Většinou byly ve špatném stavu, přesto za ně zaplatili miliony korun a další nemalé částky ještě vydají za jejich rekonstrukci a obnovu. Navzdory tomu soukromých majitelů historických památek v Česku přibývá. Jen Asociace majitelů hradů a zámků (AMHZ) jich sdružuje téměř osmdesát.
Na to, že ceny tuzemských hradů a zámků v poslední době klesají a na trhu jich přibývá, upozornil už koncem loňského roku i magazín Forbes. Jaká touha lidi pohání k tomu, vlastnit historická sídla? „Je to naše kulturní dědictví. Všichni k tomu máme kladný vztah,“ vysvětluje Michal Farník, prezident AMHZ.
Sám před pěti lety koupil zámek Neustupov ve stejnojmenném městysi na Benešovsku. Po rekonstrukci ho teď otevírá veřejnosti. Poprvé. Památka ještě nikdy přístupná nebyla.
Za komunistického režimu v ní býval sklad léčiv, po sametové revoluci se navrátila Vladimíru Aichelburgovi, potomkovi šlechtického rodu, kterému byl zámek v roce 1948 komunisty zabaven. Od roku 2000 byl majetkem firmy Intec – export a import.
„Dlouho jsem hledal historickou nemovitost, která by se mi líbila, a nakonec jsem se rozhodl pro Neustupov. U zámku stojí nejstarší lípa ve Středočeském kraji, je jí přes šest set let, v sousedství pak románský kostel z jedenáctého století. Samotný zámek byl přestavěný začátkem sedmnáctého století z gotické tvrze z dvanáctého století,“ přibližuje Michal Farník.
„Mám rád historii už od svých školních let a miloval jsem prohlídky zámků. I proto jsem si řekl, že Neustupov zachráním,“ dodává jeho nový majitel, který v minulosti působil mimo jiné jako manažer ve společnosti Lidl.
Zámek v roce 2020 kupoval v havarijním stavu. Díky postupné renovaci je nyní obnoveno devadesát procent fasády a historická sgrafita na jižní a východní části zámku.
Uvnitř renovují postupně obnovené malby na stropech, ale i celý interiér památky. Zámek má dohromady čtyřicet místností plus gotická sklepení s portály.
Foto se souhlasem Zámek Neustupov
Během chystaných prohlídek, z nichž první začíná 27. dubna, se lidé například dozvědí, že majitelem zámku byl v minulosti Kašpar Kaplíř ze Sulevic, jeden ze sedmadvaceti popravených na Staroměstském náměstí v roce 1621. Po něm je neoficiálně pojmenovaná i stařičká lípa, u níž se prý loučil se svými přáteli a poddanými den před svou smrtí.
„Kat Mydlář mu sťal hlavu, která byla pohřbena v Týnském chrámu a jeho tělo mělo být uloženo v kostele u zámku. Když v něm ale v roce 1911 probíhaly průzkumné práce, nenašlo se. Je tedy možné, že v noci bloudí chodbami zámku. Zatím jsem ho ale ještě nepotkal,“ usmívá se Michal Farník.
Po Kaplířově smrti byl jeho veškerý majetek zkonfiskován a roku 1627 postoupen ve prospěch pluku španělského generála Baltasara Marradase. Z té doby pocházejí i malby v místnostech, na nichž jsou vyobrazeny palmy s andělíčky jako připomínka generálovy rodné země.
Posledním šlechtickým rodem, který zámek vlastnil, byl hrabě Vladimír z Aichelburgu, který ho koupil pro svou ženu Helenu. Manželé iniciovali drobné stavební úpravy, jež se dotkly významně i zámeckého parku.
Na koupi zámku si musel Michal Farník peníze půjčit, postupnou rekonstrukci už hradí z vlastních zdrojů. Investice jsou v řádech milionů korun. Než celá obnova skončí, potrvá to podle majitele minimálně dalších pět let. Během nich se upraví i zámecký park o rozloze 1,6 hektaru.
Foto se souhlasem Zámek Dětenice
Kulturních památek je v Česku přes čtyřicet tisíc, z toho zhruba 1700 je hradů, zámků a tvrzí. Z nich je přibližně 350 zrenovovaných, ale jen část z nich je otevřená veřejnosti.
