Konflikt mezi Izraelem a libanonským šíitským hnutím Hizballáh v uplynulém týdnu eskaloval. Během největší denní útočné akce Izraele na Libanon od roku 2006 bylo zabito kolem pěti set lidí a při útoku na ústředí Hizballáhu v Bejrútu zahynul jeho vůdce Hasan Nasralláh. Co dalšího přinesl týden v dění kolem situace na Blízkém východě?
Největší letecký útok na Libanon od roku 2006. Nejméně 492 lidí zemřelo a dalších 1465 osob bylo zraněno při izraelských leteckých útocích na jih Libanonu, které cílily na sklady a odpaliště raket libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Podle libanonské vlády jsou mezi oběťmi i ženy a děti. Útoky odsoudili spojenci Hizballáhu, palestinská teroristická organizace Hamás a Írán.
Reakce státníků. Znepokojení kvůli velkému počtu civilních obětí vyjádřil generální tajemník OSN António Guterres. Americký prezident Joe Biden uvedl, že jeho země pracuje na uklidnění situace. Pentagon současně oznámil, že zvýší počet amerických vojáků na Blízkém východě, neuvedl ale o kolik. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella se nynější eskalace napětí dostala téměř na úroveň plnohodnotné války.
Lídr Hizballáhu po smrti. Izraelská armáda oznámila zabití nejvyššího vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha při pátečním vzdušném útoku v Bejrútu. O osudu Nasralláha panovaly nejasnosti od mohutného izraelského úderu na ústředí libanonského hnutí na jižním předměstí Bejrútu. Nasralláh vedl Hizballáh více než tři desetiletí, podotkla agentura AP. Zprávy o jeho smrti již potvrdilo i samotné hnutí.
Jestli Írán zaútočí, Izrael úder vrátí, prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu na půdě OSN v New Yorku. Izrael podle něj usiluje o mír, ale na válečných frontách, jež organizuje Írán, je nucen bránit svou existenci před „divokými nepřáteli“, kteří touží po jeho zničení. Dodal, že Izrael udělá vše, co je v jeho silách, aby Írán nezískal jaderné zbraně, a Radu bezpečnosti OSN vyzval, aby v této souvislosti na Teherán opět uvalila sankce.
Partnerství s USA. Izrael si zajistil od Spojených států balík finanční pomoci v celkové výši 8,7 miliardy dolarů (196 miliard korun) na podporu pokračujícího vojenského úsilí a pro udržení kvalitativní vojenské převahy v regionu. Oznámilo to izraelské ministerstvo obrany.