skip to main content
Google

Kvantová nadvláda od Googlu? Nový superpočítač zatím hesla neprolamuje

2 minuty čtení

Minulý víkend rozvířila technologické debaty zpráva o zásadním průlomu, který se měl podařit společnosti Google. V tamních výzkumných laboratořích s pomocí prototypu kvantového počítače během několika minut spočítali úlohu, která by konvenčnímu superpočítači trvala odhadem 10 000 let.

Celý pokus byl popsán ve studii publikované na stránkách vesmírné agentury NASA, odkud však byla studie vzápětí stažena. To samozřejmě přikrmilo už tak divoké spekulace: Google měl údajně dosáhnout takzvané kvantové nadvlády, jež může teoreticky zcela přepsat současný digitální stav světa.

Jak? Běžné počítače a systémy, které nás dnes obklopují, pracují s informacemi ve formě bitů, to znamená jednotek dat zvládajících pouze dvojkovou soustavu – známé „jedničky a nuly“. Počítače kvantové ale pracují s qubity, do nichž se mezi jedničku a nulu (nebo také zapnuto/vypnuto) vejdou další možné stavy. Tím se otvírá prostor k řádově vyšším výpočetním výkonům, než na jaké zvládnou z fyzikálního hlediska dosáhnout klasické procesory.

Velmi zjednodušeně řečeno pak kvantový počítač počítá zadané úkoly mnohonásobně rychleji: teoreticky i prolomení v současnosti neprolomitelných hesel nebo dekódování zašifrované komunikace. Termín „kvantová nadvláda“ tedy volně popisuje dobu, kdy má jedna strana zásadní technologickou převahu a může vidět do v tu chvíli překonaných systémů zbytku světa.

Nic takového ale v Googlu nenastalo. Pomiňme, že technologický gigant vidí a slyší leccos, k čemu jste mu dali souhlas ve smlouvě o užívání jeho služeb. Pokud si ale někdo po přečtení nedávných titulků o kvantové senzaci představil scénu z filmu Slídilové (Sneakers), kde se skrze tajemnou černou krabičku odemykají přístupy do rozvodných energetických sítí nebo třeba do řízení letového provozu, může svou představivost zase ukonejšit.

Reklama

Úloha, kterou kvantový počítač – nebo lépe řečeno kvantový procesor – tak obdivuhodně zvládl, byla v první řadě šitá na mírů právě qubitovým výpočtům. Zároveň není potvrzeno, jestli by obyčejnému počítači skutečně trvala tak nesrovnatelně dlouho.

Procesor nazvaný Bristlecone pracuje s 72 qubity.

„Jsou to všechno specifické aplikace,“ vysvětluje Ing. Petr Krýže, doktorand na Fakultě elektrotechnické pražského ČVUT. „A často se stává, že zanedlouho po ohromujícím ohlášení přijde někdo s tím, že totéž by šlo přece jen spočítat i klasicky. Jde bezpochyby o pokrok, ale jeho reálné využití zůstává strašně daleko.“

Krýžeho slova dobře ilustruje skutečnost, že zatímco i tento článek vznikal na malém přenosném zařízení, existující kvantové čipy jsou provozovány ve složitých laboratorních podmínkách a musí být připojeny právě ke konvenčním binárním počítačům, které jejich kvantové výpočty interpretují.

O svá hesla a bezpečnostní systémy se tedy v globálním měřítku nikdo nemusí bát – jenom se o ně dál zodpovědně starat.

Reklama
Reklama