly znatelně klesat.
Cena severomořské ropy Brent klesla během středečního dopoledne pod psychologickou hranici 100 dolarů za barel, když umazala od závěru úterního obchodování přes pět procent.
Podobný vývoj byl patrný i v případě americké lehké ropy WTI, jež se v polovině týdne pohybovala kolem 88 dolarů za barel. Cena barelu je tak téměř o pětinu níže oproti minulému týdnu, kdy atakovala 120 dolarů a vyhnala ceny litru nafty na tuzemských čerpacích stanicích až na 50 korun.
Ceny ropy i plynu začaly výrazně klesat po zprávě, že Spojené státy zaslaly Íránu patnáctibodový návrh směřující k ukončení války na Blízkém východě. To zvýšilo naděje na příměří, které by mohlo zmírnit narušení dodávek v regionu, uvedla agentura Reuters.
„Očekávání příměří mírně vzrostla a trh ovládá snaha o vybírání zisků,“ řekl hlavní analytik společnosti Nissan Securities Investment Hirojuki Kikukawa. „Výhled ohledně úspěšného jednání však zůstává nejistý, což výprodej omezuje,“ dodal.
S cenami ropy ale později odpoledne pak zásadně nezahýbalo ani odmítnutí návrhu na příměří ze strany Íránu.
Současný vývoj je dobrou zprávou pro řidiče, kteří tak nyní mohou očekávat minimálně zastavení růstu cen pohonných hmot, a pokud nedojde k opětovnému výraznému růstu cen ropy, mohly by ceny nafty i benzinu dokonce klesnout.
„Velkoobchodní ceny pohonných hmot v Rotterdamu dnes přestaly růst, ovšem prakticky nelze odhadnout, jestli jsme se již dočkali vrcholu, či zda se nafta či benzín pouze nadechují k dalšímu růstu,“ komentoval středeční vývoj hlavní analytik XTB Jiří Tyleček.
Optikou minulých dní se růst cen ropy propsal do ceny benzinu během pár dnů. Jiří Tyleček si ale udržuje opatrný až pesimistický výhled.
„Na základě posledního dění usuzuji, že napjatá situace nebude mít krátkého trvání. Pokud bude konflikt trvat ještě následující týdny, můžeme se dočkat nových rekordních úrovní.“
Když Írán dovolí, můžou plout
Krize na Blízkém východě způsobená útoky USA a Izraele vážně narušila vývoz ropy i plynu přes Hormuzský průliv a okamžitě tím spustila cenový šok na energetických burzách. Námořní koridor totiž obvykle přepravuje zhruba pětinu světové ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG) a představuje klíčové uzavírací místo pro obchod s hnojivy.
Průlivem ale ve středu opět začínají proplouvat i tankery, jimž to umožňuje Írán. Lodní přepravci tak mohou průlivem proplouvat jen s vědomím Teheránu, který podle světových médií inkasuje za jedno takové povolení zhruba dva miliony dolarů. V opačném případě by hrozilo riziko potopení tankeru ze strany íránských revolučních sil.
Daleko ze svých maxim z minulého týdne je pak rovněž cena zemního plynu. A to v době, kdy dodavatelé energií zaznamenávají vyšší zájem o zafixování ceníků na delší dobu než jeden rok, jelikož domácnosti i firmy se obávají dalšího cenového růstu, který se ve středu změnil v pokles.
Spotové ceny zemního plynu na evropském hubu TTF, jenž určuje ceny pro evropský trh, klesly o více než pět procent k 51 eurům za megawatthodinu. Oproti minulé středě, kdy cena těchto dlouhodobých kontraktů překračovala 62 eur za megawatthodinu, jde o pokles zhruba o jednu pětinu.
Zdroj: Tradingeconomics.com/
Tání cen pak můžeme sledovat u dlouhodobějších kontraktů pro rok 2027, který je pro budoucí vývoj cen energií a následně i faktur za energie více relevantní.
„Pokračování energetického rodea. Plyn na TTF na 2027 už pod 40 eury za megawatthodinu. Válka v zálivu jako by nebyla. Od maxim před několika dny minus 20 procent,“ poznamenal ve středu na sociální síti X energetický expert, konzultant a investor Michal Šnobr.
Poklesu cen plynu nezabránila ani zpráva, že Katar přišel o sedmnáct procent své exportní kapacity pro LNG plyn. Vzhledem k tomu, že ceny plynu po této zprávě nereagovaly prudkým růstem jako v minulých týdnech, lze usuzovat, že investoři už očekávaný výpadek Kataru do ceny započítali. Už dříve totiž katarští představitelé uvedli, že oprava terminálů zabere tři až pět let.
V meziměsíčním srovnání je však zemní plyn pořád o čtvrtinu dražší, v meziročním pak o polovinu. Vzhledem k nízkým cenám plynu v minulém roce ovšem nejde o žádné likvidační úrovně, navíc cena se může s uklidňováním situace v Perském zálivu dál snižovat.
Proti tomuto vývoji ale bude působit situace kolem evropských zásobníků. Ty jsou po zimě vyprázdněné a za měsíc začne doba, kdy začíná jejich opětovné plnění. Hlad evropských obchodníků po plynu zvýší poptávku a podle ekonomických pouček by tím měl zvyšovat i cenu. Hlavním hybatelem pro budoucí cenu ropy a plynu však bude stále vývoj situace na Blízkém východě.
