V poslední době se mu sice příliš nedařilo, přezdívku „Dluhopisový král“ mu ale už nikdo neodpáře.
Tím mužem je Bill Gross, spoluzakladatel legendárního fondu PIMCO (Pacific Investment Management Company), který během své 40leté kariéry díky mimořádnému čichu na investice nabyl vlastní jmění přesahující 1,5 miliardy dolarů.
Gross nyní ohlašuje odchod do důchodu. Posledních pět let působil ve fondu Janus Henderson.
„Můj odkaz spočívá v tom, že jsem byl průzkumník a inovátor, riskující muž, který se nebál přesunout na nové trhy,“ přemítal Gross v krátkém pondělním rozhovoru pro server Marketwatch poté, co ohlásil, že 1. března opustí profesionální kariéru portfolio manažera a bude se věnovat jen vlastním investicím a filantropii.
Legendární investor Bill Gross v investiční společnosti PIMCO, kterou v 70. letech spoluzaložil.
Čtyřiasedmdesátiletý Bill Gross se během své dlouhé kariéry vypracoval na nejvlivnějšího investora světa a ukázal, že peníze se nemusí vydělat jen na tehdy oblíbených akciích, ale i na cenných papírech s pevným výnosem, tedy dluhopisech.
Z investiční společnosti PIMCO vytvořil jednoho z největších správců aktiv s téměř dvěma biliony dolarů (44 bilionů korun). Skoro tři desítky let řídil dluhopisový fond PIMCO Total Return Fund, ze kterého učinil největší dluhopisový fond na světě, jeho investiční modely a strategie se staly součástí učebnic.
Dlouhá léta ale nic nenasvědčovalo tomu, že by Gross, který se narodil v Ohiu, ale od svých 10 let žije v Kalifornii, měl propadnout světu financí. Původně vystudoval psychologii a hned po škole, v roce 1966, šel na tři roky sloužit do války ve Vietnamu, kde se na západním pobřeží často účastnil akcí po boku nejprestižnějších amerických jednotek SEALs.
Už jako válečný veterán si doplnil titul MBA. Zlom přišel na začátku 70. let, kdy Gross poprvé přičichl k penězům. To když se v Las Vegas stal krátce profesionálním hráčem blackjacku.
„Kariéra hráče blackjacku mě naučila mnoho věcí,“ vzpomínal Gross před devíti lety pro The Financial Times. „První z nich byla, že pokud uplatníte hodně tvrdé práce a matematické zdatnosti, můžete porazit systém,“ dodal.
To se mu v následujících desetiletích více než povedlo. Už v roce 1971 zakládal se svými kolegy Jimem Muzzym a Billem Podlichem fond PIMCO, z jehož Total Return Fundu udělal největší dluhopisový vehikl na světě. Peníze u něj ukládali všichni – lidé spořící si na penzi, penzijní fondy, vzdělávací instituce, nadace, ale i vládní organizace a centrální banky.
Aby ne, fond jim od roku 1987 do současnosti vykazoval průměrný roční výnos přes osm procent, což si v dnešní době nízkých sazeb sotva dokážeme představit.
Vaz Grossovi nezlomila ani finanční krize před 10 lety. Naopak, dokázal na ní vydělat přesně 1,7 miliardy dolarů. To tehdy, když vsadil peníze proti hypotečním bankám Freddie Mac a Fannie Mae, kterých byl dlouhodobým kritikem. Banky nakonec zachraňovala vláda a tehdy si Gross mohl připsat téměř dvoumiliardový výnos.
To byl Grossův poslední velký úspěch, jeho hvězda začala v té chvíli pomalu padat. Ve fondu PIMCO vládl nový šéf, investor Mohamed A. El-Erian, který Grossovi do noty příliš nepadl. I když to oba nikdy oficiálně nepřiznali, hádky mezi nimi byly v roce 2014 důvodem k odchodu El-Eriana z fondu.
Nový management ale také nebyl Grossovi příliš nakloněn, a tak vše vyústilo v následný odchod Grosse do konkurenčního fondu Janus Henderson, kde má ještě dnes na starosti Unconstrained Bond Fund, který ovšem spravuje aktiva v hodnotě nižších miliard dolarů, tedy zlomek toho, na co byl Gross zvyklý.
Možná to ale je nakonec dobře. Fond pod správou čtyřiasedmdesátiletého investičního matadora trpí i kvůli politice centrálních bank a konci tzv. kvantitativního uvolňování nízkou výkonností, a loni dokonce skončil přes čtyři procenta v minusu. To byl druhý nejhorší výsledek v celé čtyřicetileté kariéře Grosse.
I tak se ale dnes ze všech koutů ozývají pochvalné věty na to, co od 70. let ve světě financí dokázal (dokonce od samotného El-Eriana). Přezdívku Král dluhopisů mu i přes jeho těžkopádnost v posledních letech už nikdo nevezme.
A Gross se tak nyní může soustředit už jen na své investice, na charitu, kam přispívá desítky milionů ročně, nebo třeba na sběr známek, který je jeho celoživotní vášní. V roce 2005 se například stal teprve třetím mužem, který zkompletoval všechny známky Spojených států z 19. století.
