Druhé funkční období přináší další prvenství Donalda Trumpa. Veřejně se pohádat v Bílém domě s prezidentem jiné země a pak z budovy udělat autosalon, se ještě nikomu před ním nepovedlo. Bizarních momentů se přesto v sídle prezidenta Spojených států stalo už mnoho.
Naposledy Trump v souvislosti s Bílým domem překvapil, když před ním nechal vystavit několik automobilů značky Tesla. Tu vede jeho blízký poradce a nejbohatší muž světa Elon Musk, jenže kvůli jeho politickým krokům se společnosti tak úplně nedaří.
Její popularita klesá a prodeje i akcie padají, tak co jiného s tím než využít svého úřadu a kamarádovi pomoci. Trump proto svolal novináře a před Bílým domem si za jejich přítomnosti vyzkoušel, jaké to je sedět v americkém elektromobilu. Během tiskové konference přitom v ruce držel poznámky, na kterých například stálo heslo jak z reklamy: „Teslu lze zakoupit již za 299 dolarů měsíčně nebo pětatřicet tisíc dolarů“.
Nebyla to však první neobvyklá technika, která se před Bílým domem objevila. V roce 1994 havaroval na trávníku jen kousek od sídla prezidenta Frank Eugene Corder s kradeným letounem Cessna 150. Toho se zmocnil 11. září, tedy sedm let před útokem, při němž na Bílý dům mohl mířit unesený a taktéž havarovaný let 93.
Na rozdíl od pozdějšího případu, při němž zemřelo čtyřiačtyřicet cestujících letadla a tisíce dalších při útocích zbylých unesených strojů, zahynul v roce 1994 pouze Corder. V silně podnapilém stavu se s ukradenou Cessnou neúspěšně pokusil zasáhnout Bílý dům.
Šťastnější konec měl příběh jiného pilota-zloděje. Dvacet let před Corderem ukradl armádní vrtulník voják Robert Kenneth Preston a vzal ho na vyhlídkový let nad památkami Washingtonu.
Pak se rozhodl přistát na trávníku Bílého domu, což se mu bez problémů podařilo. Přestože tajná služba měla za úkol po vzdušných vetřelcích střílet, nikdo se k tomu neměl, a tak Preston opět odletěl.
To už o něm ale věděla tajná služba a policie, a tak se rozpoutala zběsilá letecká i pozemní honička, při níž se Preston rozhodl vzdát přímo prezidentu Richardu Nixonovi.
Vrátil se proto zpět do Bílého domu, kde už na něj agenti začali střílet a zasáhli ho do nohy. Navzdory pěti střelným ranám se mu podařilo s vrtulníkem přistát a rozběhnout se k Nixonově rezidenci, v tu chvíli ho ale agenti srazili k zemi a zatkli.
Co ho k tomu vedlo? Chtěl ukázat, že vrtulník řídit umí, i když ho armáda z výcvikového kurzu vyhodila. A létat opravdu uměl – piloti, kteří se ho snažili dohnat, označili jeho manévry za „moderní taktiku vzdušného boje“.
Foto Christopher E. Botzum / Wikimedia Commons (Public Domain)
Občas se před Bílým domem objeví i velká zvířata – a tím nemyslíme vrcholné politiky. Někteří prezidenti v historii se totiž zřejmě rozhodli, že z nich pomyslnou soutěž vyhraje ten, kdo z trávníku před domem udělá exotičtější zoologickou zahradu. Herbert Hoover tam přivedl aligátory a Calvin Coolidge lvíčata jménem Tax Reduction a Budget Bureau, tedy Snížení daní a Úřad pro rozpočet.
Ještě oblíbenější jsou ale u prezidentů medvědi, které tam po dvou chovali Theodore Roosevelt i Thomas Jefferson. Někteří ale preferovali mírumilovnější zvířata – třeba ovce. Ty nechal úřadovat na trávníku Bílého domu Woodrow Wilson.
Foto Frances Benjamin Johnston / Wikimedia Commons (Public Domain)
Nejnebezpečnější ze všech zvířecích obyvatel Bílého domu byl však pravděpodobně pes Joea Bidena Major. Nenápadný německý ovčák naháněl hrůzu ochrance a svými zuby jí dával najevo, co si o ní myslí.
Jen pár měsíců po změně domova se 8. března 2021 lehce zakousl do člena ostrahy, a musel se proto odstěhovat a projít tréninkem. Necelý týden po návratu pokousal 30. března zaměstnance Správy národních parků.
Mezi říjnem 2022 a červencem 2023 pak prý ochutnal tajnou službu nejméně čtyřiadvacetkrát, z toho jednou tak moc, že musel Bílý dům přerušit místní prohlídky a dvacet minut uklízet z podlahy krev.
Major se tak patrně snažil předčit svého jmenovce, který za vlády Franklina D. Roosevelta v Bílém domě například ukousl kus kalhot britskému premiérovi Ramsaymu MacDonaldovi.
Foto Adam Schultz / Wikimedia Commons (Public Domain)
Tajná služba se schovávala před Majorem, Trumpův mluvčí Sean Spicer se zase schovával před novináři. Místo toho, aby reagoval na zprávu o propuštění šéfa FBI Jamese Comeyho, se měl podle deníku Washington Post „choulit se se svým štábem v houští keřů“.
Médium později označilo tuto větu za chybnou a uvedlo, že se „pouze“ choulil „u houští keřů“, ale původní informace a následná (ne)oprava vyvolaly na internetu rozruch. Ke zděšení a vtípkům jen přispělo, když se ozvala další média s tím, že Spicer souhlasil s rozhovorem jen v případě, že na něj nebude vidět.
