Už ve čtvrtek se bankovní rada ČNB bude zabývat návrhem guvernéra Aleše Michla, zda by měla v rámci banky vzniknout analýza o možné roli bitcoinu v investičním portfoliu coby součásti českých státních rezerv. Jen samotná zmínka o bitcoinu v Michlově rozhovoru s listem Financial Times vyvolala značný rozruch. Proč? 

Kryptoměny v bankovních rezervách jsou celosvětově hodně horké téma. Takové rezervy totiž zatím drží pouhé dvě země světa – středoamerický Salvador, ten kryptoměnu dokonce používá jako oficiální platidlo, a jihoasijské království Bhútán. Proto i guvernérova úvaha o možných pěti procentech v portfoliu vyvolává tak silné emoce.

„Krásné třetí místo. Česko by se stalo třetí zemí na světě, která by část svých devizových rezerv investovala do bitcoinu,“ napsal na síti X David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte ČR a ekonomický poradce prezidenta Petra Pavla. 

„Bitcoin má značnou volatilitu, což ztěžuje využití jeho současné nízké korelace s ostatními aktivy. Proto ve čtvrtek požádám náš tým o další posouzení potenciální role bitcoinu v našich rezervách. Nic víc, nic míň,“ reagoval guvernér Aleš Michl na síti X.

Když tedy pomineme, že centrální banka zatím žádné kryptoměny nakupovat nechce a má jít jen o analytické zhodnocení situace, i tak se nabízí hned několik otázek. 

Tou základní je, zda má vůbec centrální banka aktivně investovat (například do zlata, akcií nebo ETF fondů) a nedržet rezervy veskrze neutrální, typicky americké a německé státní dluhopisy. 

„Svět si během posledních dvou dekád zvykl na to, že banky kupují korporátní dluhopisy. A ty, které mají velké devizové rezervy, kupují akcie nebo ve stále větší míře zlato, a to čistě z investičního hlediska,“ říká Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky. 

„Chápu, že je to téma, které vyvolává emoce a je provokativní. On současný guvernér umí pohladit proti srsti, ale férově musí zaznít, pokud má centrální banka investiční portfolio – a nezaložil ho Aleš Michl, vzniklo už před lety za časů jiných bankovních rad –, tak debata o kryptoměnách je naprosto racionální,“ dodává Sklenář. 

Hlavním rizikem bitcoinu, etherea a dalších kryptoměn je už zmíněná volatilita. A právě extrémní výkyvy nahoru i dolů jsou tím, před čím analytici nejčastěji varují. Obzvlášť v případě investic centrální banky.

„Pokud světové trhy padají, padají především riziková aktiva, což je například bitcoin. Propad jeho ceny ztenčuje objem devizových rezerv, což by se mohlo ukázat jako problém, pokud by centrální banka rezervy potřebovala například na stabilizaci kurzu. Z toho důvodu pro ČNB není investice do bitcoinu příliš vhodná,“ argumentuje Jan Berka, hlavní ekonom skupiny Roklen. 

Podobné pochybnosti má i makroekonomický analytik ČSOB Dominik Rusinko. „ČNB je konzervativní instituce, díky čemuž si drží vysokou míru důvěryhodnosti. Žádná centrální banka na Západě zatím bitcoin do svých rezerv nenakupuje a tímto krokem bychom se dostali do společnosti Salvadoru a Bhútánu, což není z reputačního hlediska nic povzbudivého,“ míní. 

A do třetice, proč kryptoměny spíše ne. „Centrální banka je mnohem víc než správce investičního portfolia rezerv. Rezervy nemají centrální bance „vydělávat“, mají jí umožňovat výkon monetární politiky s cílem udržet roční inflaci co nejblíže dvěma procentům. Dokonce ani nyní uváděné zdůvodnění snahy o maximalizaci výnosu není nutně obhajitelné,“ je přesvědčen hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.

Těžko si také představit, že by Česká národní banka – byť v budoucnu – investovala do kryptoměn napřímo. Spíše by se jednalo o variantu ETF fondů, nicméně i tak by se stala v Evropě velkým odvážlivcem. Z ostatních centrálních bank totiž zaznívá dlouhodobě ve vztahu ke kryptu spíše zdrženlivost. 

Guvernér německé Bundesbank Joachim Nagel například přirovnal bitcoin k „digitálním tulipánům“, čímž odkázal na spekulativní bublinu ze 17. století. Odmítavě se k němu staví i Evropská centrální banka, podle které je reálná hodnota bitcoinu nulová, a nadto představuje významné riziko pro životní prostředí.

„ČNB už dříve ukázala, že se nebojí podnikat odvážné kroky, pokud dávají strategický smysl. Jako jedna z mála světových centrálních bank drží více než pětinu svých rezerv v akciích,“ připomíná Jakub Rochlitz, investiční analytik eToro pro Českou republiku. 

Ostatně svůj investorský přístup obhajoval guvernér Aleš Michl už vloni v říjnu na konferenci Forbes Lepší Česko. „Není to strategie na zítra, ale na příští léta. Nespekuluji na cenu zlata zítra, přikupujeme ho proto, že má nulový korelační koeficient vůči akciím,“ řekl s tím, že klíčové pro něj je, aby v dlouhodobém horizontu ČNB vykazovala zisk.