Úroda i v suchých oblastech. Žádná ekologická stopa. Odolnější plodiny. Vyšší výnosnost. Nalezení způsobu, jak tohle vše zajistit, se v době rostoucí populace i teploty na planetě rovná objevu zlatého rouna. Proto je vzrušující poslouchat lídra společnosti, jež možná takové rouno skutečně našla.
Nemusí pršet, stačí, když kape. Věta užívaná zpravidla jako metafora je v případě produktu, o němž bude řeč, prostým konstatováním faktu.
„Když není úplné sucho, Aquaholder funguje,“ tvrdí Ivo Krpelan, ředitel a spolumajitel společnosti Pewas. Právě ta stojí za objevem, který může mít – pokud se jej podaří dotáhnout do konce a bude využit v praxi – převratný význam.
Během schůzky, na níž Aquaholder představoval, se Krpelan několikrát omluvil za upovídanost, přitom ta může být při rozhovoru jen těžko handicapem.
A i kdyby náhodou byla, zde se snadno najde polehčující okolnost: z muže, kterému bude za tři roky padesát, mluvilo takřka dětské a nakažlivé nadšení. „Pardon, teď budu až patetický,“ řekl v jednu chvíli, „ale mě na tom všem fakt nejvíc baví představa, že můžeme pomoci lidstvu. Chytlo mě to za srdce.“
