Konec dvouměsíčního příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. To nastalo tento týden v noci na úterý, kdy izraelská armáda zaútočila na některá místa v Pásmu Gazy. Od obnovení rozsáhlých leteckých útoků dosud zemřelo přes 540 Palestinců, mezi obětmi byly většinou ženy a děti. Izrael na hnutí Hamás zaútočil, protože vyžaduje vydání zbylých padesát devět rukojmích. A tlak ze strany Izraele se stále stupňuje. Co dalšího přinesl týden v dění kolem izraelsko-palestinského konfliktu?
Izrael v noci na úterý obnovil letecké útoky na mnoha místech v Pásmu Gazy. Ukončil tak příměří, které trvalo od 19. ledna. Podle palestinských úřadů, které jsou kontrolovány Hamásem, si útoky vyžádaly více než čtyři sta obětí. Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že šlo zejména o ženy a děti. Dalších 660 osob bylo zraněno, těla také zůstávají v sutinách.
Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou údery jen začátek a Izrael bude jednat s teroristickým hnutím Hamás jen „pod palbou“. V televizním projevu také uvedl, že hodlá zvyšovat vojenský tlak na palestinskou organizaci. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar sdělil, že údery budou přetrvávat i v dalších dnech.
Izrael chce, aby hnutí Hamás propustilo zbylých padesát devět rukojmích. Mezi obětmi leteckého útoku byli i vysocí představitelé Hamásu, včetně Isáma Dálise, který byl ve funkci, která se podobná té premiérské.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský označil ukončení příměří v Gaze za „velmi znepokojivý vývoj“. Stále však věří v obnovu rozhovorů s pomocí Spojených států nebo regionálních zprostředkovatelů. Spojené státy podle slov Izraele o útoku věděly předem.
O den později Izrael zahájil omezenou pozemní komunikaci na severu Pásma Gazy. Cílem bylo znovu získat kontrolu nad částí koridoru Necarim, který odděluje severní část Pásma Gazy od její zbylé části. Z koridoru se Izrael stáhl v únoru v rámci příměří, jehož první fáze skončila na začátku března.
Téhož dne se v Jeruzalémě sešly tisíce lidí při demonstraci proti záměru izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odvolat z funkce šéfa vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronena Bara. Protestující rovněž nesouhlasili s obnovením izraelských útoků v Pásmu Gazy. Kritice čelí také izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Podle protestujících upřednostňuje zničení teroristického hnutí Hamás před záchranou rukojmích.
Při dalších izraelských vzdušných úderech napříč Pásmem Gazy zahynulo v noci na čtvrtek nejméně sedmdesát jedna Palestinců. Další desítky byly zraněny. Údery zasáhly domy ve městech Bajt Lahíja na severu a Chán Júnis a Rafáh na jihu území. Izraelská armáda mezitím oznámila, že sestřelila raketu vyslanou z Jemenu.
Evropská rada ve stejný den vyzvala Izrael a hnutí Hamás k návratu k dohodě, která měla zaručit zastavení bojů v Pásmu Gazy od poloviny ledna.
V pátek izraelský ministr obrany Jisrael Kac pohrozil anexí částí Pásma Gazy. Uvedl také možnost realizace plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na odchod obyvatel z tohoto palestinského území, pokud teroristické hnutí Hamás nevydá Izraeli rukojmí, která dosud zadržuje. Dokud k vydání nedojde, Izrael podle Kace zintenzivní údery ze vzduchu, země i moře.
Při pondělních vzdušných úderech ze strany Spojených států proti šíitským Húsíům v Jemenu zemřelo nejméně jednatřicet lidí. Húsíové podporují palestinské teroristické hnutí Hamás. Zásah nařídil americký prezident Donald Trump v reakci na na útoky šíitských povstalců na lodní dopravu v regionu. Húsíové uvedli, že nepřestanou s útoky na lodě, dokud nebude odvolána izraelská blokáda Pásma Gazy.
