V Los Angeles se rozjel soud, který má šanci přepsat historii. Mohl by totiž znamenat konec sociálních sítí, jak je známe. Více než tisícovka amerických rodičů zažalovala společnosti Meta (Facebook, Instagram) a Google (YouTube) za to, že jejich produkty škodí dětem a vyvolávají u nich závislost. V ostře sledovaném procesu tentokrát není digitálním platformám vyčítán závadný obsah, ale algoritmy, které u jeho servírování využívají. Jestli Meta s Googlem prohrají, nastane v digitálním světě menší zemětřesení.
V takovém případě by totiž následovala lavina dalších žalob. Navíc jestli porota v Los Angeles rozhodne, že škodlivost sociálních sítí tkví v jádru jejich nastavení, mohl by si Facebook, Instagram a spol. projít podobným očistcem, jakým si v 90. letech prošel tabákový průmysl.
Velký tabákový zlom
Tabákový očistec odstartoval kongresovým slyšením z roku 1994, kde sedm šéfů velkých výrobců cigaret pod přísahou svorně tvrdilo, že nikotin není návykový. Interní studie je však usvědčily ze lži – firmy o všech negativních důsledcích kouření věděly desítky let a úmyslně je tajily. Zároveň se svou reklamou záměrně cílily na mládež, aby si vychovávaly nové kuřáky, již nahradí ty, co zemřou.
Žalobci v případě sociálních sítí volí podobnou strategii. Podle nich zde místo nikotinu vytvářejí závislost různé psychologické triky. Například možnost nekonečného scrollování, při kterém se mozku nedostává jasného signálu, kdy skončit. Žalobci to srovnávají s kasiny, ve kterých nejsou okna ani hodiny.
Sítě podle nich rovněž intenzivně cílí na mladistvé, kteří mají být vůči těmto trikům náchylnější. Děti a teenageři totiž nemají plně vyvinutou část mozku zodpovědnou za sebekontrolu a rozhodování – prefrontální kortex se vyvíjí až do zhruba 25 let.
A podobně jako u tabákových procesů z 90. let, i zde je největší zbraní žalobců interní dokumentace Mety, podle které si je společnost negativních dopadů svých produktů vědoma.
Žalobců je zhruba 1600. Paleta zkušeností jejich dětí se sociálními médii je pestrá a není to zrovna příjemné čtení: sebevraždy, sebepoškozování, deprese, poruchy příjmu potravy, úmrtí při předvádění virální „choking“ výzvy…
V prvním procesu je poškozenou mladá žena, která je v soudních dokumentech identifikována iniciálami KGM. Tvrdí, že se u ní v raném věku vyvinuly problémy s duševním zdravím poté, co se stala závislou na sociálních sítích. Současně běží další žaloby, cílící na jiné údajné negativní dopady sítí.
Kromě Mety a Googlu mířil první proces také na Snapchat a TikTok, ty však ještě před jeho začátkem upřednostnily mimosoudní vyrovnání.
Zuckerberg bude vypovídat
Předvolání k soudu dostal i Mark Zuckerberg. Výpověď tvůrce Facebooku a současného majitele Instagramu je plánována na středu. Minulý týden u soudu vypovídal CEO Instagramu Adam Mosseri.
Mosseri zdůrazňoval, že nic takového, jako je závislost na sociální síti, neexistuje, nicméně může se objevit její „problematické užívání“. Do této kategorie spadá podle Mosseriho i šestnáct hodin Instagramu denně. Dodal, že on sám zná lidi se „skutečnou klinickou závislostí“ (například na alkoholu) a že sociální sítě do této kategorie nepatří.
Jeho důsledné nahrazování termínu závislost problematickým užíváním má svou logiku. Závislost je lékařská diagnóza, za kterou by firma mohla být právně odpovědná. Problematické užívání zní jako zlozvyk nebo selhání sebekontroly. A hlavně, v případě mladistvých je to selhání rodiče.
Rodičovská karta je klíčovou součástí strategie obhajoby. Když se Metě a Googlu podaří prokázat, že negativní dopady aplikací na děti byly chybou rodičů, jsou z obliga. Mosseri proto připomněl, kolik bezpečnostních nástrojů a rodičovských zámků už Meta vyvinula.
Právníci Googlu zase argumentují, že YouTube není sociální síť, ale zábavní platforma. „Nesnaží se vám dostat do mozku a přeprogramovat ho,“ řekl o algoritmu YouTube právník společnosti Luis Li. „Jen se vás ptá, na co chcete koukat,“ dodal.
Právní zástupci Mety a Googlu poukazují rovněž na to, že „závislost na sociálních sítích“ není oficiální lékařskou diagnózou. U soudu však rozehráli i mnohem tvrdší hru, v níž se snaží prokázat, že poškozená KGM měla deprese primárně ze svého traumatického dětství (a ne ze sociálních sítí). Což obnáší vytahování spousty citlivých rodinných detailů.
