Maďarsko čekají už tuto neděli parlamentní volby, ve kterých by mohla skončit dlouhá éra vládnutí Viktora Orbána a jeho populistické strany Fidesz. Na to, proč by je měli sledovat i Češi, odpovídá v rozhovoru pro Forbes analytička z Asociace pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová.
Vedení země se Viktor Orbán ujal v roce 2010, v době, kdy Česko řídil Jan Fischer. Zatímco ve Strakově akademii se od té doby vystřídalo sedm vlád a pět premiérů, v čele Maďarska nadále zůstává ten samý politik. Nyní je podle předvolebních průzkumů poprvé reálná šance, že by ve volbách mohl zvítězit někdo jiný.
Favoritem je strana Tisza Pétera Magyara, který před dvěma lety vystoupil z Orbánova Fideszu a za tu dobu dokázal vytvořit silné politické hnutí.
„V roce 2022 to vypadalo, že spojená opozice by mohla mít šanci, ale nakonec Fidesz znovu výrazně zvítězil. Nyní je podle předvolebních průzkumů rozdíl mezi Fideszem a stranou Tizsa tak výrazný, že šance, že by ve volbách mohl zvítězit někdo jiný, vypadá opravdu reálně,“ říká Pavlína Janebová. Magyarovi podle ní nahrává fakt, že když se Maďaři podívají do svých peněženek, uvidí, že za Orbána se jejich životní úroveň navzdory premiérovým slibům snížila.
Maďarská ekonomika se v evropském srovnání propadla a například v pohledu na HDP na osobu v paritě kupní síly je na tom podobně jako ta slovenská. Hůře je na tom jen Lotyšsko, Bulharsko a Řecko.
„Takže ačkoli nechal Orbán polepit svou zemi plakáty, které se snaží vzbudit strach z Ukrajiny, ve volbách bude tentokrát rozhodovat spíš strach z dalšího hospodářského propadu země,“ míní expertka.
Zásadní jsou maďarské volby i z českého a evropského pohledu. Pokud zvítězí Orbán, bude dál pokračovat oslabování Evropské unie. V opačném případě se dá očekávat, že by mohl formát visegrádské čtyřky, kam patří i Česko, Pétera Magyara opět ožít.
Proč se blížící se volby v Maďarsku označují za nejdůležitější od roku 1989?
Maďarsko strávilo strašně dlouhou část své demokratické éry pod vládou Viktora Orbána a Fideszu. Během těch šestnácti let se systém posunul od demokracie směrem k hybridnímu režimu.
Zásadní nyní je, že zatímco v předchozích volbách fakticky nebyla šance, aby Orbána někdo porazil, teď to vypadá jinak. Poslední průzkumy naznačují, že by mohl vyhrát někdo jiný. Muselo by se stát něco zásadního, aby strana Tisza Petera Magyara prohrála.
Proč by výsledek maďarských voleb měl zajímat Čechy?
Maďarsko je nám blízko geograficky, historicky i ekonomicky. Obchodní výměna je tam výrazná. A pak je tu visegrádská skupina, uskupení, které v českém kontextu bývá možná až přeceňované, ale platí, že propojuje naše regiony.
Visegrád teď prakticky spí, protože vztahy mezi aktuální polskou vládou a Orbánem jsou špatné. Peter Magyar ale deklaruje, že na napravení vztahů s Polskem chce pracovat. Kdybychom se dočkali rozmrazení Visegrádu, mohlo by to mít přímý dopad i na Českou republiku.
Má to i další rovinu?
Ano, možná ještě důležitější je evropská úroveň. Maďarsko se stalo výrazným problémovým hráčem v Evropské unii, nejen kvůli dlouhodobým problémům s právním státem, ale i proto, že v naléhavých zahraničně-politických a bezpečnostních otázkách jednoduše blokuje evropská rozhodnutí.
A jak se teď ukazuje, spojenectví Maďarska s Ruskem je velmi blízké. Maďarští činitelé v tom, jak s Ruskem jednají, fakticky jdou proti zájmům Evropské unie.
Foto Profimedia
Budou nedělní volby skutečně svobodné a férové?
Svobodné asi ano, minimálně v tom smyslu, že nelze očekávat žádné velké volební podvody. Ale férové? To ne. Volební systém byl navržen Fideszem v roce 2011 tak, aby mu vyhovoval. Způsob, jakým jsou nakresleny jednomandátové obvody, ho zvýhodňuje.
A způsob přepočtu hlasů na mandáty zase zvýhodňuje největší stranu. Fidesz počítal s tím, že tou největší stranou bude on. Zajímavé je, že pokud teď vyhraje Tisza, může ten samý systém začít fungovat v jejich prospěch.
Není Peter Magyar jen takový mladší Orbán, který se vůči němu vymezuje čistě proto, že musí?
