Svět startupů se změnil, a to i v Česku. Zakladatelé více přemýšlejí o svých byznysech, začínají preferovat pozvolný růst, pečlivě vybírají, jakého investora osloví, a přestávají si stavět vzdušné zámky.
Tank na zajíce. Tohle spojení zazní ve vývojářském studiu Pixelmate pokaždé, když chce někdo stavět startup na robustních technologiích za několik milionů.
„Mít velký těžkotonážní produkt není ve většině případů na začátku potřeba,“ říká Matyáš Mandík, zakladatel a spolumajitel společnosti, která vyvíjí mobilní a webové aplikace pro firmy a startupy.
Stále více founderů proto dnes staví startupy podle přístupu MVP – tedy začít minimálním životaschopným produktem s nejdůležitějšími funkcemi, které uživatel ocení a bude za ně ochotný zaplatit.
„Nejlepší je si to na začátku udělat easy. Vyřešit prvotní problém cílové skupiny a až poté postupovat do hloubky – podle konkrétních dat a feedbacku uživatelů. Vznikne tak daleko lepší řešení, než když uděláte mega projekt, ze kterého budete za dva roky stříhat polovinu funkcí, protože hlavní problém nevyřešil,“ radí Matyáš Mandík.
Dobrá myšlenka nestačí
Roční tržby Pixelmate se pohybují kolem 45 milionů korun a mezi její klienty se řadí Česká televize, Národní muzeum, společnost Patria, Yves Rocher a i německo-rakouský startup Bikeflip – elektronické tržiště pro prodej a nákup jízdních kol profesionálního bikera a youtubera Fabio Wibmera.
„Bikeflip jsme stavěli jako typické MVP. Stavělo se po částech, na fáze, až vyrostlo do současné velikosti, kdy má desítky tisíc kol v nabídce, tisíce spoluprací a roste raketovým tempem,“ líčí podnikatel, který patří do výběru Forbesu 30 pod 30.
Sám kdysi rozjížděl vlastní startup na vývoj sdílených kalendářů a princip minimálního životaschopného produktu zcela ignoroval. Není divu, že v něm zmizela velká část našetřených peněz.
„Strašně jsme to přepálili. Produkt jsme neuvěřitelně přeškálovali a udělali ho nesmyslně obrovský. Najednou jsme řešili spoustu problémů, a proto žádný nevyřešili pořádně. Udělali jsme typickou chybu, kdy jsme se připravovali na investory, místo abychom udělali MVP a postupně se posouvali,“ vzpomíná na své počáteční fuckupy.
Osmadvacetiletý podnikatel ví o startupové scéně mnoho. Spolu se svým parťákem Tomášem Novotným jsou na trhu již devět let a jejich firmou prošly stovky začínajících startupů. Z první řady proto může pozorovat, jak se prostředí proměňuje. Zvláště po pandemii, kdy přišla dramatická změna podmínek pro startupy a jejich větší profesionalizace.
Dřív se chodilo za investory s nápadem napsaným na kusu papíru.
„Dřív to bylo hodně punkové. Někdo přišel s nápadem pro obor, o kterém neměl ani ponětí a o kterém si myslel, že nějak funguje. Měl ho napsaný na kusu papíru a myslel si, že s tím půjde za investorem, který mu řekne: Wow, tady máš tři miliony a jdi vyvíjet,“ vypráví spolumajitel vývojářského studia.
Tento přístup postupně mizí a startupy, respektive jejich zakladatelé, se přibližují dění na západě. Stále častěji ty nejlepší projekty vznikají vyřešením problému foundera, který zná dobře daný obor a přichází s úspěšnou inovací. Zakladatelé si začínají uvědomovat, že nestačí mít dobrou myšlenku, ale musí o oboru něco vědět.
Umělá inteligence jako příležitost
Radikálně se zvyšuje také schopnost startupů prosadit se na trhu. Vznikají různé komunity, které si navzájem radí a pomáhají. „Už si každý nejede na svém písečku,“ vysvětluje Mandík.
Roste i konkurence mezi investory, a tak je financování dobrých nápadů dostupnější. Výjimkou není už ani to, že má founder svého kouče přímo z řad majitelů firem nebo odborníků na marketing, IT či business development.
„Nedávno za námi přišel člověk, který měl skvělý nápad, ale vůbec nevěděl, jak z něj udělat byznys model. Během pár hodin jsme mu předali naše zkušenosti a on se díky tomu mohl posunout o mnoho měsíců dopředu a vyvarovat se spoustě chyb,“ říká podnikatel.
Střízlivíme a začínáme mít selský rozum.
„Střízlivíme a začínáme mít selský rozum,“ je přesvědčený. Postupně tak splaskává bublina, v níž se český začínající startupista ještě nedávno běžně ocital a která mu velela dostat se za každou cenu do Silicon Valley.
Dnes si zakladatelé přestávají stavět vzdušné zámky a stále více se objevují ti, kteří chtějí do poslední chvíle, co jen to jde, projekt financovat ze svého.
„Nechtějí se vzdávat podílu na startu projektu. Když pak hledají investora, chtějí nějakého s přesahem, který jim dokáže dát kontakty, posunout je dopředu, nejen čistě finanční investici,“ zhodnocuje současnou situaci Mandík.
„Také bylo ještě před pár lety u našich zahraničních klientů běžné, že se připravovali dlouhé týdny na setkání s investory. Pečlivě si vybírali, za kým jít, a nechávali si u nás dělat profesionální pitch desk. Dneska to vidíme běžně i u nás v Česku,“ dodává.
V Pixelmate osm z deseti startupů odmítnou. Nejčastějšími důvody jsou nerealistická očekávání nebo vytvoření startupu jen proto, aby se prodal investorům.
„Také se nám stává, že někdo přijde s papírem, na kterém má sedm nápadů z úplně jiných oborů, a chce po nás, abychom mu řekli, který z nich je nejlepší. To není úplně ten nejlepší přístup. Naštěstí se s ním setkáváme stále méně,“ říká.
Další vývoj trhu bude ovlivňovat příchod umělé inteligence. Mandík v ní vidí největší příležitost pro startupy za posledních dvacet let. Otázkou je, jak bude propracovaná a v jaké míře dostupná, aby ji firmy mohly implementovat do svých byznysů.
„Ale rozhodně pro ně bude obrovskou příležitostí. Kdo to pochopí pozdě, bude mít velký problém,“ vzkazuje expert na vývoj aplikací pro startupy.
