Evropská unie zvyšuje finanční pomoc palestinské samosprávě, zatímco Izrael posiluje své pozice v Pásmu Gazy. Lékaři bez hranic mezitím varují, že se oblast mění v masový hrob.
Izrael v uplynulém týdnu posílil svoji přítomnost v Pásmu Gazy, přičemž podle ministra obrany Jisra’ela Kace zůstane armáda v takzvaných „bezpečnostních zónách“ na území Gazy, Sýrie a Libanonu na dobu neurčitou.
V Gaze konkrétně obsadil izraelský stát přibližně třicet procent celkového území a deklaroval, že v této zóně nebude Palestincům dovoleno žít. Ministr Kac současně oznámil, že nebude umožněno doručování žádné humanitární pomoci do enklávy. OSN odhaduje, že kvůli izraelským operacím bylo od poloviny března nově vysídleno na půl milionu lidí.
Humanitární situace v Pásmu Gazy se podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) výrazně zhoršila. Organizace Lékaři bez hranic označila Gazu za „masový hrob“, kde bylo za osmnáct měsíců konfliktu zabito přes 400 humanitárních pracovníků, většinou z agentury UNWRA.
Izrael své kroky obhajuje nutností zabránit návratu teroristické organizace Hamás k moci a považuje blokádu za prostředek tlaku na tuto skupinu. Podle izraelského vedení má být do budoucna vytvořen mechanismus pro distribuci pomoci, která by se k Hamásu neměla dostat.
Přístup izraelské vlády k dalšímu vývoji v Gaze vyvolává rostoucí kritiku i uvnitř Izraele. Tisíce rezervistů a veteránů podepisují petici proti pokračování války, která podle nich nesplňuje válečné cíle a jen zvyšuje počet obětí.
Podle izraelských úřadů je naživu stále zhruba 24 z původně 251 rukojmí unesených Hamásem. Teroristická organizace požaduje za jejich propuštění úplné stažení izraelských jednotek a trvalé příměří. To však premiér Benjamin Netanjahu odmítá, čímž jsou mírová jednání opakovaně blokována.
Na mezinárodní scéně se Evropská unie rozhodla navýšit pomoc Palestinské autonomii na 1,6 miliardy eur, což je asi čtyřicet miliard korun, v rámci tříletého balíku. Část peněz je určena přímo na obnovu Pásma Gazy.
Unie doufá, že autonomní samospráva převezme správu nad enklávou po válce, což Izrael odmítá. Izraelský premiér Netanjahu podporuje spíše „dobrovolnou emigraci“ Palestinců a územní změny, včetně trvalé přítomnosti izraelských sil v části Gazy.
Současnou izraelskou politiku nadále podporuje administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, která nejen odmítá kritiku izraelských vojenských operací, ale zároveň blokuje federální granty pro univerzity, včetně Harvardu, kvůli údajnému selhání v boji proti antisemitismu a toleranci propalestinských protestů.
Maledivy vydaly zákaz vstupu izraelským občanům na své území jako výraz protestu proti dění v Gaze. Prezident Mohamed Muíz krok označil za symbol solidarity s Palestinci a za důsledek „genocidních činů Izraele“.
Situace v Gaze zůstává kritická jak z humanitárního, tak politického hlediska. Izrael drží rozsáhlé části území, zatímco Hamás nepřistupuje na podmínky příměří bez záruk izraelského stažení. Vyhlídky na klid zbraní jsou tak i nadále minimální.