V reakci na to, že se nová administrativa vyhýbá svým vlastním povinnostem a není transparentní, začali někteří Američané schovávat vystřižené hlavy mluvčího v místních parcích.
Bizarnosti se však netýkají jen okolí Bílého domu, ale i jeho interiéru. Kromě tolik probírané schůzky mezi Trumpem a prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským zažily stěny budovy i jiná neobvyklá setkání.
Děsivou, ale přesto příjemnější schůzkou než mezi Trumpem a Zelenským byl případ, který se stal během druhé světové války. Když se tehdy prezident Roosevelt s rodinou potmě díval na film, vstoupil do místnosti neznámý muž. Ten nechtěl rodinu rušit, a tak až po skončení snímku prezidenta požádal o autogram a následně odešel.
Ještě větší štěstí měl Roosevelt, když za ním jednou v noci přišel muž a řekl ochrance, že ho prezident očekává. Přestože Roosevelt muže neznal, rozhodl se ho přijmout navzdory pozdní hodině. „Odveďte odsud toho hajzla,“ řekl prezident po několika minutách tajné službě, která u muže našla revolver.
Podobnou zkušenost zažil Barack Obama na své první velké večeři v roce 2009. Podle tajné služby nebyli Tareq a Michaele Salahiovi pozváni, přesto je prezidentova ochranka pustila do místnosti, kde se shromáždily stovky významných politiků a osobností.
Kdyby toto bezpečnostní selhání nebylo už tak závažné, na stejnou večeři se dostal i třetí nezvaný muž, který neměl se Salahiovými nic společného. Ten se údajně rozhodl vydat se do prezidentova sídla poté, co obdržel mailem obyčejnou pozvánku. Ani jeho, ani Salahiovy přitom Bílý dům nepozval.
Foto Samantha Appleton / Wikimedia Commons (Public Domain)
V Bílém domě má navíc strašit, aktuální osazenstvo s tím ale zřejmě nemá nic společného. Vinu za to obyvatelé budovy dávají hlavně starším prezidentům, kteří se tam občas zjevují.
Třeba Abrahama Lincolna tam měl potkat prezident Theodore Roosevelt, britský premiér Winston Churchill či nizozemská královna Vilemína. Spatřila ho i první dáma Grace Coolidge, když ho v roce 1927 přistihla, jak kouká z okna na řeku Potomac.
Vilemíně měl zaklepat v roce 1942 na dveře a ta omdlela, když otevřela a on před ní stál v kabátu a cylindru. Churchilla prý zase zastihl, když se vracel z koupele nahý do svého pokoje.
„Dobrý večer, pane prezidente. Zdá se, že mě máte v nevýhodě,“ měl tehdy říct státník, když ho viděl opřeného o krb. Lincoln se na to prý lehce usmál a zmizel.
Lincolnovým spolubydlícím v jiném životě je patnáctiletý chlapec přezdívaný Věc. Živým se obvykle neukazuje a dává o sobě vědět jen jakousi energií. Že sdílejí místnost s Věcí, lidé obvykle poznají podle tlaku na rameno, jako by se přes něj někdo nakláněl.
Vyřešit tuto záhadu se pokusil prezident William Howard Taft, který nakázal vyhodit prvního zaměstnance, který o klukovi znovu promluví.
Zásoba duchů, kteří se v Bílém domě zjevují, je však téměř nevyčerpatelná. Zaměstnanci i zahraniční hosté zde slyšeli hrát na housle prezidenta Thomase Jeffersona, v Modrém pokoji má strašit John Tyler a podkroví je prý revírem Williama Henryho Harrisona.
Alexander Gardner / Wikimedia Commons (Public Domain)
Co však zcela jistě straší prezidenta Billa Clintona, je jeho skandál s Monicou Lewinsky. S více než dvakrát mladší dámou si ženatý muž „užíval“ přímo v Bílém domě, z Oválné pracovny si ale ložnici prý nikdy neudělali – mnohem více je zajímala prezidentova soukromá pracovna sousedící s nejznámější místností domu.
S dvaadvacetiletou stážistkou se Clinton pravidelně domlouval na tom, jak nevěru skrýt před veřejností i jeho manželkou Hillary Clinton, nakonec se o ní ale vyšetřovatelé stejně dozvěděli.
V poslední snaze vyváznout tehdy Clinton prohodil svou slavnou větu o tom, že „s tou ženou neměl sexuální styk“. Jenže sperma na jejím oblečení ho prozradilo a nakonec přiznal, že lhal nejen před novináři, ale i pod přísahou u soudu.
Snad ještě větší problém než prezident ale měla z aféry Lewinsky, která dostávala výhružné dopisy, nemohla kvůli aféře sehnat práci a dostala i sebevražedné sklony. Až v roce 2014 se znovu objevila na veřejnosti a stala se aktivistkou proti šikaně.
Clinton White House / Wikimedia COmmons (Public Domain)
Když pak po Clintonovi přebíral úřad George W. Bush, zjistil, že mu tým předchozího prezidenta zanechal nepříjemné překvapení.
Clintonovi pomocníci nadělali v Bílém domě škody za více než tři sta tisíc korun, když vytrhali telefonní kabely ze zdí, zanechali oplzlé vzkazy na hlasových schránkách, z dvaašedesáti klávesnic odstranili písmeno W a ukradli prezidentskou pečeť i několik starožitných klik.
