Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v lednu zpomalilo na 2,8 procenta z prosincové hodnoty 2,9 procenta. Přispěl k tomu další pokles cen energií, uvedl ve čtvrtek v rychlém odhadu evropský statistický úřad Eurostat. Údaje za celou Evropskou unii předběžný odhad neobsahuje.
Lednová hodnota je v souladu s očekáváním analytiků. Inflace v eurozóně se předloni postupně vyšplhala až na rekordních 10,6 procenta, od té doby už výrazně klesla a přiblížila se dvouprocentnímu cíli Evropské centrální banky. Její prezidentka Christine Lagardeová minulý měsíc uvedla, že banka by mohla v létě snížit úrokové sazby.
Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny snížily o čtyři desetiny procenta. Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, zpomalila v meziročním srovnání na 3,6 procenta z prosincových 3,9 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku ceny meziročně vzrostly o 3,3 procenta.
Nejvíce v lednu v meziročním srovnání vzrostly ceny potravin, alkoholu a tabáku, a to o 5,7 procenta. Z toho ceny čerstvých potravin se zvýšily o sedm procent. Ceny energií naopak jako jediné klesly, a to o 6,3 procenta.
Analytici upozorňují, že i když míra inflace klesla, bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku zůstala vyšší, než čekali analytici. To pravděpodobně posílí argument Evropské centrální banky, že se snižováním sazeb by se nemělo spěchat, i když dalším krokem zůstává uvolnění měnové politiky. To by podle současných očekávání trhu mělo přijít v dubnu nebo v červnu.
Z jednotlivých členských zemí byla inflace nejvyšší v Estonsku, kde činila pět procent. V Chorvatsku spotřebitelské ceny stouply o 4,8 procenta a v Rakousku a na Slovensku o 4,3 procenta. Nejnižší byla inflace ve Finsku a v Itálii, kde činila méně než jedno procento.
