Výtvarník Jan Kaláb začínal s graffiti, dnes patří k nejvýraznějším umělcům současné generace a jeho díla zdobí galerie po celém světě. Vedle pestrobarevných a speciálně tvarovaných abstraktních geometrických obrazců tvoří tento rodák z Prahy a absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové a AVU i sochy a objekty do veřejného prostoru. Jak tráví čas mimo svůj ateliér?
Můj osobní styl v oblékání
Řídím se heslem: Jednoduše, pohodlně, ale stylově. Nakupování mě strašně nebaví, takže mi většinu věcí vybírá nebo kupuje moje žena. Sám jsem schopen nakupovat oblečení, jen když jsem na cestách v zahraničí. Zároveň ale potřebuji, aby mi to, co nosím, k sobě ladilo. Jinak bych měl celé dny špatný pocit.
Místo, kam nejraději cestuji
Je těžké vybrat jen jedno jediné místo. Cestování je o poznávání a o tom, se těšit na neznámá dobrodružství. Na druhou stranu je i skvělé se vracet někam, kde už to člověk zná. Já jsem zapustil malinký kořínek v Riu de Janeiru. Tam se vracím moc rád. Ale stejně asi nejraději jezdím v létě na chatu na Slapy.
Rio de Janeiro
Slapy podle Jana Kalába
Hudební album, po kterém vždy rád sáhnu
Je album 2001 od Dr. Dre. Když vyšlo, byli jsme celé léto se dvěma kamarády v USA, bylo to čerstvě po maturitě, poznávali jsme svět. Koupili jsme tohle CD a poslouchali ho stále dokola. Je to nejen zásadní rapové album, ale mám ho nadosmrti pod kůží právě i díky těmto zážitkům.
Oblíbený suvenýr, který jsem si přivezl z cest
Kdysi jsem všem z rodiny přivezl z Brazílie zasklené modré motýly. Morpho menelaus. Nekoupil jsem si žádného pro sebe, a když jsem tam byl znova, už jsem ho nikde nesehnal. Tento druh tam totiž skoro vyhynul, právě kvůli tomu, že ho v pralesech chytali a pak přišpendlené prodávali jako suvenýry turistům. Snad je to už zakázané. Proto je tohle takový můj oblíbený suvenýr, který jsem si nikdy nepřivezl.
Předmět, bez kterého nemůžu být
Klíče. Stále musím nosit svazek klíčů, abych se dostal domů, do ateliéru, do skladů, do aut a na další místa. K jednomu základnímu svazku přidávám nebo ubírám další svazky, podle toho, kam jedu nebo kde zrovna jsem. Občas si připadám jak klíčník.
Nejlepší kniha a podcast
Nejlepší kniha je Egypťan Sinuhet, Malý princ a Alchymista. To je pro mě zaklad. Poslední kniha, kterou se prokousávám, je Střet civilizací. Samuel P. Huntington ji napsal asi před dvaceti lety po skončení studené války a je velmi zajímavá i v dnešním kontextu.
A podcasty? Snažím se najít nějaké dobré, když jedeme někam delší dobu autem, ale všechny, co jsem slyšel, mě začnou po chvíli nudit. Jediné, co jsme s rodinou vydrželi poslouchat, byl podcast o kriminálních činech z devadesátých let.
V mé lednici vždy najdete
Vodu, máslo, zeleninu a kyselé okurky.
Poslední věc, kterou jsem si koupil na sebe
Oblek a košili na míru v Galardu. Měl jsem je na sobě zatím jen jednou na svatbě kamaráda, ale cítil jsem se v nich skvěle. Nejsem zvyklý chodit oblečený tak slušně. Trávím celé dny v teplákách a tričku od barev.
Předmět, se kterým se nikdy nerozloučím
Obávám se, že to bude mobilní telefon. Ale třeba se dožijeme doby, kdy už ho nebudeme nosit v kapse, ale na nose jako brýle. Uvidíme.
Film nebo kulturní akce, které mě v poslední době obohatily a donutily se zamyslet
Na festivalu v Karlových Varech jsme viděli asi šest filmů a ten poslední byl úplná bomba. Jmenuje se Kneecap a je o irské rapové kapele. Je to komedie ve stylu Trainspottingu. Člověk se zamyslí, jak dlouho můžou ti kluci konzumovat takové množství drog a stále být tak vtipní.