Některé jsou v rukou soukromých majitelů, kteří se potkávají i díky již zmíněné asociaci. Ta byla založena téměř před třiceti lety původně šlechtickými rody, jimž se po roce 1989 vrátil v restituci majetek. Cílem byla lepší komunikace se státními orgány.
Někteří vlastníci památky opravili a zpřístupnili veřejnosti, jiní je prodali. Tak přišel k zámku Všechovice na Přerovsku brněnský podnikatel Jaroslav Mikl. Koupil ho tehdy za tři miliony korun, víc stál v té době byt v Brně.
Protože byl ale v havarijním stavu, čekaly ho milionové investice do celkové rekonstrukce. Nová je střecha, okna, omítky i fasáda s rozetami a zdobnými římsami. Znovu museli řemeslníci vystavět empírový balkon s pískovcovým zábradlím a obnovou prošla také renesanční studna.
„Přímo k tomuto zámku jsem předtím žádný vztah neměl. Ale vyrostl jsem na zámku Lešná, kde je dnes Zoo Zlín, takže to ve mně asi nějakou stopu zanechalo,“ vzpomíná Jaroslav Mikl. Historie ho baví a zajímá. Tím jsou si všichni majitelé památek podobní.
„Spolyká to hodně peněz, to už pak člověk ani nepočítá. I proto je to hlavně srdeční záležitost,“ dodává. Všechovice zpřístupnil po rekonstrukci veřejnosti, o víkendech se tu konají pravidelné prohlídky a v zámeckém parku různé akce.
Už sedmadvacet let vlastní barokní zámek Dětenice u Jičína Pavel Ondráček. Podobně jako ostatní majitelé památek, i on ji koupil v havarijním stavu a musela projít celkovou rekonstrukcí. „Dříve tam sídlila dívčí škola a po ní tam byl výchovný ústav. Tak si asi umíte představit, jak to tam vypadalo,“ přibližuje podnikatel.
Samotné Dětenice vznikly podle pověsti v místě, kde přemyslovský kníže Oldřich v polovině jedenáctého století při projížďce krajem nalezl dva opuštěné chlapce, kterých se mu zželelo. Ujal se jich a zanechal s nimi několik svých lidí, aby je chránili a vychovali. Po nich také dostala osada jméno.
Foto se souhlasem Zámek Dětenice
A bohatou historii má i samotný zámek. Původní dřevěnou tvrz přebudoval na gotickou kamennou Beneš z Valdštejna a Dětenic. V sídle jsou tak dodnes patrné zbytky zámecké věže a raně gotické sklepy. Do současné podoby v barokně pozdním slohu nechal Dětenice přestavět Jan Clamm-Gallas.
Po šetrné a rozsáhlé opravě zpřístupnil Pavel Ondráček v roce 2000 zámek veřejnosti. Známý je hlavně svou středověkou krčmou s drzou obsluhou a nejrůznějšími akcemi, které se tu pořádají. V areálu je hostům k dispozici i středověký hotel a dohromady asi sto pokojů.
„Nejdříve jsme pořídili zámek, k tomu pak zámecký park, následně jsme přikoupili další pozemky. Abychom byli soběstační, pořídili jsme bioplynovou stanici, která zásobuje celý areál teplem a elektřinou a slouží i obecnímu úřadu a školce. Snažíme se, abychom byli ekologičtí. Na náměstí pak máme ještě hotel Rustikál, kde je devatenáct pokojů,“ vypočítává Pavel Ondráček.
Pokud by měl spočítat, kolik už do projektu nainvestoval peněz, určitě podle něj půjde o stamiliony korun. Důvod, proč se tehdy pro zámek rozhodl, byl prý dvojí.
Ten první je čistě romantický, protože má rád pohádky. Ten druhý, protože si chtěl koupit nemovitost s historií. Vrátit jí původní krásu a zároveň zprovoznit tak, aby si na sebe dokázala časem i vydělat.
„Stále je spousta zámků a hradů, které by potřebovaly opravit. A my sledujeme, že lidí, kteří o památky stojí, naštěstí přibývá. To nás těší,“ uzavírá Michal Farník.
