Kupkové, Toyen i Šíma. Tohle je deset nejdražších obrazů z českých aukcí

Víkendová dražba na pražském Žofíně zamíchala desítkou nejdražších obrazů, které kdy byly prodány na českých aukcích. Obraz Josefa Šímy Země vydražený za 60,48 milionu korun včetně aukční přirážky obsadil desátou příčku a potvrdil, že trh s uměním od covidu výrazně roste. A odborníci vědí proč.

Když se během prvních pandemických měsíců uzavřely aukční síně, obraty českých aukcí výrazně poklesly, konkrétně z 1,4 miliardy na miliardu korun. Tento pokles se ale dal číst i jako skok nahoru, jak vysvětluje art specialistka J&T banky Valerie Horváth.

„Aukce se roku 2020 konaly vlastně jen na podzim, a to z velké části online, na což do té doby čeští dražitelé nebyli zvyklí. Trhu se pak dařilo i další roky, dosud rekordním byl rok 2022 s obratem přes 1,6 miliardy korun,“ popisuje Horváth s tím, že pro většinu odborníků to není překvapením. Krize obchodům s uměním tradičně přeje, protože investoři hledají bezpečný způsob uložení peněz tak, aby neztrácely na hodnotě a odolávaly inflaci.

Absolutní rekord padl letos, kdy se v aukční síni Adolf Loos Apartment and Gallery vydražil obraz Početí/Danae Františka Kupky za 126,5 milionu korun. Podle odborníka na obchody s uměním a šéfredaktora portálu Art+ Jana Stuchlíka závisí vývoj cen nejdražších děl právě na tom, jak výjimečná díla se v daném roce dostanou na trh.

„Podstatné je, že už v roce 2022 padla psychologická hranice 100 milionů korun, a i letos bylo vidět při aukci Početí/Danae Františka Kupky, že kupující se neostýchali přihazovat i výrazně nad hranici 100 milionů korun,“ popisuje Stuchlík.

Růst cen umění na aukcích je dobře vidět na datech, která má Art+ k dispozici. Zatímco před deseti lety stačilo na desátou pozici v žebříčku nejdráže prodaných děl 18,9 milionu korun, letos je to v podání Šímova obrazu Země už 60,48 milionu.

„Investiční potenciál má zhruba pětina nejdražších děl. Jejich cena ovšem začíná už nad 100 tisíci korunami. V této kategorii za posledních deset let ceny rostly v průmětu o šest až osm procent ročně. I po očištění o inflaci tato skupina vykazuje reálný růst v průměru o jedno a čtyři procenta,“ vysvětluje Stuchlík.

Na umění se ale podle něj nedá dívat jen jako na investiční komoditu, u které by se dalo soudit čistě podle vývoje průměrných cen. Každé umělecké dílo je výjimečné a v podstatě tvoří svým způsobem samostatný trh.

„Jde o opravdu dlouhodobou investici, která u kvalitnějších děl přinese zhodnocení, ale v horizontu desítek let. Navíc je třeba počítat s nižší likviditou. Na druhou stranu umění sběratelé v naprosté většině nekupují jako čistou investici, u níž sledují jen finanční hodnotu. Významná je především emocionální a intelektuální hodnota, kterou pohled na dílo přináší,“ uzavírá Stuchlík.