Prašné léto v neutuchající izraelsko-palestinské válce pokračuje. Kromě krveprolití přinesl dvaadvacátý měsíc v Gaze další radikální kroky ze strany Izraele. Izraelský bezpečnostní kabinet má v plánu anektovat město Gaza. Konec vojenské pomoci Izraeli ohlásili Němci, ke kritice se nově připojilo dvacet arabských a muslimských zemí. A proti válce jsou i bývalí šéfové izraelské armády.
Izrael chce převzít kontrolu nad městem Gaza. Izraelský bezpečnostní kabinet v pátek schválil převzetí vojenské kontroly nad městem Gaza, uvedl v prohlášení úřad premiéra Benjamina Netanjahua. Na obsazení celého Pásma Gazy, které měl v plánu Netanjahu, se kabinet neshodl.
Bezprostřední kritika Izraele. Rozhodnutí izraelské vlády dále zintenzivnit svou ofenzivu v Gaze je chybné, uvedl v prohlášení britský premiér Keir Starmer a vyzval izraelské vedení, aby krok přehodnotilo. Starmer je jedním z prvních světových státníků, který na rozhodnutí reagoval.
Ke kroku izraelského bezpečnostního kabinetu se kromě Starmera vyjádřili už i další státníci. Kromě předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen to byl i francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, předseda Evropské rady António Costa, ale také další ministerstva zahraničí. Aktuálně už izraelský krok odmítly rovněž Austrálie, Čína, EU, OSN a další. K nim se v sobotu ve společném prohlášení přidalo přibližně dvacet arabských a muslimských zemí, včetně Egypta, Saúdské Arábie či Turecka.
„Tato akce nijak nepřispěje k ukončení konfliktu ani nepomůže k propuštění rukojmích. Přinese jen další krveprolití,“ uvedl Starmer a vyzval k příměří, nárůstu přísunu humanitární pomoci do Pásma Gazy a propuštění všech rukojmích. Opětovně také podpořil dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, tedy vznik palestinského státu vedle Izraele.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský považuje rozhodnutí izraelského bezpečnostního kabinetu za riskantní krok. Nelze však podle něj přehlížet to, že pokračování konfliktu je způsobeno zejména tím, že Pásmo Gazy nadále ovládají teroristé z hnutí Hamás. Věří, že Izrael podnikne kroky k ochraně civilistů a bude postupovat v souladu s mezinárodním právem.
Konec podpory ze strany Německa. Německý kancléř Friedrich Merz v pátek oznámil, že Německo do odvolání neschválí žádný další vývoz zbraní, které by Izrael mohl použít při své ofenzivě v Pásmu Gazy. Informují o tom německá média.
Tento krok ze strany Berlína je zrcadlem rozhodnutí izraelského bezpečnostního kabinetu. Netanjahu je rozhodnutím německé vlády zklamán, podle něho je odměnou pro Hamás.
Merz v prohlášení zdůraznil, že Izrael má právo bránit se proti terorismu Hamásu. Propuštění rukojmích, které Hamás zajal, a cílevědomá jednání o příměří jsou pro Německo nejvyšší prioritou, uvedl Merz. Dodal, že Hamás nesmí hrát žádnou roli v budoucnosti Pásma Gazy.
Slovinsko zakázalo dovoz zboží z Izraelem okupovaných palestinských území. Ve středu to uvedla agentura Reuters, podle níž to slovinská vláda zdůvodnila tím, že Izrael vážně a opakovaně porušuje mezinárodní právo. Lublaň už koncem července oznámila, že kvůli válce v Pásmu Gazy zakáže veškerý obchod se zbraněmi s Izraelem.
Slovinsko loni v červnu uznalo Palestinu jako samostatný stát, letos v červenci pak – jako první ze států EU – zakázalo vstup do země dvěma krajně pravicovým ministrům vlády Benjamina Netanjahua. Zákazy Lublaň zdůvodnila podněcováním „extrémního násilí a závažného porušování lidských práv Palestinců“ z jejich strany.
Libanon schválil odzbrojení hnutí Hizballáh. Libanonská vláda ve čtvrtek podle agentur DPA a AP schválila odzbrojení radikálního hnutí Hizballáh do konce letošního roku.
Ministři za Hizballáh, který takový krok odmítá, předtím schůzi kabinetu na protest opustili a hlasování o americkém návrhu se tak uskutečnilo bez nich. Vláda zároveň rozhodla o naplňování příměří s Izraelem.
Schválený plán, jejž předložil americký vyslanec Thomas Barrack, počítá s odzbrojením všech milic, včetně Íránem podporovaného Hizballáhu. Libanonská vláda s ním i s časovým rámcem souhlasila, konkrétní plán, jak to provést, má teď připravit libanonská armáda. Francie rozhodnutí ocenila jako odvážný krok.
Zpustošená a neobyvatelná Gaza. V Pásmu Gazy bylo od začátku války do července letošního roku poškozeno či zničeno 78 procent budov. S odkazem na nejnovější zprávu o tom ve čtvrtek informoval server BBC.
V důsledku války v Pásmu Gazy bylo poškozeno více než 86 procent tamější zemědělské půdy, dalších 12,4 procenta nebylo poškozeno, ale obyvatelé k půdě nemají přístup. Zbylé procento a půl (232 hektarů) je nepoškozeno, lidé k ní mají přístup a mohou ji obdělávat. Ve zprávě zveřejněné ve čtvrtek to uvedla Organizace pro výživu a zemědělství (FAO).
Před válkou tvořilo zemědělství deset procent ekonomiky pásma a pro více než 560 tisíc lidí, tedy přibližně čtvrtinu populace, představovala zemědělská produkce a rybolov alespoň částečné živobytí, napsal deník The Guardian.
„Gaza je teď na pokraji rozsáhlého hladomoru,“ řekl podle deníku šéf FAO Qu Dongyu s tím, že obyvatelstvo hladoví, protože místní zemědělská výroba se zhroutila a lidem není umožněn přístup k potravinám.
Bývalí šéfové izraelské armády vyzvali k ukončení války. Přibližně šest set bývalých vysoce postavených představitelů izraelské armády, tajných služeb, policie a diplomacie vyzvalo v otevřeném dopisu amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby vyvinul tlak na izraelskou vládu a zastavil válku v Pásmu Gazy.
V dopise zveřejněném v pondělí uvádějí, že válka v pásmu začala jako obranná a spravedlivá, ale už dosáhla všech vojenských cílů a spravedlivou být přestala. Mezi signatáři dopisu je pět bývalých šéfů rozvědky Mosad, tři někdejší šéfové kontrarozvědky Šin Bet a pět bývalých náčelníků štábu izraelské armády, píše agentura AFP.
