Už zase roste a už se o něm zase mluví. Bitcoin, světově nejrozšířenější kryptoměna, je znovu v kurzu a jeho jízda začíná mírně připomínat konec roku 2017, kdy během necelého měsíce více než zdvojnásobil svou hodnotu.
Podívejme se na trend posledních měsíců. Ještě letos v dubnu se cenovka bitcoinu pohybovala pod pěti tisíci dolary, teď je to dvakrát tolik (momentálně zhruba 11 tisíc dolarů), a jen během 25. a 26. června si kryptoměna připsala dokonce 15 procent.
Má se za to, že v býčím závodě z roku 2017 bylo hodně účastníků FOMOtivováno, tedy motivováno strachem, že něco velkého promeškají (z anglického fenoménu Fear Of Missing Out), v tomto případě šanci pohádkově zbohatnout. Letos je to prý jiné.
Této teorii napovídají i data z Google Trends, která ukazují, že předloni se do vyhledávacího pole Googlu zadával bitcoin mnohem častěji než nyní.
„Tehdy se na raketovém vzestupu z velké části podíleli lidé, kteří nevěděli, oč jde, s digitální měnou se pouze seznamovali, ale nechtěli si nechat ujít tu příležitost. Tentokrát, zdá se, je růst více udržitelný a cena více ospravedlnitelná,“ uvádí ve svém vzkazu klientům analytik společnosti eToto Mati Greenspain. V hodnotě bitcoinu se podle něj odráží jak větší veřejné povědomí, tak adopce napříč trhem.
Greenspain také poukazuje na zvyšující se počet transakcí na podkladové technologii blockchain. Ten je od začátku roku 2019 nad hranicí 3,5 transakce za sekundu, kam se při minulém vzestupu dostal jen krátce, a to bezprostředně před pádem.
Bitcoinu pak nepochybně pomáhají i sympatie, které mu (či blockchainu) projevují velké finanční instituce či technologické společnosti.
Vlastník newyorské burzy NYSE dal vzniknout kryptoměnové obchodní platformě Bakkt, jejíž význam přirovnal k přistání na Měsíci. Jeden z největších správců aktiv na světě, společnost Fidelity Investments, zase své investory ujišťuje, že bitcoin a kryptoměny obecně rozhodně nejsou pomíjivé.
Apple na červnové konferenci pro vývojáře představil novinky, mezi nimiž byl i CryptoKit, což je nástrojový balíček pro kryptografii. Samsung koketuje s kryptoměnovou peněženkou na nových zařízeních a Facebook pro jistotu plánuje spustit vlastní kryptoměnu. A je to právě Zuckerbergova digitální měna nazvaná libra, o jejímž vlivu na bitcoin se v posledních dnech hojně disktuje.
První ohlasy jsou vesměs pozitivní – díky libře jsou kryptoměny zase aktuální téma a zvyšuje se jejich popularita, tedy i zájem ze strany investorů. „Libra je zatím největší ukázkou korporátní podpory kryptoměn,“ poukazuje analytik platformy Investing.com Clement Thibault. Podle něj má libra potenciál ukázat přidanou hodnotu blockchainu miliardám dosud nepřesvědčených uživatelů. „Z toho by tedy měl těžit i bitcoin,“ zamýšlí se Thibault.
A tady může být problém. Základní ideou kryptoměn je decentralizace čili absence kontroly ze strany vlád, velkých bank nebo velkých společností. Facebook se svou sílou a tržní kapitalizací přesahující 500 miliard dolarů tento předpoklad v žádném případě nesplňuje.
„Je zřejmé, že libra bude zpočátku kontrolována jedněmi z největších firem světa, které z jejího používání budou přímo profitovat. Uvidíme, jak se bude integrovat do existujích finančních struktur přes Visu, Mastercard a PayPal. Přesně tomu se ale původně měly digitální měny vyhnout,“ míní zakladatel kryptoměny temtum Richard Dennis.
Spojení kryptoměn s velkými korporacemi může změnit celý sentiment a odlákat tolik důležité early adopters. Libra neuniká ani pozornosti amerických regulátorů, kteří by ji mohli poslat k zemi. A cestou by s sebou mohla vzít i bitcoin.