Armáda neurovědců
Proti nim stojí žalobci, kteří namítají, že tvůrci aplikací nasadili armády neurovědců a psychologů hledajících slabá místa v lidské biologii. A tyto zranitelnosti pak začlenili do zdrojového kódu svých produktů.
Tvrdí, že každé přejetí prstem v nepředvídatelném feedu je jako mačkání tlačítka na hracím automatu. Že díky nekonečnému scrollování a automatickému přehrávání videí mozek neví, kdy má dost. Také že tlak na opětovné otevření aplikace je soustavně navozován push notifikacemi a červenými tečkami s počtem upozornění u ikon aplikací.
Jejich hlavním argumentem je však to, že o negativních dopadech aplikací vedení Mety i Googlu velice dobře ví. Právníci žalobců dostali přístup k milionům stran interních e-mailů, prezentací, chatů a studií. U Googlu našli dokumenty, v nichž zaměstnanci YouTube srovnávají jeho fungování s kasinem.
V případě Mety zase vytáhli mimo jiné tajnou interní studii Project Myst, která ukázala, že děti, jež zažívají stres nebo trauma, jsou vůči závislosti na sítích výrazně zranitelnější.
Není to poprvé, co je Meta pod palbou kvůli své interní dokumentaci. Už v roce 2021 se v kauze Facebook Papers dostaly na veřejnost desítky tisíc stran interních prezentací, výzkumů, zpráv a chatů mezi zaměstnanci, podle kterých vedení Facebooku vědělo o toxických dopadech svých platforem. Před jejich řešením však mělo upřednostnit zisk a růst.
Zlé jazyky říkají, že rebranding Facebooku na Metu, k němuž došlo ve stejném roce, byl reakcí právě na tuto kauzu. Žalobci nyní vytáhli u soudu interní prezentaci, která naznačuje, že se v Metě příliš nepoučili. „Děti jsou nedoceněným zdrojem růstu,“ píše se v ní.
Oproti minulosti je tu jedna velká změna. Řada žalob a soudních tahanic, do níž se Meta či YouTube v minulosti zapletly, souvisela s obsahem na jejich platformách. Teď však žalobci cílí na samotné fungování platforem, což jim znemožňuje sáhnout po osvědčené obranné strategii s názvem Section 230. Paragraf 230 zákona o slušnosti v komunikaci totiž říká, že platforma neodpovídá za obsah, který na ni vloží uživatelé.
To však neznamená, že to žalobci budou mít jednoduché. Prokázat přímý vztah mezi aplikací a duševním zdravím poškozené KGM bude velice obtížné. O to víc, když u ní mělo k vybudování závislosti dojít už před lety.
„Z pohledu vědce je izolovat vliv sociální sítě na dítě téměř nemožné,“ míní psycholog David Šmahel z týmu pro Interdisciplinární výzkum internetu a společnosti při Masarykově univerzitě.
„Protože na dítě působí celá řada různých vlivů: učitelé, spolužáci, rodina, sourozenci… U dospívajících pak environmentální krize, u nás i válka za humny… Vlivů je tolik, že měřit je všechny zároveň je obtížné. A odlišit pak kauzální vliv jen sociálních sítí je téměř nemožné,“ vysvětluje Šmahel.
Stejně tak bude složité prokázat, že nastavení sociálních sítí vyvolává závislost. „Žalobci budou muset prokázat, že samotný algoritmus má vlastnosti návykové látky. To bude hodně těžké. Protože tady může být návykovost podepřená celou řadou sociálních faktorů,“ myslí si Eva Fialová, advokátka PRK Partners se specializací na informační a komunikační technologie.
Ovšem pokud by se žalobcům zvítězit povedlo, Metu, Google i další firmy by zasáhla lavina podobných žalob. A musely by nejspíš přistoupit k hromadnému vyrovnání.
Vyrovnání velkých tabákových firem z roku 1998 (Master Settlement Agreement) bylo vůbec největší civilní vyrovnání v historii USA. Odškodné se počítalo ve stovkách miliard dolarů a vedle toho došlo k zákazu reklam na tabák na billboardech a v hromadné dopravě. Firmy zároveň musely zveřejnit miliony stran tajných interních dokumentů.
I u sociálních sítí by se potenciální hromadné vyrovnání mohlo vyšplhat na astronomické částky. Uznání odpovědnosti by znamenalo také výrazný zásah do jejich obchodního modelu. Méně triků k udržení pozornosti by znamenalo méně času stráveného v aplikacích a to by zase znamenalo méně peněz z inzerce.
Vyloučena není ani řetězová reakce, která by zasáhla i další digitální platformy. Například nekonečné scrollování dnes využívá celá řada služeb od e-shopových tržišť přes videotéky streamovacích služeb a seznamovací aplikace až po zpravodajské weby.
Ostatně i vývojář Aza Raskin, který v roce 2006 jako první navrhnul funkci nekonečného scrollování, se za svůj výtvor veřejně omluvil. V posledních letech se stal naopak hlasitým kritikem návykového designu aplikací, které podle něj denně berou lidstvu miliony hodin drahocenného času.
