Postavit se na nohy. Udělat krok nebo třeba dva.

S tím teď český startup Mebster pomáhá lidem jinak odkázaným na invalidní vozík. Cenu pomůcky, díky které mohou lidé s poškozenou míchou znovu chodit, se mu navíc podařilo snížit na minimum. 

„Několik let jsem pracoval ve světě s pomůckami pro paraplegiky a přišel jsem na obrovský paradox, kdy firmy vyvíjely co nejvíce propracované technologie v řádech milionů pro lidi, kteří se vlivem nehody nebo úrazu, při kterém si poškodili míchu, velmi často dostávají do finančně tíživé životní situace,“ popisuje svou motivaci zakladatel startupu Michal Gloger, který dříve pomáhal s vývojem zdravotnických pomůcek ve výzkumných centrech v Brazílii nebo Japonsku.

Přišel proto s nápadem vytvořit pasivní verzi exoskeletu, bez jakéhokoliv pohonu. Ta obsahuje mechanismus propojení kloubů, díky němuž člověk dokáže chodit i bez toho, aby se informace z mozku dostávaly do dolních končetin. „V podstatě si člověk zařízení obleče na nohy a mírným nakloněním dopředu a do strany pomůcka způsobí, že automaticky vykročí kupředu. V momentě, kdy se pacient postaví na stojnou nohu, automaticky se mu zhoupne ta druhá, švihová,“ vysvětluje mechanismus Gloger. Nutno podotknout, že, stejně jako s jinými exoskelety, ani s touto pomůckou se pacient při chůzi neobejde bez berlí.

Díky odebrání všech pohonů a zjednodušení celého výrobního procesu se mu s týmem vývojářů podařilo vytvořit produkt, který je k dostání za 200 až 300 tisíc. Podobné pomůcky přitom běžně stojí až 4 miliony. „Za každým produktem vězí složitý systém vývoje, certifikační procesy, patentové rešerše a podrobný průzkum trhu. A tohle všechno je samozřejmě velmi finančně náročné a ve výsledku to tvoří koncovou cenu,“ říká zakladatel. Proto se v Mebsteru rozhodli z procesu i samotného produktu odstranit vše, co není naprosto nezbytné.

Pacienti musí nejdříve projít speciálním školením ǀ Foto Mebster

Celý proces navíc nastavili tak, aby byly pomůcky hrazené pojišťovnou. „Jiné firmy obvykle navrhnou super propracovaný systém, pak teprve začínají řešit, komu ho budou prodávat. A jen málo lidí na vozíku jsou milionáři. Proto jsme na to šli od začátku jinak,“ vysvětluje Gloger. „Zařízení pro domácí použití proto nevyrábíme finálně my, ale naše partnerská ortoticko-protetická centra, kterým předáme ucelenou sadu součástek. Tento princip tady funguje už řadu let a pojišťovny mu rozumí. První pomůcky proplacené pojišťovnou proto očekáváme už v lednu,“ říká.

Vydání Forbesu Cash je king

Startup vstoupil oficiálně na trh teprve letos. Už na jaře však získal podporu agentury CzechInvest, ČSOB v rámci akceleračního programu Start It i svého prvního angel investora. Projekt od jeho začátků podporuje i Moravskoslezské inovační centrum. Teď Mebster oslovují další investoři. Díky zkušenostem z vývoje má firma jasný finanční plán a troufá si na investici v hodnotě milion eur, která mu pomůže s exportem na západní trhy. V plánu je Německo, Francie nebo Itálie.

Aby totiž udrželi byznys s výrobkem, který konkurence prodává dvacetkrát dráž, musí zasáhnout co největší počet zákazníků. „Ambicí je dostat se na zahraniční trhy a prodávat stovky kusů. V Česku zůstaneme a budeme dělat co nejvíc pro naše lidi, ale z pohledu byznysu je to pro velmi malý trh, takže musíme i ven,“ říká Gloger.

Firma zatím počítá své zákazníky v jednotkách. Před tím, než si totiž pacient může pořídit pomůcku domů, musí projít speciálním školením v rehabilitačním centru, které může trvat až několik měsíců. „Je to velmi individuální. Pokud jste sportovec, žijete aktivně, jste zvyklý každý den sportovat, tak to bude mnohem jednodušší, protože máte vůli, návyk, a navíc si nedovede představit celý den sedět.

Zásadní faktor všeho je vůle člověka.

Lidem, kteří jsou zvyklí na sedavý způsob života, je často velmi těžké vysvětlit, že je nutné chodit. Jinak je ten průběh devastující: srdce nepumpuje do všech částí těla tak, jak by mělo, přestává fungovat zažívání, objevují se záněty. A ten člověk si na to postupně zvykne a přestane mu to vadit,“ popisuje Gloger. „Zásadní faktor všeho je vůle člověka. Pokud ji nemá, je jedno, jestli má exoskelet za 4 miliony nebo ten náš, za 200 tisíc.