I letos čeká tuzemské podnikatele a podnikatelky řada právních změn, které se dotknou jejich byznysů.
Novinky zasáhnou široké spektrum oblastí – od digitálního trhu a zdanění až po ESG reporting a kybernetickou bezpečnost. Podnikatelé se tak budou muset přizpůsobit legislativním změnám, které mají za cíl zvýšit transparentnost, ochranu spotřebitelů i odolnost vůči novým výzvám včetně technologických a environmentálních.
Přinášíme přehledné shrnutí nejdůležitějších změn a zákonů, které v roce 2025 ovlivní byznys.
Nová pravidla pro DPH a počítání obratu
Jednou z největších změn, jež se dotkne podnikatelů a firem, budou zásadní úpravy v oblasti DPH, které začnou ve většině případech platit už od ledna. Spojujícím motivem celé novely je podle Petra Linxe, odborníka na DPH a partnera poradenské společnosti BDO, zejména upřesnění pravidel podle aktuální judikatury a zavedení evropské směrnice pro malé podniky.
Povinnost uhradit závazky do šesti měsíců
Od roku 2025 bude podnikatelům, kteří neuhradí své závazky do šesti měsíců od měsíce splatnosti faktury, vznikat povinnost vrátit již uplatněný odpočet DPH. Tato změna se týká závazků vzniklých od 1. ledna 2025 a poprvé ji budou podnikatelé řešit v přiznání za červenec 2025 (případně za třetí čtvrtletí 2025).
„Jedná se asi o nejvýznamnější změnu této novely,“ uvádí Petr Linx. „V případě, že datum splatnosti bude spadat do ledna 2025, měl by být závazek uhrazen do konce července 2025. Jinak bude nutné odpočet DPH vrátit státu. Tento vrácený odpočet lze získat zpět až po úhradě dotčeného závazku.“
Změna přináší vyšší nároky na administrativu a pečlivé sledování splatností, což může být výzvou pro podniky, které nevedou účetnictví nebo mají nejasné smluvní podmínky. „U společností v holdingu, kde se třeba neplatí kvůli cash-flow, bude nutné nastavit novou politiku. Jako logický krok se nabízí delší splatnosti,“ dodává Linx.
Pro věřitele však může být změna přínosná, protože funguje jako motivace pro dlužníky k včasnému placení. „Do křížku se státem se žádnému dlužníkovi chtít nebude,“ uzavírá Linx.
Nové limity pro plátce DPH
Od ledna 2025 čekají podnikatele zásadní změny v pravidlech pro povinnou registraci k DPH, včetně zavedení dvou limitů obratu a nového způsobu jejich výpočtu. Nově se obrat nebude sledovat za posledních dvanáct měsíců, ale za kalendářní rok, tedy od ledna do prosince.
První limit zůstává na dvou milionech korun. Pokud jej podnikatelé během roku překročí, stanou se plátci DPH od 1. ledna následujícího roku – za předpokladu, že nepřesáhnou druhý limit. Ten je stanoven na 2 536 500 korun (odpovídající sto tisícům eur) a jeho překročení má okamžitý dopad. Plátcovství DPH vznikne hned následující den a přihlášku k registraci je nutné podat do deseti pracovních dnů.
„Podnikatelé s obratem kolem dvou milionů korun budou muset sledovat své příjmy téměř na denní bázi,“ upozorňuje odborník na DPH Petr Linx. Tento krátký čas mezi překročením druhého limitu a vznikem plátcovství výrazně zvyšuje nároky na administrativu a kontrolu.
Změna má také omezit taktiky, kdy podniky využívaly „hluchá období“ mezi překročením limitu a registrací k DPH k realizaci dodávek bez daně. Například developerské firmy mohly dosud dodat stavební parcely v období před vznikem plátcovství bez DPH, čímž ušetřily náklady. Nově však všechny dodávky po překročení druhého limitu budou ihned zdaněny.
Ačkoli možnost upravit harmonogram dodávek na jeden den zůstává legální, Linx upozorňuje na riziko zneužití práva. „Správce daně má možnost důkladně prověřit všechny nestandardní transakce,“ dodává. Nová pravidla tak kladou důraz nejen na transparentnost, ale i na precizní plánování a administraci podnikatelských aktivit.
Osvobození od daně pro malé zahraniční podniky
Novela zavádí nový režim pro malé podniky, který vychází z evropské směrnice. Ta umožňuje osvobození od DPH i podnikatelům z jiných členských států Unie, pokud jejich obrat v Česku nepřesáhne dva miliony korun a celoevropský obrat sto tisíc eur. Stejné osvobození mohou za určitých podmínek využít také čeští podnikatelé v zahraničí.
