Vypadá to, že příměří v Gaze existuje jen na papíře. Za poslední týden izraelská armáda opět útočila a kromě sta Palestinců zabila i 35 dětí. Hamásu se nedaří vracet pravá těla rukojmích a v jižním Izraeli po dvou letech skončil výjimečný stav. Co dalšího přinesl tento týden v Gaze?
Hamás vrací nepravé rukojmí. Pozůstatky tří těl, které v pátek vrátilo teroristické hnutí Hamás do Izraele, nepatří žádnému z mrtvých rukojmích zadržovaných v Pásmu Gazy. Podle agentury AFP to uvedl mluvčí izraelské armády. V Pásmu Gazy tak nadále zůstává jedenáct mrtvých rukojmích.
Hamás částečné pozůstatky předal v pátek v noci zástupcům Červeného kříže, kteří je vrátili izraelské armádě. Identitu navrácených mrtvých prověřuje národní institut forenzní medicíny Abu Kabir v Tel Avivu.
Není to poprvé, co Hamás předal Izraeli těla, která později nebyla ztotožněna jako zadržovaní mrtví rukojmí. Od 10. října, kdy vstoupilo v platnost současné příměří, vrátil Hamás a jeho spojenci pozůstatky patnácti izraelských rukojmích, včetně jednoho thajského a jednoho nepálského.
V Pásmu Gazy jsou tak dosud zadržována těla jedenácti rukojmích, včetně jednoho Thajce a jednoho Tanzance. Všichni kromě jednoho byli uneseni či zabiti při útoku Hamásu a jeho spojenců na Izrael 7. října 2023. Jedno tělo patří vojákovi zabitému v jedné z předešlých válek v roce 2014.
Nesoulad mezi Němci a Turky. Německý kancléř Friedrich Merz a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se ve čtvrtek na tiskové konferenci v Ankaře neshodli v hodnocení války v Pásmu Gazy.
Podle Erdogana Německo nevidí genocidu páchanou Izraelem, Merz se domnívá, že teroristické hnutí Hamás mělo dříve propustit rukojmí, napsaly agentury Reuters a AFP.
Erdogan Německu vyčetl jeho postoj k válce v Pásmu Gazy. Podle něj Berlín nekritizuje dostatečně Izrael za jeho počínání na palestinském území. „Copak (Německo) nevidí, že Izrael vnutil Pásmu Gazy hladomor, genocidu,“ ptal se Erdogan, podle kterého Izrael porušil příměří uzavřené s Hamásem.
„Hamás měl propustit dříve rukojmí a složit zbraně,“ odvětil německý kancléř. Merz vyzval Erdogana, aby Turecko vyvinulo tlak na palestinské teroristické hnutí Hamás, aby pokračovalo v jednáních o míru v Pásmu Gazy a o budoucnosti tohoto území.
Pokračující izraelské útoky. Izraelská armáda od minulého úterý zabila v Pásmu Gazy přes sto Palestinců, včetně 35 dětí. S odvoláním na mluvčího civilní obrany v Gaze Mahmúda Basala o tom ve středu informovala agentura AFP.
Izraelská armáda odvětila, že útočila na velitele hnutí Hamás a další teroristy, a nyní se vrací k příměří. Dodala ale, že opět důrazně odpoví na jakékoli jeho porušení.
Od začátku příměří podle Basala zemřelo při izraelských úderech přes dvě stě lidí. Podle izraelské armády od začátku příměří zemřeli v Gaze tři její vojáci – dva 19. října a jeden toto úterý.
V úterý odpoledne izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě okamžitě provést intenzivní útoky v Pásmu Gazy, učinil tak po zasedání izraelského bezpečnostního kabinetu. Prohlášení podle agentur nezmiňovalo důvod obnovení úderů. Krátce nato izraelská armáda obvinila palestinské teroristické hnutí Hamás z porušení příměří.
Trump v rozhovoru s časopisem Time řekl, že pokud Izrael anektuje Západní břeh, ztratil by veškerou podporu Spojených států. Prezident v rozhovoru, který se konal telefonicky už v polovině října, ale vydán byl minulý čtvrtek, také uvedl, že věří, že se Saúdská Arábie do konce tohoto roku připojí k takzvaným Abrahámovským dohodám, které normalizovaly vztahy některých arabských států s Izraelem.
Konec výjimečného stavu na jihu. Poprvé od útoku ozbrojenců z palestinského hnutí Hamás z října 2023 skončí v úterý v jižním Izraeli výjimečný stav. Izraelský ministr obrany Jisrael Kac v pondělí na doporučení armády rozhodl, že neprodlouží takzvanou zvláštní situaci na domácí frontě na jihu země, a toto opatření tak v úterý oficiálně skončí. Informoval o tom server The Times of Israel (ToI) a také agentura AFP.
„Zvláštní situace“ umožňovala vojenskému velitelství domácí fronty omezovat lidová shromáždění nebo uzavírat celé oblasti. Vyhlášena byla hned 7. října 2023 po celém Izraeli, od té doby se ovšem vztahovala pouze na jih země. V Izraeli tak od úterý neplatí po více než dvou letech žádný mimořádný stav, podotkl ToI.
Spor o vlajky na univerzitách. Nedávné vyvěšení palestinských vlajek na českých univerzitách bylo nevhodně načasované, společensky velmi rizikové a obtížně přijatelné, uvedla rektorka Akademie múzických umění (AMU) v Praze.
Podle ní se tak nelze divit ostré reakci některých umělců či absolventů škol na to, že vlajky byly ve školních budovách 7. října v den druhého výročí teroristického útoku.
„Situace na západních univerzitách ukazuje, že taková akce může být začátkem procesu, na jehož konci je šikana izraelských studentů, názorových oponentů, umlčování, zastrašování a fyzické napadání. Z tohoto důvodu je možné vnímat tuto akci a zejména pak její načasování za společensky velmi rizikové a nevhodné,“ uvedla ve svém prohlášení rektorka Radok Žádná.
Když ne Unilever, tak my. Spoluzakladatel zmrzlinárny Ben & Jerry’s Ben Cohen oznámil, že mateřská společnost Unilever odmítla jeho nápad vyrábět zmrzlinu inspirovanou Palestinou, a tak se rozhodl pochoutku na podporu Palestinců produkovat sám.
Unilever Cohen zároveň obvinil z podlézání Trumpovi. Druhý spoluzakladatel firmy Jerry Greenfield v polovině září oznámil, že ve firmě po padesáti letech, právě kvůli sporům s mateřskou Unilever, končí.
V instagramovém příspěvku zveřejněném v úterý Cohen oznámil, že na vyjádření solidarity s Palestinci začne vyrábět melounový sorbet, který vyzývá „k trvalému míru v Palestině“. Uživatele zároveň vyzval, aby přispěli s návrhy obalu a nápady na další ingredience a název zmrzliny.
V minulosti společnost Ben & Jerry’s nabídla zmrzliny odkazující na společensky významná témata, jako je třeba změna klimatu či sňatky stejnopohlavních párů.
