skip to main content
Forbes Royal

Královna přišla o Barbados. Řada ostrovanů ji ale dál respektuje jako svou panovnici

Reklama

V týdnu toho byly plné zprávy. Karibský ostrov Barbados se stal republikou. Královna Alžběta II. přišla o Barbados. Královnu coby hlavu státu Barbados nahradila Sandra Mason jako vůbec první prezidentka této ostrovní země. Tak zněly titulky po celém světě.

A fotografie ukazovaly jak novou prezidentku, tak královnina nejstaršího syna Charlese, prince z Walesu, který se slavností v centru hlavního města Bridgetown osobně zúčastnil. Stejně jako jedna z nejslavnějších barbadoských rodaček, popová hvězda Rihanna.

Stalo se v úterý 30. listopadu o půlnoci místního času, kdy se ostrov ve východní části Malých Antil, objevený Portugalci v roce 1536 a pojmenovaný podle dlouhých lián fíkovníků, které vypadají jako vousy, stal novou republikou.

Mimochodem na den přesně 55 let poté, kdy tato někdejší britská kolonie získala na Spojeném království nezávislost. Aktuální změna je tak do značné míry symbolická, Barbados je už přes půl století suverénním státem. 

Nově zvolenou prezidentkou je navíc dáma, která Barbados léta vedla coby generální guvernérka, tedy žena, která v této zemi dosud zastupovala královnu. Svou funkci vykonává už od roku 2012. 

Její Veličenstvo královna Alžběta II. obyvatelům Barbadosu pogratulovala prostřednictvím zdravice, kterou sdílela i na oficiálním twitterovém účtu Buckinghamského paláce.

Barbados byl britskou kolonií od roku 1625, o dva roky později sem dorazilo prvních osmdesát britských osadníků. Pozoruhodné je, že měl Barbados po staletí rozsáhlou vnitřní autonomii, jeho parlament, zvaný House of Assembly, založený roku 1639, je třetím nejstarším na západní polokouli. 

Ostrovní stát se už od poloviny 17. století stal důležitým exportérem cukru na anglický i evropský trh, zároveň byl ovšem také centrem transatlantického obchodu s otroky. Aktuální populace čítající přibližně tři sta tisíc obyvatel je v drtivé většině afrického původu a jde o potomky kolonizátory zotročených obyvatel afrického kontinentu.

Úmysl změnit ústavu a učinit z konstituční monarchie republiku v čele s prezidentem oznámila barbadoská vláda loni v září, posléze krok schválil tamní parlament. 

Současná proměna Barbadosu není pro panovnici zas tak revoluční záležitostí, jak by se mohlo zdát. V minulosti už královna Alžběta II. situaci, kdy ji nahradil v čele státu prezident, zažila opakovaně. Naposledy k tomu došlo v roce 1992 v případě ostrovního státu Mauricius. 

Karibik podobnou událost naposledy prožíval v sedmdesátých letech minulého století, kdy se republikami staly postupně Guyana, Trinidad a Tobago a později také Dominika, které rovněž dříve patřily pod britskou korunu.

Reklama

Ostatně princ Charles nyní přiletěl na Barbados na předávací ceremoniál nejen jako zástupce královny, která už řadu let kvůli vysokému věku do zámoří necestuje, ale také v roli jejího nástupce v čele více než pěti desítek zemí Společenství národů, známého jako Commonwealth.

Toto volné sdružení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a jeho bývalých kolonií a dominii, závislých území a teritorií pod správou Spojeného království, Austrálie a Nového Zélandu dodnes čítá 2,4 miliardy lidí. Jeho členem Barbados zůstává i po proměně z konstituční monarchie na republiku.

Kromě Spojeného království je britský panovník nyní ve 14 státech respektován jako hlava státu (za hlavu Commonwealthu ho uznávají všichni jeho členové).

V některých těchto zemích je britský panovník uznávaný jako takový, tedy britský král, resp. královna, v několika málo případech však nese navíc i titul krále dotyčné země, jako např. v Austrálii nebo v Kanadě (např. Her Majesty Queen Elisabeth II, Queen of Australia). Tyto země bývají označovány také jako Commonwealth realms.

Kromě Spojeného království do tohoto výčtu v současnosti patří Antigua a Barbuda, Austrálie, Bahamy, Belize, Grenada, Jamajka, Kanada, Nový Zéland, Papua Nová Guinea, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincenc a Grenadiny, Šalomounovy ostrovy a Tuvalu. 

Jak v týdnu upozornila agentura Bloomberg, touha ostrovů po nezávislosti roste zejména v Karibské oblasti. Právě zde se přitom nachází devět z patnácti zemí, které uznávají britskou panovnici coby hlavu státu. Podle některých analytiků by současná změna mohla podnítit diskusi o podobných návrzích v dalších bývalých britských koloniích, kde je hlavou státu Alžběta II., mezi něž patří zmíněná Jamajka, Austrálie nebo Kanada.

Ne každý na Barbadosu je ovšem s novým uspořádáním ostrovní země ztotožněný. Jak v týdnu uváděly světové agentury, někteří obyvatelé Bridgetownu nedlouho před slavnostním ceremoniálem připouštěli, že jsou zmatení z toho, co bude změna znamenat a jak se jich dotkne. Změna státního zřízení se totiž na Barbadosu odehrála bez konání referenda.

„Měli by nechat královnu Alžbětu být –⁠ nechat ji jako vůdkyni. Nechápu, proč bychom měli být republikou,“ uvedl pro Reuters pětačtyřicetiletý Sean Williams. Podobný názor sdělila řada dalších obyvatel ostrova, na němž se královna Alžběta II. těší hluboké úctě a respektu. V roce 1966 panovnice s manželem ostrov navštívila a setkala se s bouřlivým uvítáním. Později ostrovní stát opakovaně navštívil i princ Charles.

„Nastal čas plně opustit koloniální minulost,“ uvedla už před časem prezidentka Sandra Mason a dodala, že přechod na republiku by neměl být vnímán jako odsouzení kohokoliv. Barbados se podle ní těší na pokračující vztah s britskou panovnicí, která se na ostrově i podle slov nově zvolené prezidentky nadále zůstává ve velké oblibě, a s níž se Sandra Mason v minulosti opakovaně osobně setkávala. 

Dvaasedmdesátiletá Sandra Mason byla od ledna 2018 až dosud generální guvernérkou ostrova, předtím už byla jednou zvolená v roce 2012. Tato vystudovaná právnička má navíc více než impozantní kariérní portfolio; dříve působila coby soudkyně a také jako velvyslankyně ve Venezuele, Kolumbii, Chile a v Brazílii.

Reklama
Reklama