Izrael tento týden dále vystupňoval vojenský tlak v Pásmu Gazy. Ve středu izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil vznik nových bezpečnostních koridorů a rozšíření takzvaných nárazníkových zón. Situace se dramatizuje především kvůli pokračujícím izraelským útokům, které podle OSN způsobují v Gaze hlad a utrpení civilistů. Rada OSN pro lidská práva v souvislosti s izraelskými operacemi obvinila židovský stát z cíleného hladovění obyvatel a upozornila i na výroky izraelských politiků, které označila za výzvy ke genocidě Palestinců.
V Gaze zůstává nadále nejasný osud desítek rukojmích. Fórum rodin zajatých kritizuje vládu premiéra Netanjahua za to, že upřednostňuje vojenské řešení konfliktu před osvobozením unesených civilistů.
Izraelské vojenské akce se však zdaleka neomezují jen na Gazu. Během týdne podnikla izraelská armáda několik útoků také v Sýrii. Cílem byly zejména strategicky důležité vojenské základny T4 u Palmýry a letiště v Hamá. Izrael tímto krokem reaguje na posilování tureckého vlivu v Sýrii. Turecko totiž plánuje obsazení syrských vojenských objektů a budování protivzdušné obrany, což Izrael označuje za pokus vytvořit v sousední zemi „turecký protektorát“.
Situace v regionu se dále zkomplikovala, když izraelské letectvo provedlo cílený útok v libanonském městě Sajdá, kde byl zabit vysoký velitel palestinské teroristické organizace Hamás Hasan Farhát a s ním i jeho syn a dcera. Libanon to označil za jasnou agresi a porušení příměří, které s Izraelem uzavřelo militantní hnutí Hizballáh. Incident ještě více prohlubuje již tak napjaté vztahy na severní hranici Izraele.
Napětí mezi Izraelem a Tureckem se stupňuje právě v době, kdy oba státy procházejí složitým obdobím domácí politiky. Premiér Netanjahu čelí pokračující kritice za způsob vedení války v Gaze, zatímco turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se snaží upevnit svůj vliv v regionu a řešit domácí ekonomické problémy návratem syrských uprchlíků ze svého území zpět do Sýrie. Tento vývoj může oba lídry motivovat k ještě tvrdším vojenským či diplomatickým krokům.
Zásadní otázkou je také postoj Spojených států k rostoucímu napětí mezi Izraelem a Tureckem, jelikož Izrael je klíčovým americkým spojencem, zatímco Turecko zůstává významným členem NATO. Pokud by došlo k přímému konfliktu mezi oběma státy, Washington by musel složitě balancovat mezi loajalitou ke svému blízkovýchodnímu spojenci a strategickou rolí Turecka v NATO. Tento faktor může být rozhodující pro další vývoj v celém regionu.
Na pozadí těchto vojenských operací se v pondělí uskuteční důležitá diplomatická schůzka izraelského premiéra Netanjahua s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Netanjahu se jako vůbec první světový státník pokusí přesvědčit Trumpa ke zmírnění nových celních opatření, která od soboty 5. dubna Spojené státy uvalily na téměř všechny dovážené výrobky. Izrael čelí ještě tvrdšímu režimu – od středy 9. dubna začne USA vybírat sedmnáctiprocentní clo na zboží dovážené ze židovského státu.
Izrael tak aktuálně čelí několika krizím najednou: eskalaci v Gaze, protestům vlastních občanů, sílícímu napětí s Libanonem, strategickému soupeření s Tureckem v Sýrii a ještě ekonomickému tlaku ze strany Spojených států. Příští dny ukážou, zda se Netanjahuovi podaří získat u Turmpa potřebnou podporu, nebo zda izraelská izolace na Blízkém východě ještě více zesílí.
