Pandemie vehnala do digitální náruče i tradiční kulturní instituce, které během lockdownů neměly jinou možnost než publikum oslovit online. Galerie začaly připravovat virtuální prohlídky výstav, koncerty se streamovaly v reálném čase pro internetové publikum, divadla přišla s novým formátem představení zaznamenávaných na několik kamer pro diváky, kteří nemohli být v hledišti přítomni osobně.
Ledy se prolomily a z nového přístupu, který byl původně znouzectností, se postupně stala norma, kterou instituce dále rozvíjejí. Od pouhého streamování se už ale posunuly dál – pouštějí se do virtuální reality a objevují možnosti metaverza.
Průkopníkem ze státních kulturních institucí je v tomto směru Národní divadlo, jež nedávno navázalo spolupráci se Somnium Prucha´s Gallery. Její zakladatel Milan Průcha je členem mecenášského klubu divadla a přišel za jeho vedením s nápadem, že by se první česká scéna mohla zapojit do světa metaverza prostřednictvím digitální filantropie.
Prvním plodem tohoto spojení bylo vydání vlastního NFT (non-fungible token), které šlo na konci října do dražby.
Jde o ikonický snímek první sólistky Baletu Národního divadla Nikoly Márové v roli Odetty, jejž během představení Labutího jezera zachytil fotograf Pavel Hejný. Obsah díla byl zvolen záměrně tak, aby co nejlépe reprezentoval jak Balet Národního divadla, tak i propojení reálného a virtuálního světa jakožto směr, jímž se přední česká divadelní scéna nově vydává.
Jde o zachycení primabaleríny v momentu, kdy se Odetta poprvé setkává s princem Siegfriedem: „V jediné vteřině se může zračit celý osud, vždyť příběhy nemají jen jednu rovinu a konce mohou být bolavé. Ale nyní – nyní ještě Odetta sní…“ uvádí k obsahu díla PR manažerka Baletu Národního divadla Kateřina Hanáčková a dodává: „Divadlo vždy reagovalo na to, co se děje ve společnosti. Je jeho úkolem jít s dobou. Svět umění musí reagovat na nevyhnutelný technologický pokrok a my jsme do něj tímto vkročili také.“
Formu dražby vlastního NFT jakožto prostředek digitálního mecenášství Národní divadlo použilo coby vůbec první kulturní instituce u nás. V zahraničí vlastní NFT vydal například už Královský balet v Londýně nebo divadlo Broadway v New Yorku.
Ani v soukromém sektoru ale není práce s NFT v Česku ještě standard – průkopníky jsou v tomto ohledu například Lobkowiczové, kteří do formátu NFT převádějí své umělecké sbírky. V oblasti umění rozjíždí prodej NFT také například projekt Maappi a ve firemním sektoru Škoda Auto, jež vydala sadu virtuálních puků pro sběratele.
Milan Průcha NFT Národního divadla před aukcí vystavil ve své virtuální rodinné galerii Somnium Prucha´s Gallery vedle dalších položek, které nabízí. Jsou mezi nimi především díla českých umělců, mezi poslední kousky ale patří také díla v Praze žijící italské umělkyně Cateriny Capelli.
Možnost přihazovat v aukci Národního divadla měli zájemci pět dní, od 19. října. NFT s Nikolou Márovou se nakonec vydražilo za částku v přepočtu asi 25 tisíc korun (0,777 etherea), což Milan Průcha vzhledem k současnému stavu na trhu kryptoměn hodnotí jako úspěch. Novým majitelem je podle něj zahraniční sběratel umělec původem z Irska, který si říká BlockMuse.
Poté, co BlockMuse dílo vydražil, Milan Průcha částku prostřednictvím účtu u České národní banky převedl na konto Baletu Národního divadla. „Národní divadlo jakožto veřejná kulturní instituce nemůže mít u České národní banky kryptopeněženku,“ vysvětluje manažerka mecenášského klubu Národního divadla Karolína Matoušová-Peštová Průchovu roli prostředníka transakce.
Poté, co dílo získalo nového vlastníka, z virtuální galerie Somnium Prucha´s Gallery zmizelo. Jeho další osud je však dále vysledovatelný, což je právě jedna z výhod investování do umění v blockchainu – kdo ho prodá, za kolik a komu, je veřejný údaj, který lze zjistit například na dražebním portálu OpenSea.
Národní divadlo vydraženou částku použije na dofinancování nového rehabilitačního fyzioterapeutického centra pro účinkující Baletu, jehož soubor nyní čítá 82 stálých členů. „Je třeba starat se o těla našich umělců, je to jejich pracovní nástroj. Fyzioterapii budujeme již třetím rokem. Rehabilitační centrum, které odpovídá nejnovějším evropským standardům, jak pečovat o těla výkonných sportovců, bychom měli otevřít v lednu,“ uvádí Kateřina Hanáčková.
