Po dlouhém jednání došel americký Senát k rozhodnutí o poskytnutí další vojenské pomoci nejen Ukrajině, ale i Izraeli, na niž vyčlení přes třicet miliard dolarů. Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru vyčíslil výši vojenských výdajů, které konflikt na Blízkém východě dosud přinesl. Co dalšího poznamenalo minulý týden dění v Izraeli?
- Obnovení vojenské pomoci USA. Americký prezident Joe Biden podepsal po několikaměsíčním schvalování v Kongresu balík, jehož součástí je zákon o dodatečné podpoře Izraele. Zemi by měl především poskytnout podporu při obraně proti útokům Íránu a jeho spojenců v regionu. Legislativní balík obsahuje sedmnáct miliard dolarů na pomoc Izraeli, devět miliard na humanitární pomoc zejména v Pásmu Gazy a osm miliard pro partnery Spojených států v jihovýchodní Asii. Biden vyzdvihl významné posílení humanitární pomoci pro obyvatele Gazy a vyzval Izrael, aby zajistil, že potraviny, voda či léky se k Palestincům dostanou „bez prodlení“.
Vzrůst vojenských výdajů. Výdaje na zbrojení Izraele se v důsledku války s palestinským radikálním hnutím Hamás zvýšily o čtyřiadvacet procent na 27,5 miliardy dolarů. Uvedl to Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru. Celkově stouply ve světě minulý rok výdaje na armádu o 6,8 procenta na 2,44 bilionu dolarů (57,82 bilionu korun), což je největší nárůst od roku 2009.
- Export zbraní z Česka do Izraele. Z posledních údajů ministerstva průmyslu a obchodu vyplývá, že se předloni do Izraele vyvezly zbraně v hodnotě šestadvacet milionů eur (přes 650 milionů korun), do Saúdské Arábie za 3,6 milionu eur (asi 90 milionů korun) a do SAE za 6,9 milionu eur (174 milionů korun). Organizace Amnesty International to označila za nezodpovědné, a to z toho důvodu, že by zbraně podle ní mohly být použity k závažnému porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva.
- Návrat ke starým pořádkům. Německo brzy obnoví spolupráci s Úřadem OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě přímo v Pásmu Gazy. Zasílání peněz do tohoto regionu však bude koordinovat s nejbližšími spojenci. Oznámila to německá ministerstva zahraničí a rozvojové pomoci. Po útoku Hamásu na Izrael loni v říjnu Berlín pozastavil veškeré příspěvky na rozvoj palestinských území, protože se chtěl ujistit, že se žádné německé peníze nedostaly a nedostanou k teroristům.
- Cena ropy a geopolitické napětí. Ropa zlevnila kvůli zmírnění napětí na Blízkém východě a slabší aktivitě amerických podniků. Podle analytiků banky Goldman Sachs by vnímaná deeskalace mezi Íránem a Izraelem mohla v příštích měsících srazit cenu ropy o dalších pět až deset dolarů za barel.
