Eva Koťátková, Anna Hulačová a Kateřina Šedá – trio českých umělkyň opět vévodí každoročně vydávanému žebříčku J&T Banky. Výrazně poskočila Klára Hosnedlová, svou silnou pozici potvrdil i Josef Bolf nebo Jan Kaláb.
Až do roku 2024 zbylo na prvních třech pozicích žebříčku nejvýraznějších českých umělců místo pro muže, například Krištofa Kinteru nebo Jiřího Kovandu. Od minulého roku však J&T Banka Art Index potvrzuje už několik let trvající trend: v tuzemském umění mají silné slovo ženské autorky.
Stejně jako minulý rok první tři pozice obsadilo trio Eva Koťátková, Anna Hulačová a Kateřina Šedá. Letos došlo v žebříčku mapujícím umělce narozené po roce 1960 k drobnému prohození pořadí – sochařka Anna Hulačová poskočila ze třetího místa na druhé, a vyměnila si tak pozici s v Brně usazenou Kateřinou Šedou.
Všechny umělkyně mají za sebou silný rok, a to na domácí i zahraniční scéně. Eva Koťátková, která hodnocení vévodí už několik let, dlouhodobě patří k nejvýraznějším českým jménům. Za sebou má například sólovou výstavu v paláci Sapieha ve Vilniusu, otevřeném pod hlavičkou Contemporary Art Centre.
Anna Hulačová zase bodovala zejména díky své velkolepé zahraniční výstavě v rakouském Dornbirnu, Kateřina Šedá zaujala projektem Radio Guggach nebo brněnským vánočním festivalem zlozvyků, který navazuje na její uměleckou iniciativu Národní sbírka zlozvyků. Ta se letos dočkala i knižní podoby, která je nominovaná v kategorii Nakladatelský čin Magnesia Litera.
Proč českému umění nyní vládnou ženy? Podle art specialistky Valérie Horváth z J&T Banky za tím stojí hned několik faktorů. „I my si samozřejmě tuto otázku klademe. Jedním z důvodů je fakt, že ženské umění obecně ve světě velmi posílilo. Je to novinka posledních pár dekád,“ říká s tím, že hlasu žen jsou nyní více otevřeni i sami kurátoři.
„Díky tomu ženy více vystavují. Zároveň si ale musíme uvědomit, že v případě tria Eva Koťátková, Anna Hulačová a Kateřina Šedá jde především o výjimečné umělkyně s rozpoznatelným rukopisem, což je něco, co jim nikdo nemůže odpárat,“ dodává.
Souhlasí i art specialistka Štěpánka Veselská: dominance žen v čele žebříčku podle ní není jen odrazem globální poptávky po ženském umění, ale především výsledkem dozrání mimořádně silné generace autorek, které dokázaly své konceptuální uvažování a sochařskou preciznost přenést do mezinárodně srozumitelného jazyka.
„Spíše než o pomíjivou módní vlnu jde o dlouho přehlížený dluh, jehož splácení bude pokračovat tak dlouho, dokud se zastoupení žen a mužů v galeriích přirozeně nevyrovná,“ komentuje Štěpánka Veselská.
„Domnívám se, že umělkyně v České republice vynikají už po mnoho let. Od osobností jako Toyen a Adriena Šimotová až po současné jako Eva Koťátková a Anna Hulačová. Existuje tu silná ženská tradice, která dává současným umělkyním pevný základ, na němž mohou stavět,“ doplňuje Julia Bailey, ředitelka Galerie Rudolfinum.
Domnívám se, že umělkyně v České republice vynikají už po mnoho let.
Dodává, že v minulosti některé z nejlepších autorek své generace, jako Eva Kmentová či Eva Švankmajerová, zůstávaly ve stínu svých manželů. Co se tedy podle ní změnilo, je především to, že dnes se světlo obrací i na to, co bylo dříve skryté.
