Ničivý požár zachvátil minulou středu bytový komplex Wang Fuk Court ve čtvrti Tai Po na severu Hongkongu, kde stavitelé zrovna renovovali tři z osmi budov vysokopodlažního komplexu.
Podle aktuálních zpráv je počet potvrzených obětí 128 a stovky dalších obyvatel jsou pohřešovány nebo zraněny. Tragédie v hongkongské společnosti znovu rozvířila debatu o milovaném i nenáviděném bambusovém lešení.
Přesná příčina obřího požáru zatím není známa, ale podle úřadů mohlo rychlé šíření plamenů podpořit právě tradiční bambusové lešení, jímž byl komplex během rekonstrukce obehnán. V souvislosti s případem už bylo zadrženo několik osob spojených se stavební firmou, které policie vyšetřuje pro hrubou nedbalost.
Hongkong je jedním z posledních míst na světě, kde se bambus ve stavebnictví stále hojně využívá. Počátky jeho používání lze datovat až do období dynastie Han před dvěma tisíci lety. Uplatnil se při stavbě Velké čínské zdi, ale i při konstrukci jednoho z ikonických hongkongských mrakodrapů, budovy HSBC britského architekta Normana Fostera.
Bambus na první pohled působí jako dokonalý materiál. Je ceněný hlavně pro svou pevnost, dostupnost a lehkost. Je podstatně levnější než kovové alternativy a snadno postavitelný i v extrémně stísněných podmínkách města, kde každý centimetr prostoru rozhoduje. Proti všem výhodám je tu ale jedna zásadní nevýhoda: extrémní hořlavost.
Foto WiNG, Wikimedia Commons, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:HK_HSBC_Main_Building_2008.jpg
U komplexů budov, jako je ten z dějiště poslední tragédie, hraje roli navíc blízkost lešení jednotlivých budov. Oheň tak snadno přeskočí z jednoho věžového domu na druhý. Komplex tvoří osm věží s třiceti jedna patry a přibližně dvěma tisíci byty, v nichž žije kolem 4800 obyvatel.
Na čínské síti Weibo se ve čtvrtek po tragickém požáru objevil hashtag „Proč Hongkong stále používá bambusové lešení“, přičemž mnozí uživatelé vyzvali městskou vládu, aby následovala příklad čínských úřadů, které používání bambusového lešení zakázaly v roce 2022.
Foto Peter Berko, Unsplash
Debaty o bezpečnosti bambusového lešení nicméně sílí už delší dobu. „Bambus je bezpochyby hořlavý materiál. V Hongkongu je právě velmi suché období, takže pravděpodobnost jeho vznícení je vysoká. A jakmile se zapálí, šíření ohně je extrémně rychlé,“ uvedl pro CNN Sin-jen Chuang, odborný asistent na Katedře stavebního prostředí a energetického inženýrství Hongkongské polytechnické univerzity.
Pomineme-li nejnovější tragédii, podle hongkongského ministerstva práce došlo od ledna 2018 do srpna 2025 k 24 úmrtím souvisejícím s bambusovým lešením. Podle některých místních obyvatel je však tato technika kulturním dědictvím, které je třeba zachovat.
Vláda letos v březnu oznámila, že kvůli bezpečnostním obavám začne používání bambusu postupně omezovat a nahradí ho nehořlavou ocelí. Polovina veřejných stavebních projektů bude muset nově používat kovové rámy. Kov je nejen odolnější vůči ohni, ale lépe také snáší vlhké hongkongské klima.
Je však možné, že to nakonec nebudou zákony, které navždy přesunou bambusové lešení jen do učebnic architektury. Nezvládne jej totiž postavit jen tak někdo. Je to umění předávané z generace na generaci. A dělníků, kteří jej dokonale ovládají, pomalu ubývá.
