Dodavatelské řetězce se během posledních dvou let dostaly pod obrovský tlak. Dobře to dokládá situace z amerického přístavu Charleston v Jižní Karolíně, kde v současnosti čeká 31 lodí ve frontě na vykládku.
Na světové kontejnerové terminály je upřena čím dál větší pozornost, protože jsou zahlceny dováženým zbožím, které nestíhají odbavovat. Zpočátku se to týkalo hlavně velkých přístavů u Tichého oceánu, jako je například ten v Los Angeles, avšak teď začínají hlásit problémy i obvykle méně vytížené přístavy v Atlantiku.
Jedním ze způsobů, jak si lépe představit problémy, kterým provozovatelé terminálů čelí, je analogie s vanou. Představte si, že máte standardní vanu o objemu zhruba osmdesát litrů vody, jeden kohout na její napuštění a jeden odtok na vypuštění. Když budeme předpokládat, že vana nemá odtok na přepad, chcete se vyvarovat jejího napuštění až po okraj.
Pokud je odtok volně průchodný, můžete vodu pouštět přibližně stejně rychle, jako odtéká a vše zůstává v rovnováze. Pokud se však odtok ucpe, musíte napouštět vodu pomaleji, případně občas udělat pauzu. Pokud přítok vody nezpomalíte, budete muset začít plnit vodou kbelíky, abyste se vyhnuli vyplavení celé koupelny. Když vám však dojdou i kbelíky, přijde nevyhnutelně chvíle, kdy budete muset přítok vody zastavit.
Kontejnerové terminály mají svá překladiště a ta překladiště jsou takovými jejich vanami. Z lodí se tam vykládají dovozní kontejnery plné zboží a čekají na vyzvednutí kamiony či nákladními vlaky. Podobně jako u vany se rychlost odtoku řídí tím, jak rychle se daří dostávat odpovídající množství kamionů dovnitř a zase ven.
V tomto případě je to však ještě o trochu složitější, protože pokud máte tisíce kontejnerů, které právě opustily loď, naskládáte je v překladišti do vrstev, zpravidla o výšce pěti či šesti kusů. Když přijede kamion, doufáte, že jeho kontejner je nahoře nebo alespoň ve vrchní části. Až příliš často však musíte provést překládku, tedy odklidit z cesty ty kontejnery, které vám překážejí.
Pokud je ve stohu hodně kontejnerů a vy máte k dispozici pouze omezený prostor, z překládek se stává celkem výzva. A tak jsme zpátky u plné vany, kde se plácáte, a jak voda cáká ven, děláte pěkný nepořádek.
I když se podaří vydolovat z překladiště ten správný kontejner a naložit ho na kamion, ještě zdaleka není vyhráno. Většina kontejnerů směřuje do distribučních center, která však bývají často plná, a kontejner tak není kam odvézt.
To můžeme přirovnat k ucpanému odtoku ve vaší vaně. V takovém případě mnoho odesílatelů svůj kontejner prostě nechá na překladišti a čeká se na uvolnění místa v distribučním centru.
Jinými slovy – jelikož je odtok ucpaný, nechají vodu ve vaně. Vana je však už plná, a tak musíte zpomalit či úplně zastavit přítok vody, což u terminálů odpovídá snížení rychlosti vykládek.
Tím se opět prodlouží pobyt lodí v překladišti, nebo dokonce dojde k nevpuštění lodi do kotviště. Loď je tak nucena čekat na moři.
Některé terminály začaly zřizovat „pop-up“ nádraží pro přebytečné kontejnery. Ta můžeme přirovnat ke kbelíkům, do kterých jste zachytávali vodu přetékající z plné vany. Jsou to jen další překladiště, se kterými se nakonec stejně budete muset vypořádat.
Dalším problémem je přebytek prázdných kontejnerů. Většina západních zemí má větší objem kontejnerového dovozu než vývozu, čímž vzniká velká nerovnováha. A tak tu máme další příklad cákání z přeplněné vany, protože terminály potřebují vyprázdněné kontejnery naložit zpátky na lodě, které však mají mnohdy zpoždění, a tak nemají čas čekat na jejich převzetí.
Nechat lodě čekat u břehu je stejné jako zavřít vodu ve vaně. Přestože globální kapacita kontejnerové dopravy v roce 2021 výrazně vzrostla, kvůli problémům s čekajícími loděmi nakonec celková kapacita světových obchodních tras klesla odhadem asi o dvanáct procent.
Když si pořídím větší potrubí, ale neotočím kohoutkem, do vany mi víc vody přitékat nebude. Vidíte, co dokáže takový ucpaný odtok?
