Situace v byznysu vypadala ještě loni nadějně. Krachy firem způsobené neúnosnými náklady na energie, logistiku i pokrývání covidových ztrát se nekonaly – a předvídaných insolvencí bylo paradoxně nejméně od roku 2011.
Jak ale vyplývá z konverzací s odborníky a odbornicemi z oblastí bankovnictví, práva i poradenství, začátkem letošního roku situace přiostřuje. Už teď registrují zvýšené počty zakázek firem, které ve snaze o svou záchranu restrukturalizují. A to nejhorší má podle odborných hlasů teprve přijít.
„Oproti předchozímu pocovidovému období dochází k významnému nárůstu případů,“ říká Lukáš Mikeska, ředitel týmu pro korporátní finance a restrukturalizace v EY. „Navíc víme od bank, že i jejich oddělení vymáhání a restrukturalizací jsou podstatně vytíženější než dříve. K dalšímu nárůstu případů tak nepochybně v první polovině tohoto roku dojde,“ dodává.
Právě banky jsou často první zastávkou a zároveň znamením, že se byznysům nedaří. „Pozorujeme navíc, že banky začínají vyzývat klienty k tomu, ať si najmou restrukturalizační poradce. Na firmy z nákladového hlediska tlačí mix inflace, drahých energií a vysokých úrokových sazeb,“ dodává Petr Smutný, partner PwC pro restrukturalizace.
Dopady se však ve velkém projeví teprve na jaře – od února pro firmy začíná takzvaná reportovací sezona směrem k bankám. Právě to může být podle Petra Smutného období, kdy se ukáže, jak na tom dlužníci z řad firem jsou.
Nárůst insolvencí zatím neregistrují v KPMG, zvýšení poptávky po službách v oblasti restrukturalizací ale zaznamenali. Restrukturalizace však podle Petra Janíčka z advokátní kanceláře KPMG Legal brzdí i to, že kvůli velké rozšířenosti veřejných podpor dopadají dnes na mnohé společnosti omezení spojování. „Tato omezení pak mohou mnohé restrukturalizace komplikovat nebo úplně zhatit,“ vysvětluje právník, který proto také očekává, že největší nápor teprve přijde.