V kontextu silných ženských autorek je nutné zmínit i jméno Kláry Hosnedlové, české umělkyně dlouhodobě působící v Berlíně. Ta v minulém roce otevřela monumentální výstavu v prestižní galerii Hamburger Bahnhof, na kterou navázala prezentace v zastupující galerii White Cube v Londýně a instalace v newyorském New Museum.
„White Cube patří do desítky nejprestižnějších světových galerií. Že se v ní nyní Klára Hosnedlová mohla představit, je velká věc. Vedle exkluzivních prodejů je galerie napojená na kurátory, ředitele muzeí, což umělcům pomáhá v posunu v rámci celého institucionálního uměleckého ekosystému a prohlubování vztahů s relevantními institucemi,“ popisuje historička umění, galeristka a kurátorka Lucie de Angelis Drdová.
I proto poskočila Klára Hosnedlová z 19. místa do první desítky, kde je jako teprve pětatřicetiletá výrazně nejmladší. S ohledem na zmíněné úspěchy v Londýně a New Yorku, které patří mezi nejzásadnější prezentace českého umění v zahraničí vůbec, je velmi pravděpodobné, že její jméno bude v následujících letech stoupat výčtem vzhůru.
To se ostatně povedlo i jejímu muži, Igoru Hosnedlovi, který bodoval díky své výstavě v Los Angeles. Žebříčkem pak poskočil i Jakub Jansa. Ten zase bude Českou republiku reprezentovat na benátském bienále, či Vojtěch Kovařík reprezentovaný galerií Mendes Woods DM.
Vysoko v žebříčku se již tradičně umístil i Krištof Kintera, který se společně s berlínským umělcem Martinem Werthmanem představil v mnichovské galerii Heldenreizer Contemporary. Letos je o něm hlasitě slyšet i u nás – zejména díky rozsáhlé intervenci u Dvoreckého mostu.
Nejvýrazněji se letos v domácím provozu prosadil Josef Bolf, v bodování za české výstavy je jedničkou napříč celým indexem. Představil se například na rozsáhlé výstavě Budoucí minulost v Museu Kampa, kde se jeho díla prolínala s tvorbou Josefa Váchala. A přestože Art Index přímo nehodnotí prodeje ani ceny děl, u některých autorů je souběh viditelnosti a sběratelského zájmu patrný – a právě Bolf je příkladem.
V loňském roce se v aukcích prodalo devatenáct jeho obrazů celkem za 5,4 milionu korun včetně aukčních provizí. Nejvyšší dosažená cena byla 1,24 milionu korun za plátno Pod schody. V součtu sálových aukcí za roky 2016–2025 pak dosáhl obratu 18,9 milionu korun, čímž předstihl dosavadní jedničku Krištofa Kinteru.
Zajímavostí je, že žebříčku nejvlivnějších umělců kralují ženy, zatímco v prodejích pořád dominují mužští autoři a výtvarníci. Jedním z vysvětlení je podle Štěpánky Veselské z J&T Banky fakt, že aukční trh reaguje na aktuální trendy s výrazným zpožděním, a navíc podíl současného umění v něm nedosahuje v Česku ani pěti procent.
Často, jak vysvětluje, navíc hraje roli médium – trh totiž stále preferuje klasický obraz před konceptuálními instalacemi (typické například pro Evu Koťátkovou či vzpomínanou Kláru Hosnedlovou), které se sběratelsky zhodnocují mnohem obtížněji.
Na závěr je důležité vypíchnout, že Evu Koťátkovou, Annu Hulačovou i Kláru Hosnedlovou zastupuje stejná galerie Hunt Kastner. Byť umělkyně spolupracují i se zahraničními galeriemi, potvrzuje se, že budování institucionálních vztahů a prezentace na zahraničních veletrzích, o které se Hunt Kastner dlouhodobě snaží, může sloužit jako vstupenka do světa české, ale i evropské špičky.
