Ostřelování Íránu ze strany Američanů a Izraelců může trvat až čtyři týdny. Už nyní se přitom konflikt projevuje na ceně ropy a zemního plynu. A to i proto, že je paralyzovaná významná obchodní trasa – Hormuzský průliv.
V nejužším místě má na šířku zhruba 33 kilometrů, lodní koridory v obou směrech jsou však velké jen asi tři kilometry. Tak úzká je jedna z klíčových tepen světového obchodu s ropou a zemním plynem.
Právě skrze úžinu mezi Ománem a Íránem, která propojuje Perský záliv s Arabským mořem, potažmo Indickým oceánem, prochází okolo pětiny veškerých světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu.
Přes Hormuzský průliv vyvážejí do světa ropu vedle samotného Íránu také další země Perského zálivu, tedy Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Irák, Katar, Bahrajn. Nyní je však průliv pro tankery „no-go“ zónou.
Íránské revoluční gardy o víkendu v reakci na americko-izraelskou operaci varovaly tankery, že „žádná loď nemá právo průlivem proplout“. Islámská republika sice formálně nepotvrdila blokádu vodní cesty, což by jen situaci v regionu eskalovalo, přesto se lodě místu vyhýbají.
Nejméně 150 tankerů převážejících ropu, produkty z ní nebo zkapalněný zemní plyn proto v neděli spustilo kotvy napříč Perským zálivem, desítky dalších zůstaly z druhé strany průlivu, jak upozornila agentura Reuters.
A aktuálně to vypadá, že ještě dlouho potrvá, než se vydají na zamýšlenou cestu. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že údery na islámskou republiku mohou trvat klidně i další měsíc.
„Vždy to byl čtyřtýdenní proces. Mysleli jsme, že to bude asi čtyři týdny. Vždy to byl asi čtyřtýdenní proces, takže – ačkoli je to masivní akce, je to velká země, bude to trvat čtyři týdny – nebo méně,“ uvedl pro server Daily Mail.
To by znamenalo, že bude zablokována většina z přibližně dvaceti milionů barelů ropy, které se denně průlivem převáží.
Foto Wikimedia Commons, OpenStreetMap, CC BY 3.0
Právě kvůli riziku, že by se Hormuzský průliv mohl uzavřít, si země vyvážející ropu z oblasti Perského zálivu vybudovaly v minulosti alternativní trasy. Saúdská Arábie má ropovod, který může ropu dostat k břehu Rudého moře. „Zálohu“ mají i Spojené arabské emiráty. Jenže…
„Ropovody obvykle nefungují na plný výkon a odhadujeme, že v případě narušení dodávek by mohlo být k dispozici přibližně 2,6 milionu barelů denně z ropovodů Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, které by obešly Hormuzský průliv,“ upozornila loňská analýza amerického Úřadu pro energetické informace (EIA).
Současná vynucená uzávěra průlivu má vedle zemí v Perském zálivu v první řadě negativní vliv i na asijské státy, jako je Čína, Indie, Japonsko a Jižní Korea. Právě tam proudí skrze íránsko-ománskou úžinu největší podíl ropy.
Podle zprávy EIA směřovalo předloni na asijské trhy skrze Hormuzský průliv přibližně 84 procent surové ropy a produktů z ní a 83 procent zkapalněného zemního plynu. Největší podíl z toho míří do Číny.
Ve výsledku však současná krize může dopadnout na celý svět. A to kvůli rostoucí ceně ropy a plynu. K čemuž může přispět podle analytičky společnosti S-RM Tamsin Hunt i Čína, protože by na světovém trhu začala soupeřit o náhradu svých ztrát z jiných zdrojů.
Experti se shodují, že v případě pokračující eskalace hrozí růst ceny ropy nad sto dolarů za barel. Dnes se cena pohybuje okolo 79 dolarů.
A nejde jen o černé zlato. Hormuzský průliv je také klíčový pro globální kontejnerový obchod. Přístavy v tomto regionu, jako je Jebel Ali a Khor Fakkan, jsou překladišti, která slouží jako zprostředkovatelské body v globálních sítích.
Samozřejmě pokud by došlo k rychlému zklidnění situace, mohou se trhy podle expertů rychle stabilizovat.