V případě prvního NFT Národního divadla došlo k oddělení vlastnických práv na fyzický originál díla, tedy podkladovou fotografii, od práv k NFT. Podle Milana Průchy jde o obvyklý postup při prodeji uměleckých děl touto formou, i když možností je více a některé mohou být i velmi radikální: „Jsou i skupiny lidí, které komunitně vyberou značné částky peněz, zakoupí hodnotné dílo za miliony dolarů, které převedou do NFT a podkladové aktivum pak zničí,“ řekl Průcha. Tak to letos v říjnu provedl například i jeden z nejdražších současných umělců světa, Damien Hirst.
Milan Průcha přiznává, že z hlediska investiční stability je nyní NFT v mírném útlumu: „To platí všeobecně pro veškerá investiční aktiva, která by se dala z finančního hodnocení považovat za riziková. Druhým důvodem je, že komunita je v určitém smyslu ještě nevyzrálá,“ vysvětluje.
Ucelené průzkumy o tom, jak velká je česká komunita sběratelů NFT nebo jak velký je světový trh, k dispozici nejsou. „Jedna americká studie společnosti McKinsey ale říká, že v Americe už má nějaké NFT deset procent lidí z generace Z. To může být určitý zárodek stoupajícího trendu,“ dodává Průcha.
Vydáním jednoho NFT aktivity Národního divadla ve virtuálním světě nekončí. Během následujících dvou nebo tří měsíců má vznikat ucelený plán dalších kroků v tomto prostředí. „Rozhodně to nebude poslední NFT akce Národního divadla, plány ale ještě ladíme,“ řekla Forbesu Karolína Matoušová-Peštová. Ačkoliv fyzická díla, která jsou v majetku Národního divadla, instituce do prodeje nedá, nabízí se zde právě možnost vytvořit jejich NFT a ta dražit v metaverzu.
Tento postup kvituje i Průcha: „Z mého pohledu jsou NFT zajímavá i proto, že se touto cestou dají pořídit elektronické originály děl, které na trhu jinak nejsou a nebudou. Typicky jde o díla v pozůstalostech rodin slavných malířů, která tyto rodiny fyzicky nikdy neprodají, nebo díla v majetku státních institucí. Technologie umožňuje také to, že se v jedné místnosti mohou sejít formou elektronických originálů ucelené komplexy děl, které by se fyzicky nikdy setkat nemohly,“ dodává Průcha.
Vedle NFT vidí Národní divadlo také potenciál ve virtuální realitě. Již při slavnostním zahájení aukce snímal pohyby primabaleríny Nikoly Márové speciální oblek s diodami a převáděl je do virtuální reality. Možnosti vytvoření jejího avatara, s nímž by se mohlo dále pracovat například prostřednictvím virtuálních kurzů baletu, je ale třeba ještě technicky vypilovat.
„Paní Márová zjistila, že je to z pohledu profesionála pro plný baletní pohyb nedostatečné – nebyla spokojená s nuancí propnutého nártu,“ vysvětluje Karolína Matoušová-Peštová. Podle Hanáčkové probíhají diskuze například i o tom, jestli divadlo do některé z budoucích premiér zařadí hologram.
Foto Pavel Hejný
Úvahy o propojení metaverza a Národního divadla jdou podle Karolíny Matoušové-Peštové ale zatím jen filantropickým směrem: „I další kroky povedou směrem k rozšíření fundraisingových aktivit,“ přibližuje. Cílem těchto aktivit podle ní je, přivést do divadla mladší generaci a lidi z okruhu virtuálního světa, kteří by do divadla běžně nepřišli.
Je možné, že Národní divadlo v otázce vstupu do metaverza budou následovat další české kulturní instituce. Průcha připouští, že se ozvali další zájemci, je však ještě brzy na to, aby o nich mohl mluvit konkrétně. Upozorňuje také na to, že vydání NFT dle předlohy fyzického uměleckého díla sice po technologické stránce zabere při dostupnosti všech potřebných podkladů klidně jen hodinu. Ovšem pro instituce nebo firmy je to podstatně složitější a delší proces.
„Je potřeba dát dohromady texty, fotografie nebo obrazové podklady, vyřešit autorská práva a veškeré náležitosti s tím související ať už směrem dovnitř instituce nebo směrem ven k budoucímu nabyvateli a také vymyslet, jakým způsobem to celé prezentovat. Je za tím několik měsíců práce a příprav,“ zakončuje Průcha.
