Jordánsko rozkrylo pašování zbraní a španělská levice blokovala loď s vojenským nákladem mířící do Česka. Tvrdila, že dodávku získá Izrael. Nový balík zbraní pro něj připravuje USA. Co dalšího přinesl týden v dění kolem konfliktu na Blízkém Východě?
- Zbraně za více než miliardu. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena pokročila v přípravách další dodávky zbraní pro Izrael v hodnotě přesahující miliardu dolarů (asi 23 miliard korun). Podle tisku o svém úmyslu informovala Kongres jen týden poté, co potvrdila pozastavení dodávky bomb kvůli svému nesouhlasu s izraelským plánem obsadit Rafáh v Pásmu Gazy. Deník The Wall Street Journal uvedl, že se Washington chystá dodat tankovou munici za 700 milionů dolarů (16 miliard korun), taktická vozidla za 500 milionů dolarů a minometné náboje za 60 miliony dolarů.
- EU rozšířila sankce vůči Íránu. Nově se budou vztahovat i na výrobu raket. Dosavadní sankce přijaté v létě loňského roku zakazují vývoz součástek používaných při výrobě bezpilotních letounů ze zemí EU do Íránu a také zmrazují majetek činitelů zodpovědných za íránský program vývoje a výroby dronů. Svůj krok Evropská rada zdůvodnila pokračující podporou Íránu Rusku a také nestátním ozbrojeným skupinám na Blízkém východě a v oblasti Rudého moře.
- Blokace námořní dopravy. Španělská levicová aliance Sumar, která je součástí vládní koalice, chtěla v přístavu zablokovat nákladní loď Borkum převážející zbraně z Indie. Zdůvodnila to tím, že konečným příjemcem munice bude Izrael. Podle španělského ministerstva dopravy to ale nebyla pravda a vojenský náklad mířil do Česka. Posádka lodi se nakonec rozhodla problematický přístav v Cartageně vynechat, ačkoliv měla povolení v něm zakotvit.
- Jordánsko odhalilo pašeráky zbraní. Jordánsko v nedávné době zmařilo spiknutí řízené Íránem, jehož cílem bylo propašovat do země zbraně, které by mohli použít odpůrci monarchie při sabotážních akcích. Zbraně podle zdrojů Reuters zaslaly Íránem podporované milice v Sýrii jedné buňce Muslimského bratrstva v Jordánsku, která měla podle některých informací vazby na vojenské křídlo palestinského hnutí Hamás. Pašovaná zásilka byla zabavena koncem března při zatýkání členů této buňky, jimiž jsou Jordánci palestinského původu. Hamás jakoukoli spojitost s touto záležitostí odmítl.
- Zotavení izraelské ekonomiky. Po propadu v závěru loňského roku, který zaznamenala po začátku války s hnutím Hamás, vzrostla v prvním čtvrtletí o 14 procent. Za růstem stálo zejména oživení spotřebitelských výdajů a obnovení investic. Růst byl nicméně slabší, než očekávali analytici v anketě agentury Reuters. Ti jeho tempo odhadovali v průměru na 15,3 procenta.
