Zatímco ve většině lidí aktuální pandemie nemoci covid- 19 probudila vlnu solidarity, u některých měla přesně opačný efekt. Zvýšila se totiž internetová kriminalita, objevil se falešný prodej roušek a dezinfekcí, phishing, nebo dokonce útoky na nemocnice.
Zpočátku to vypadá jako důvěrný e-mail, po stažení přílohy nebo kliknutí na odkaz se ale do počítače stáhne škodlivý software, který má za úkol dostat z něj citlivá data nebo jej zašifrovat a požadovat peníze za jeho odblokování. Pokud zasažený nezaplatí, už se mu do počítače nepodaří přihlásit, a navíc mu hrozí zveřejnění citlivých dat, ať už o zákaznících, nebo třeba o pacientech.
Takové maily často přicházejí i z důvěryhodných domén, jako jsou vládní instituce nebo organizace jako WHO. Hackeři využívají strachu lidí a jejich snahy dozvědět se o koronaviru co nejvíc. Mají tak větší šanci, že lidé na podvodný link kliknou.
První phishingové maily se začaly objevovat v lednu, na plné obrátky se rozjely během března. Společnost ProofPrint, zabývající se kyberbezpečností, odhaduje, že podvody související s koronavirem tvoří až 80 procent všech útoků. Jen v březnu zaregistrovali víc než půl milionu podvodných zpráv. Odborníci odhadují, že denně vznikají tisícovky podvodných stránek s tematikou koronaviru.
Situaci nahrává i přesun lidí do home officu. Lidé tak často pracují s citlivými daty i ze svých domácích počítačů, které mívají slabší zabezpečení. A do třetice všeho zlého přidejte více času, který lidé zavření v karanténě tráví na internetu. Pro podvody je to přímo živná půda.
Zvýšeného rizika si nemohli nevšimnout ani politici a mezinárodní organizace. Před nárůstem útoků na svých stránkách varuje Evropský policejní úřad (Europol), k obezřetnosti ve svém videovzkazu z 24. března vyzývá i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. „Náš strach se mění na jejich příležitost ke zbohatnutí,“ říká a apeluje na lidi, aby se spoléhali pouze na ověřené odkazy a dávali si pozor, jaké přílohy otevírají.
Světová zdravotnická organizace tento stav označila za infodemii, kdy jsou lidé přímo bombardováni podvodnými, více či méně pravdivými informacemi a často nevědí, komu věřit. Právě WHO se přitom stala jednou z obětí. Hackerům se podařilo nabourat její doménu a odeslat e-mail, který se tvářil jako finanční sbírka na podporu zdravotníků a zasažených koronavirem. Že možná nepůjde o úplně legitimní e-mail, se dalo odvodit z toho, že odesílatel žádal o příspěvky formou bitcoinů.
Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost v tiskové zprávě uvádí, že se dají očekávat další útoky na nemocnice, které jsou teď v přípravné fázi. Už na začátku výjimečného stavu v půlce března hackeři zaútočili na Fakultní nemocnici v brněnských Bohunicích, kde se provádělo testování na covid-19. Nemocnice musela zrušit plánované operace, akutní pacienti byli převezeni do jiných nemocnic v okolí a celý provoz se zpomalil.
Minulý týden se hackeři neúspěšně pokoušeli proniknout i do nemocnic v Ostravě, Olomouci nebo Karlových Varech. Útoků na české nemocnice si všimli i za oceánem, zneklidněn jimi byl ministr zahraničí Spojených států Mike Pompeo. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha jsou však nemocnice připravené útoky odrazit a začaly intenzivněji zálohovat data.
Dvě kriminální hackerské skupiny, DoppelPaymer a Maze, přitom prohlásily, že v době pandemie útoky na zdravotnická zařízení pozastaví. DoppelPaymer slíbila, že pokud omylem zacílí svůj útok na některou z nemocnic, systémy sami zdarma odblokují. Nabídka bezpečí se ale nevztahuje na farmaceutické společnosti, které podle nich na nemoci vydělávají, a oni je tak nechtějí podporovat.
Situace však není jenom černá. Data startupu Chainanalysis, zabývajícího se mapováním kryptoscény, ukázala, že podvodníci, kteří chtějí vydělat na kryptoměnách, rozhodně nemají žně. Příjmy z těchto podvodů podle průzkumu klesly dokonce o třetinu, ze 4,2 milionu dolarů na začátku března na 2,9 milionu dolarů v bitcoinech. Je to však hlavně tím, že poklesla hodnota bitcoinu v dolarech.
