Americká auta zdraží, to je jasné. Některá více, jiná méně. Ani ty nejameričtější americké automobilky se totiž neobejdou bez importovaných dílů. Z propočtů vyplývá, že cla se vůbec nejméně dotknou Muskovy Tesly, jejíž vozy jsou z více než osmdesáti procent vyráběny v USA.

Druhého dubna vstoupilo v platnost clo ve výši 25 procent na všechna osobní a lehká užitková vozidla dovážená do USA, včetně klíčových komponentů, jako jsou motory, převodovky, součásti pohonné soustavy a elektrické součástky.

I když toto opatření přišlo o 24 hodin později, než aby mohlo být považováno za aprílový žertík, pro kupce nových vozidel to stejně bude jako ledová sprcha – přičemž někteří z nich pravděpodobně zažijí větší šok z cenovek než jiní.

Dříve platilo, že vozidla od některého z výrobců takzvané „velké trojky“ detroitských automobilek (GM, Ford, Chrysler) byla považována za stoprocentně americká, zatímco modely z Evropy, Japonska (a později Jižní Koreje) spadaly výhradně do kategorie importovaných. V posledních desetiletích se však tyto rozdíly značně stírají.

Zahraniční značky jako Toyota, Honda, Nissan, Kia, Subaru, Hyundai, Mercedes-Benz či BMW dnes vyrábějí v amerických továrnách statisíce vozidel. Naopak některé modely amerických značek se montují v Kanadě a Mexiku nebo se dovážejí přímo z Jižní Koreje, Itálie nebo Číny.

Podle dostupných údajů bylo zhruba 46 procent všech nových vozidel prodaných v USA v loňském roce vyrobeno mimo území Spojených států.

V důsledku globalizace obsahují i ty „nejameričtější“ osobní a nákladní automobily určité množství importovaných komponentů. Řada modelů vyrobených v USA obsahuje čtyřicet až padesát procent dílů a materiálů ze zahraničí. V některých případech i více.

Přesné stanovení celního zatížení konkrétního modelu může být složité, pokud by se měl u každého vozidla sjíždějícího z montážní linky provádět podrobný matematický rozbor.

Situaci navíc komplikuje fakt, že hlavní součástky i samotná vozidla na cestě k finální montáži a nakonec do showroomů prodejců často opakovaně překračují hranice. To může významně zvýšit celkové náklady na clo – někdy až do absurdních částek. Kromě toho se podíl dovážených dílů u jednoho modelu může lišit podle stupně výbavy nebo volitelných prvků.

Není ani jasné, jak velká část těchto nákladů na celní poplatky bude přímo přenesena na konečného zákazníka a jakou část ponesou samotné automobilky jako součást provozních nákladů – ať už prostřednictvím zvýšení základní ceny vozu, nebo formou „dodatečných celních poplatků“ uvedených na oficiální cenovce (takzvané Monroneyho nálepce).

Monroneyho nálepka

Takzvaná Monroneyho nálepka byla zavedena v USA v roce 1958 na základě zákona prosazeného senátorem Albertem Monroneym. Cílem bylo ochránit spotřebitele před klamavými praktikami prodejců automobilů tím, že se stanovil povinný jednotný formát informací o novém voze.

Nálepka uvádí základní cenu vozu, seznam standardní i volitelné výbavy, údaje o spotřebě paliva, emisích a další důležité informace, které pomáhají kupujícím činit informované rozhodnutí.

Někteří analytici předpovídají, že průměrná cena nového vozidla by se po započtení všech nákladů mohla zvýšit o přibližně pět až patnáct tisíc amerických dolarů.

Vzhledem k současné situaci může trvat několik týdnů, možná i měsíců, než se tato cenová zvýšení plně projeví, a to v závislosti na tom, kolik vozidel a dílů se již nachází v dodavatelském řetězci (navíc vždy existuje možnost, že Trump kdykoli změní svůj přístup k dováženým vozům a dalšímu zboží).

Prozíraví kupující automobilů proto budou chtít vědět před návštěvou showroomu, které modely budou z hlediska celních poplatků méně zatížené než jiné. Ford například již zahájil reklamní kampaň „Z Ameriky, pro Ameriku“, která zdůrazňuje jeho nejvíce americké modely.

Určit, která vozidla určená k prodeji mají vyšší podíl domácí výroby než jiná, může být poměrně obtížné. Americký Národní úřad pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA) proto požaduje, aby výrobci automobilů poskytovali spotřebitelům informace o zemi původu každého vozu (i jeho komponentů) prodávaného v USA.

Údaj o odhadovaném podílu severoamerických dílů, místo montáže a země původu motoru a převodovky je uveden právě na zmiňované Monroneyho nálepce nalepené na každém novém vozidle.

Namísto obcházení jednotlivých autosalonů za účelem zjištění těchto údajů sestavuje Kogod School of Business při Americké univerzitě každoročně index Made in America Auto Index, který určuje, která vozidla nejvíce podporují americkou ekonomiku.

Kromě země montáže a původu jednotlivých klíčových komponentů, jako jsou motor, převodovka, karoserie, interiér, podvozek nebo elektrická výbava, studie zohledňuje také místo výzkumu a vývoje a to, kde končí zisky z daného modelu.

Bohužel vzhledem k tomu, že index je částečně založen na výše uvedených informacích, které shromažďuje a vydává NHTSA, není stoprocentně přesný v otázce podílu kanadských dílů a montáže. Agentura totiž považuje americkou a kanadskou (nikoli však mexickou) výrobu za severoamerickou, tedy „domácí“.

Z celních válek vychází nejlépe Trumpův přítel a poradce Elon Musk, protože jeho automobilka Tesla vede celé odvětví s průměrným 81procentním podílem domácí výroby. Pět jejích modelů se díky tomu umístilo na předních příčkách aktuálního žebříčku Made in America. Elektromobily Tesla vyráběné v USA jsou známé tím, že většina jejich komponentů pochází z domácích zdrojů.

Ačkoli má veřejnost tendenci považovat pickupy za ryze americké vozy, nejlépe hodnoceným modelem v této kategorii je Honda Ridgeline, která se umístila na devátém místě a v aktuálním indexu se dostala mnohem výše než nejprodávanější pickup na trhu – Ford F-150 (až na 22. místě).

„Nejameričtější“ auta

Tohle jsou modely, které budou podle aktuálního indexu Made in America Auto Index s největší pravděpodobností v budoucnu zatíženy nejnižšími cly. U každého z nich je uveden odhadovaný procentuální podíl domácí výroby.

  1. Tesla Model 3 Performance (87,5 %)
  2. Tesla Model Y (85,0 %)
  3. Tesla Cybertruck (82,5 %)
  4. Tesla Model S (80,0 %)
  5. Tesla Model X (80,0 %)
  6. Ford Mustang GT (80,0 %)
  7. Honda Passport (76,5 %)
  8. Jeep Wrangler (76,0 %)
  9. Volkswagen ID.4 AWD (75,5 %)
  10. Chevrolet Colorado (75,5 %)
  11. GMC Canyon (75,5 %)
  12. Volkswagen ID.4 RWD (74,5 %)
  13. Honda Odyssey (74,0 %)
  14. Honda Ridgeline (74,0 %)
  15. Honda Pilot (74,0 %)

Zdroj: Kogod School of Business Americké univerzity: Made in America Auto Index

Úplný seznam automobilů naleznete zde.