Magyar je zjevně velmi politicky talentovaný, to prokázal za necelé dva roky na scéně. Ale lidé se shodují, že nemá žádnou vyhraněnou ideologii. Rozhodně to není liberál, jak by si možná někdo na Západě přál.
Říká se o něm, že je spíš konzervativec, i když ne tak vyhraněný jako Orbán, nebo aspoň ne takový, jak Orbán sám sebe prezentuje. Magyar ale dokáže hrát i na nacionalistickou strunu. Takže ano, míra podobnosti mezi oběma je větší, než si mnozí uvědomují.
Klíčový rozdíl je v tom, že Magyar říká: „Maďarsko nefunguje a je potřeba to změnit“. Spousta jeho voličů ho nebude volit s velkým nadšením, neztotožňují se s ním ideologicky, ale prostě vidí, že dlouhá vláda Fideszu zemi neprospěla, a že se jí ekonomicky daří špatně.
Jak je vůbec možné, že je Orbán po tolika letech u moci pořád relevantní, ačkoli ekonomická data jsou jednoznačná?
Myslím, že část voličů si stále pamatuje, že Orbán převzal zemi v opravdu špatném stavu a podařilo se mu nejdříve ekonomiku zvednout. Navíc je extrémně politicky schopný.
Hodně také hraje na nacionalismus, který u Maďarů silně rezonuje, mají za sebou historickou paměť na Trianon (Trianonská mírová smlouva z roku 1920, která právně potvrdila rozpad Uherska a výrazné zmenšení maďarského území – pozn. red.) a pocit, že vývoj pro Maďarsko byl po první světové válce nespravedlivý.
Důležité je rovněž říct, že dosavadní opozice byla slabá. Levicové strany měly splývající programy, chyběla jim jasná vize. A maďarská socialistická strana, která historicky tvořila protipól Fideszu, se zásadně zdiskreditovala v roce 2006 a od té doby ztrácela voliče. Než přišla Tisza, opozice v Maďarsku nefungovala.
Jaká jsou hlavní témata kampaně? Je to Orbánovo strašení Ukrajinou, nebo se řeší domácí ekonomika?
Tisza mluví hlavně o korupci, Orbán o Ukrajině a Evropské unii. Lidé ale nakonec budou volit podle toho, co vidí ve vlastní peněžence. A tam je situace jasná, Maďarsku se ekonomicky nedaří. Magyarovi se přitom podařilo tuto zprávu dobře předat, že špatný ekonomický stav přímo souvisí s korupcí Orbánova režimu.
Můžete uvést nějaký konkrétní příklad korupce?
Je to celá síť propojených aktérů. Roli hraje například Orbánův zeť István Tiborcz, u jehož firem je prokázáno, že získávaly státní zakázky a evropské peníze. Orbán a jeho otec si pak nechali postavit rozsáhlé sídlo, zjevně za peníze pocházející přinejmenším ze státních zdrojů.
Na první pohled to působí neintuitivně. Ale myslím si, že je potřeba se podívat na to, co mají prezidenti USA a Ruska Donald Trump a Vladimir Putin společného. Oba přemýšlejí v pojmech moci, sdílejí podobný modus operandi.
Trump má zájem o spojence v Evropě, kteří s ním ideologicky sympatizují a zároveň trochu komplikují fungování Evropské unie, jejíž jednotu nepodporuje. Orbán to pak prezentuje jako diverzifikaci zahraničně-politických vazeb, když bude jednat na všechny strany, Maďarsko z toho vyjde posílené a stabilní.
V dnešním geopolitickém prostředí to ale pro Evropskou unii představuje skutečné riziko.
Jak tu silnou náklonost k Rusům vnímají Maďaři?
Tohle není postoj, který by Maďaři jako národ nějak zvlášť sdíleli. Nemají k Rusům žádnou zvláštní náklonnost, naopak si dobře pamatují rok 1956 (kdy došlo k celonárodnímu povstání proti sovětské diktatuře a následné okupaci země sovětskou armádou – pozn. red.).
Pragmatický vztah k Moskvě je tedy spíš volba vlády než odraz nálady ve společnosti. Ale nemůžeme přeceňovat význam zahraniční politiky pro voliče. Třeba i Vanceho návštěva Budapešti těsně před volbami podle mě nerozhodnuté voliče k Fideszu nepřitáhne.
Ostatně sám J. D. Vance tam řekl zajímavou věc, že americká administrativa je „připravena spolupracovat s kýmkoli, kdo volby vyhraje“.
Jaký tedy čekáte výsledek voleb a vývoj po nich?
Výsledek odhadovat nebudu. Ale pokud Tisza vyhraje výrazně, průzkumy tomu nasvědčují, výsledky budeme znát rychle a Fidesz nebude mít dost sil je zpochybňovat.
Pokud by to bylo těsné, dočkáme se odvolání, přepočítávání a celý proces se protáhne. Ale muselo by se stát něco zásadního, aby Fidesz vyhrál, podle průzkumů na to nyní nemají.
