Po více než dvouměsíčním příměří mezi Izraelem a palestinskou teroristickou organizací Hamás se situace v Pásmu Gazy zhoršila. Došlo k dalším ztrátám na životech a vzrostl tlak na propuštění izraelských rukojmích, zadržovaných Hamásem. Izrael zároveň pobouřil světové lídry svými útoky na nepřátele v Sýrii a Libanonu. Co dalšího přinesl týden v izraelsko-palestinském konfliktu?
Izrael obnovil letecké údery na Pásmo Gazy. Tím definitivně ukončil příměří, které začalo platit letos v lednu. Tato operace, zaměřená na vojenské a strategické cíle Hamásu, vedla k vysokým civilním ztrátám. V noci ze soboty na neděli 23. března zaútočilo izraelské letectvo na komplex, v němž údajně pobývali vysocí představitelé Hamásu. Cílem útoků bylo zničit vojenskou infrastrukturu organizace, včetně výcvikových táborů, skladů zbraní a komunikačních uzlů.
Palestinské ministerstvo zdravotnictví, kontrolované Hamásem, hlásilo, že při těchto útocích zahynulo několik desítek lidí, z nichž většina byli civilisté. Celkový počet obětí od začátku obnovení útoků se odhaduje na více než čtyři sta, přičemž další stovky lidí byly zraněny. Tato situace vyvolala silnou kritiku ze strany mezinárodního společenství, které obviňuje Izrael z neúměrného používání síly proti civilnímu obyvatelstvu.
Izrael útočil i v Sýrii a Libanonu. Větší kritiku ze strany světových lídrů však Izrael sklidil za své vojenské operace v zahraničí. V pátek 28. března uskutečnil velký úder na budovu na jižním předměstí libanonské metropole Bejrút. Podle Izraele šlo o reakci na předchozí raketový útok z Libanonu. Izraelská armáda v uplynulém týdnu provedla také dva vzdušné údery na vojenské základny ve střední Sýrii.
Akce kritizovala například šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas nebo francouzský prezident Emmanuel Macron, který Izrael dokonce obvinil z porušení příměří a v pátek uvedl, že bude o situaci hovořit s šéfem Bílého domu a nejdůležitějším izraelským spojencem Donaldem Trumpem.
Útoky budou pokračovat, slíbil Benjamin Netanjahu. Podle izraelského premiéra vojenské operace neskončí, dokud Hamás nevyhoví požadavkům na propuštění přibližně padesáti izraelských rukojmích, které tato teroristická organizace zadržuje od října 2023. Izraelský ministr obrany Jisra’el Kac rovněž pohrozil anexí části Pásma Gazy, pokud Hamás Izraeli nevyhoví.
Izrael je připraven pokračovat v leteckých úderech, ale zároveň v rámci vojenské ofenzivy zahájil omezené pozemní operace, přičemž se zaměřil na zajištění klíčových strategických lokalit v severní části Pásma Gazy.
Tyto kroky mají za cíl přerušit dodávky zbraní a materiálu do této oblasti a zamezit jakémukoli dalšímu posilování Hamásu. Na druhé straně je však zřejmé, že izraelská armáda čelí těžké výzvě v podobě války s organizací, která dobře využívá městských aglomerací a hustě osídlených oblastí pro svou vojenskou činnost.
Mezinárodní organizace vyjádřily hluboké znepokojení nad pokračujícím násilím a humanitární krizí v Pásmu Gazy. Evropská unie a Organizace spojených národů opakovaně vyzvaly Izrael a Hamás k okamžitému zastavení bojů a k zahájení nových mírových rozhovorů. EU také požadovala okamžitý přístup humanitárních organizací do Gazy, kde podle OSN hrozí vážné problémy s dodávkami potravin a lékařské pomoci.
V odpovědi na zhoršující se situaci v oblasti se v pondělí 26. března Izrael opět rozhodl zastavit dodávky elektřiny do Gazy. Tento krok měl za následek výpadky v zásobování pitnou vodou a zhoršení životních podmínek pro tisíce civilistů, kteří se již předtím nacházeli v těžkých podmínkách. Mezinárodní humanitární organizace, včetně Červeného kříže, vyjádřily obavy z další eskalace a z rostoucího počtu obětí mezi civilními obyvateli.
Doma čelí izraelský premiér Netanjahu stále silnější opozici. V Jeruzalémě probíhají masové demonstrace, přičemž protestující kritizují izraelskou vládu za to, že upřednostňuje vojenské cíle před životy rukojmích a zvyšuje napětí ve vztazích s mezinárodním společenstvím. Demonstranti se také postavili proti rozhodnutí premiéra odvolat šéfa vnitřní zpravodajské služby, Ronena Bara, což vedlo k dalším protestům.
Kritici poukazují na to, že pokračující izraelská vojenská ofenziva se může stát nebezpečnou pro budoucí stabilitu v regionu.
Počty obětí na palestinské straně i nadále rostou, přičemž od začátku vojenské ofenzivy v březnu 2025 se Izrael zaměřoval na vojenské a civilní objekty. Z palestinských rodin jsou bezdomovci, roste míra chudoby a humanitární zátěže. Izrael čelí čím dál tím většímu tlaku, aby usiloval o vyváženější přístup k ochraně civilistů při pokračujících operacích.
Izrael také čelí diplomacii Spojených států a některých evropských zemí, které vyzývají k vyjednávání o obnovení příměří a ke zprostředkování dalších kroků k mírovému řešení. Nicméně vzhledem k pokračujícím vojenským operacím a nárůstu obětí je dosažení trvalého míru stále spíše ve hvězdách.
