skip to main content
Byznys

Krize dělá z Čechů národ numizmatiků. Zájem o mince z drahých kovů roste

Nástup koronavirové krize přiměl Čechy utrácet za drahé kovy. Když prakticky vykoupili investiční slitky, vrhli se na zlaté, stříbrné nebo platinové mince. Zatímco mnoho oborů padá ke dnu, výrobci mincí vymýšlejí nové edice a sledují nárůsty tržeb v desítkách procent.

Platí to i pro Českou mincovnu z Jablonce nad Nisou, která je jediným výrobcem oběžných mincí pro český stát. Právě výroba oběžných mincí ale letos stagnovala a v Jablonci se tak oproti původnímu plánu museli vyrovnat s výrazným poklesem zájmu ze strany České národní banky.

„Hodně přešlo na elektronický platební styk a vliv má i utlumený turistický průmysl,“ vysvětluje ředitel České mincovny Michal Drtina. Turisté, speciálně ti ze vzdálenějších zemí, si řadu mincí odvážejí jako suvenýr nebo prostě proto, že je nestihnou utratit a zůstanou jim v kapsách a peněženkách a do Česka už se nikdy nevrátí.

„Můj osobní odhad je, že ročně může jít až o desítky milionů kusů mincí,“ tipuje Drtina.

Reklama

Český stát letos počítal s výrobou sto šedesáti milionů kusů oběžných mincí, ale jablonecká mincovna jich podle Drtiny do konce roku nejspíš vyrobí a dodá o pětapadesát milionů méně.

Soukromý podnik, pro který je zakázka od ČNB důležitá, ale není zásadní pro fungování celého podniku, tento propad vynahrazuje nabídkou drahých kovů jednak v podobě slitků, ale především různých investičních a sběratelských mincí.

„Co nastalo v březnu, byl téměř run na zlato. Běžný obrat nám najednou vzrostl o stovky procent. Byznys se tak změnil v tom smyslu, že místo shánění zákazníků jsme se museli soustředit především na shánění zlata a stříbra,“ přibližuje jarní situaci šéf mincovny.

Většina evropského zlata v podobě slitků totiž pochází ze jihošvýcarského regionu Ticino, kde se v březnu kvůli karanténě na několik týdnů zastavila výroba. Řada zájemců o drahý kov se tak začala zajímat o zlaté mince, kde je výběr obrovský.

„Můžete si koupit sadu mincí za 2,5 milionu korun, uncovou minci za 55 tisíc, ale i malou půlgramovou minci za 1500 korun,“ vyjmenovává Michal Drtina.

Mince nabízí i zhodnocení numizmatické hodnoty.

Pokud jde o prodejní cenu, je zlatý stejně těžký slitek ve srovnání s mincí dražší. Platí se za nákladnější výrobu a uměleckou hodnotu. Na druhou stranu ale kromě dlouhodobého růstu ceny kovu nabízí mince i možnost zhodnocení numizmatické hodnoty.

Záleží pak na schopnosti a citu odhadnout, jak se bude cena konkrétní mince vyvíjet v čase – jaký o ni bude mezi numizmatiky zájem. „Když budete mít minci v limitovaném nákladu, vyraženou kvalitní mincovnou, s jasnou zárukou ryzosti, budete mít dobrý motiv i umělce, který ho ztvárnil, dřív nebo později najdete sběratele, které o ni zájem projeví,“ říká Drtina.

Reklama

Obvykle je to ale dlouhodobá investice i v řádu desítek let. „Když však budete mít motiv s výročím českého státu nebo české koruny, máte při případném prodeji velkou výhodu. Pro numizmatiky je to jako svatý grál, protože to je emise, kterou nemůže minout. Poptávka obvykle převyšuje nabídku už ve chvíli, kdy se mince dostane na trh,“ dodává Drtina.

Jablonecká mincovna na zájem zákazníků zareagovala navýšením vlastních emisí drahých mincí. Zatímco letos jich na trhu vede 190, pro příští rok počítá s nárůstem na 230 až 250 emisí, které standardně zahrnují stovky kusů mincí. Mincovně nahrálo i to, že na začátku roku spustila nový e-shop, což se ve spojení s krizí kolem covidu-19 radikálně projevilo na prodejních číslech.

„Meziročně nám on-line vyrostl o 50 až 70 procent, takže dnes nám zajišťuje asi 40 procent celkových prodejů,“ říká ředitel mincovny s tím, že nejčastěji lidé na webu utrácejí do patnácti tisíc korun. „Když má zákazník zájem o investiční produkt za desítky nebo stovky tisíc, obvykle zamíří na prodejnu, ale stejně jako banky nabízíme i služby osobního obchodníka, který za klientem přijede.“

Zvýšený zájem zákazníků Česká mincovna výrazně pocítí i na letošních tržbách. Zatímco loni obrat dosáhl na jeden a čtvrt miliardy, letos Drtina odhaduje, že se podnik přiblíží velmi blízko ke dvěma miliardám korun.

Předplatné Forbesu

Že je Česko numizmatická velmoc, kde jsou sběratelé ochotni za zlaté mince utratit i desítky milionů, potvrzuje aukční rekord z minulého týdne, kdy se v Praze za 23 milionů korun vydražil svatováclavský pětidukát z roku 1937 existující pouze ve čtyřech exemplářích. Vyvolávací cena přitom byla osm milionů korun.

Padl tak předchozí rekord z dražeb českých mincí, který činil 14,7 milionu korun. Ty dal v roce 2017 kupec za zlatý svatováclavský desetidukát pocházející ze stejné doby.

Pavel Koružek, majitel aukční sítě Antium Aurum, která aukci pořádala, agentuře ČTK potvrdil, že v posledním roce jednak přicházejí noví klienti se zájmem o drahé mince, ale ještě více začali nakupovat ti stávající, kteří si na to vyčlenili více peněz – nárůst zájmu od jara odhaduje na 30 procent.

Češi a Slováci jsou podle něj vyhlášenými nákupčími mincí po celém světě. „Je tu velká tradice, sběratelství tu bylo zakořeněné už za Rakouska-Uherska. Většina významných aukcí v Evropě je závislá na českých klientech, když tam Češi nepřijedou, nedopadne to dobře.“

Reklama
Reklama