Tento režim například usnadní podnikání zahraničním řemeslníkům poskytujícím služby v Česku, kteří dnes musejí registrovat DPH bez ohledu na obrat. Nově budou moci fakturovat bez DPH, pokud si nejdříve zažádají o schválení od finančního úřadu. To sice zjednoduší jejich daňovou povinnost, ale přinese administrativní povinnost pravidelně reportovat údaje o svých činnostech v Česku i v dalších zemích Unie.
Všechny podrobné změny v oblasti DPH najdete v samostatném textu.
Revoluce v odměňování
Od ledna 2025 vstoupí v platnost také klíčová novela zákoníku práce, která přinese zásadní změny v oblasti odměňování zaměstnanců. Patří mezi ně automatická valorizace minimální mzdy, zrušení zaručené mzdy v soukromém sektoru a zavedení systému zaručeného platu ve veřejné sféře.
Jednou z hlavních novinek je valorizace minimální mzdy, která bude automaticky upravována podle průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství a koeficientu stanoveného vládou. Do roku 2029 by minimální mzda měla dosáhnout čtyřiceti sedmi procent průměrné mzdy, přičemž v roce 2025 se očekává její zvýšení na 20 800 korun. „Automatická valorizace přinese stabilitu pro zaměstnavatele a jistotu pro zaměstnance,“ uvádí advokát Michael Mráček z Dentons.
Novela dále ruší zaručenou mzdu, která určovala minimální výdělky podle náročnosti práce. Tento krok zjednoduší systém odměňování a umožní zaměstnavatelům větší flexibilitu. Na druhé straně však může oslabit ochranu zaměstnanců, kteří se budou muset více spoléhat na individuální nebo kolektivní vyjednávání.
Ve veřejném sektoru novela zavádí nový systém zaručeného platu, který rozdělí odměňování do čtyř úrovní, přičemž nejvyšší může dosáhnout až 1,6násobku minimální mzdy. Tento systém má přinést větší přehlednost a rovnost v odměňování státních zaměstnanců.
Změny vyžadují od firem, aby přehodnotily své mzdové politiky a přizpůsobily se novým pravidlům. „Firmy by měly optimalizovat své přístupy k odměňování a pracovní podmínky, aby zůstaly atraktivní na trhu práce,“ doporučuje Mráček.
Revoluce v kryptu
Příští rok přinese změny v regulaci kryptoaktiv, které budou vycházet z evropského nařízení MiCA, nejpřísnějšího standardu pro trh s virtuálními aktivy. Nařízení, které se automaticky stane součástí právních systémů všech členských států, vstoupí v platnost 21. prosince tohoto roku. Plně se pak do české legislativy promítne od roku 2025 prostřednictvím nového zákona o digitalizaci finančního trhu.
Zákon zavádí povinnost registrace pro zprostředkovatele kryptoaktiv, kteří budou muset splňovat požadavky na odbornou způsobilost, včetně schopnosti zákazníkům srozumitelně vysvětlit povahu kryptoaktiv a souvisejících služeb. Sběr údajů o prodávajících a kupujících má zamezit praní špinavých peněz a obcházení sankcí.
Česká národní banka získá rozsáhlé dohledové pravomoci, včetně vedení seznamu licencovaných subjektů a možnosti uložit pokuty až padesát milionů korun. Nově zákon stanoví také postup při úpadku poskytovatelů služeb spojených s kryptoaktivy a ochranu kryptoaktiv před exekucí.
Změny zahrnují i daňové osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv, pokud nepřesáhnou sto tisíc korun za zdaňovací období, a zavedení tříletého časového testu. Obchodníci s kryptoaktivy navíc získají právo zřídit si bankovní účet, i když banky budou mít možnost tuto službu za určitých podmínek odmítnout.
Nová pravidla mají zvýšit bezpečnost a transparentnost trhu, přiblížit kryptoaktiva tradičním investičním nástrojům a posílit důvěru uživatelů i investorů.
Novinky v boji proti hackerům
Od 1. ledna začne platit také novela zákona o kybernetické bezpečnosti, která zásadně zpřísní požadavky na ochranu proti kybernetickým hrozbám. Implementuje evropskou směrnici NIS2, jež má zvýšit odolnost klíčových sektorů vůči kybernetickým útokům a sjednotit úroveň bezpečnosti napříč Evropskou unií.
Nová legislativa rozšíří počet regulovaných subjektů z přibližně čtyř stovek na více než šest tisíc. Mezi povinnosti firem bude patřit zavádění robustních bezpečnostních opatření, pravidelné audity, školení zaměstnanců a zvýšený dohled nad dodavatelským řetězcem. Organizace, které zákon nedodrží, mohou čelit pokutám až do výše 250 milionů korun nebo dvou procent z celosvětového ročního obratu.
Podle Martina Švédy z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) však panují mezi firmami zbytečné obavy. „Častým nepochopením spojeným se zákonem je, že se mají zavádět všechna opatření v zákoně uvedená – to není možné ani chtěné,“ vysvětluje. Opatření mají odpovídat velikosti organizace a jejím specifickým potřebám, což je standardní přístup k ochraně kybernetické bezpečnosti ve světě.
Právě NÚKIB poskytuje přehled toho, jak se na nová pravidla připravit. Firmy mohou na stránkách úřadu najít praktické kroky k implementaci nových povinností. „Existují určitě i takové organizace, které si exponenciální nárůst hrozeb z kyberprostoru v posledních letech ještě neuvědomují, a pro ně pak bude dosažení optimální úrovně kybernetické bezpečnosti náročnější,“ dodává Švéda.
Nová pravidla reflektují exponenciální nárůst kybernetických hrozeb a jejich dopady na klíčové sektory, od energetiky přes zdravotnictví až po dopravu. Klíčové bude, aby si firmy uvědomily rizika a přizpůsobily bezpečnostní opatření svým specifickým potřebám. „Čím dříve se vedení organizace začne otázkou kybernetické bezpečnosti vážně zabývat, tím lépe,“ uzavírá Švéda.
Umělá inteligence pod kontrolou
Zásadním tématem bude i pro příští rok regulace umělé inteligence prostřednictvím takzvaného AI Actu, který stanovuje harmonizovaná pravidla pro bezpečné a transparentní využívání AI v celé Evropské unii. Regulace má přinést přísné standardy, které mají zajistit odpovědné využívání umělé inteligence a minimalizovat rizika spojená s jejím nasazením v citlivých oblastech.
Ačkoli nařízení vstoupilo v platnost už 2. srpna 2024, jeho klíčová ustanovení začnou nabývat účinnosti postupně. A významné změny čekají firmy i od 2. února 2025.
Od tohoto data budou společnosti povinny identifikovat a zamezit používání zakázaných systémů AI, které představují nepřijatelné riziko, například technologie pro sociální skóring nebo manipulativní algoritmy. Nedodržení těchto povinností může přinést pokuty až pětatřicet milionů eur nebo sedm procent celosvětového obratu.
Rok 2025 přinese také účinnost pravidel pro obecné modely AI, jako jsou velké jazykové modely typu ChatGPT. Firmy budou muset zajistit, aby jejich systémy splňovaly nové standardy transparentnosti a odpovědnosti, například poskytování informací uživatelům, že interagují s AI technologií.
Postupně, v letech 2026 a 2027, nabudou účinnosti povinnosti pro vysoce rizikové systémy AI, které zahrnují oblasti jako zdravotnictví, energetika, vzdělávání nebo zaměstnávání. Tyto systémy budou podléhat nejpřísnějším požadavkům na bezpečnost a ochranu základních práv. Společnosti, které využívají nebo vyvíjejí systémy umělé inteligence, by se tak měly na nová pravidla připravovat s předstihem.
Konec greenwashingu a zelený reporting
Od roku 2025 začnou firmy v celé Unii čelit také přísnějším pravidlům pro vykazování aktivit v oblasti udržitelnosti díky evropské směrnici CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive). Nová pravidla zajistí, že firmy budou povinně uvádět přesné a důvěryhodné informace o svém vlivu na životní prostředí, společnost a správu podniku, tedy v oblasti ESG.
Cílem je zamezit greenwashingu a vytvořit jasné a srovnatelné reporty, které pomohou investorům lépe hodnotit přístup firem k udržitelnosti.
„Transparentní a přesná data jsou klíčem. Firmy by měly zavést systémy, které umožní sledovat a analyzovat jejich dopady, aby mohly poskytovat důvěryhodné informace,“ vysvětluje Romana Zeman, ESG manažerka poradenské společnosti Moore Advisory.
Jednou z novinek je povinnost analyzovat takzvanou dvojí materialitu. Firmy budou muset ukázat, jak jejich činnost ovlivňuje okolí, a zároveň identifikovat, jak okolní faktory mohou ovlivnit jejich fungování. Tato analýza pomůže určit, na které oblasti se mají zaměřit a co je pro ně opravdu důležité.
Firmy budou mít také povinnost podrobit zprávu o udržitelnosti auditu. Nekonzistentní nebo zavádějící data by je mohla poškodit nejen právně, ale i reputačně. „Nestačí splnit základní požadavky. Firmy, které dokážou udržitelnost zapojit do své celkové strategie, získají konkurenční výhodu,“ dodává Martin Buranský z Moore Advisory.
Nové standardy tak firmám přinášejí nejen povinnost vykazovat přesné údaje, ale i šanci zlepšit svou pozici na trhu díky lepší transparentnosti a důvěře zákazníků i investorů.
