skip to main content
Byznys

Lék na covid-19? Možná existuje už 50 let, říká známý český vakcinolog

3 minuty čtení

Informace o tom, že má britská farmaceutická firma Synairgen účinný lék interferon beta, který zmírňuje průběh nemoci covid-19, vzbudila velký zájem a cena její akcie vzrostla téměř šestkrát, z 0,335 na 2 libry. Na trhu je už ale téměř 50 let jiný lék, který je podle vakcinologa profesora Jiřího Berana také velmi účinný. Jenže o něm se nemluví.

Je k dispozici asi v 70 zemích světa, v Česku nese název Isoprinosine, už rok ho může předepsat každý obvodní lékař a jeho cena se pohybuje okolo 400 korun plus 80 korun jako doplatek. Užívají ho například lidé, kteří mají opakované herpetické infekce nebo onemocnění spojená s EB viry a cytomegaloviry.

Ukazuje se, že i v boji s covidem udělá velmi dobrou službu, jenže na toto téma zatím neexistuje cílená studie. Sám Jiří Beran i jeho syn nákazou prošli a lék použili. V obou případech byl průběh mírný. Užívali ho i pacienti v domově seniorů v Litovli, kde se nakazilo 56 klientů plus osm osob z personálu.

Reklama

Místní lékařka podala lék ihned při prvních příznacích dvacítce lidí ve věku od 87 do 94 let, tedy kategorii, ve které umírá na covid-19 každý třetí. Výsledek? U některých se stav mírně zlepšil během 24 hodin, sedm pacientů bylo hospitalizováno na infekčním oddělení nemocnice v Prostějově pro zápal plic, nikdo z nich ale nezemřel a průběh nemoci byl spíš mírnější.

„Buď to byl zázrak, nebo se potvrzuje, že lék opravdu dokáže výrazně nastartovat imunitu, tedy zvýšit počet takzvaných NK buněk (zkratka z Natural Killers), které s virem umějí bojovat,“ říká Jiří Beran. A vysvětluje: „Jakmile virus vstoupí do lidského organismu, snaží se co nejdříve dostat k vnímavé hostitelské buňce, aby se v ní začal množit. V tu chvíli přestává být pro imunitní systém viditelný. Isoprinosine přispívá k tomu, že se informace o něm na povrchu buňky objeví, a navíc počet NK buněk zvyšuje.“

Koronavirus | Foto Lifeliqe

Podle něj je proto pro prognózu onemocnění klíčová dostatečná hladina NK buněk na počátku infekce. Zvýšit ji doporučuje jako počáteční léčbu hlavně lidem, kteří onemocněli covidem-19 a mohli přijít s virem často a v masivní míře do styku, což jsou hlavně zdravotníci. Lék doporučuje také těm nad 50 let a chronicky nemocným.

„Při užívání dvou tablet třikrát denně se pátý den počet NK buněk zdvojnásobuje a sedmý až osmý den se dramaticky zvyšuje počet osob bez jakýchkoli příznaků,“ doplňuje Beran. Že umí podpořit imunitu v boji s různými viry, dokládá i fakt, že dobře fungoval v minulosti i při spalničkovém zápalu plic u osob, které nebyly proti spalničkám očkovány.

Tak proč nemá takovou reklamu jako jiné léky? Podle Berana může být na vině i to, že ho vyrábí po celém světě na 40 firem a žádné z nich se nechce investovat dva až tři miliony eur do nové studie, která by se věnovala jeho účinkům na covid-19.

Reklama

Na lék totiž už neexistuje licence a zisk by pak šel do kapes všem, nikoli jen společnosti, jež zaplatila studii. Jednání o tom, jaký lék zařadit na seznam doporučených pro léčení covidu-19, jsou podle něj navíc zdlouhavá a náročná. Doufá ale, že jeho výsledky přesvědčí.

Přestože pandemická čísla nových onemocnění v České republice znovu straší, upozorňuje Beran, že je třeba sledovat i jiné ukazatele než jen počet přibývajících nemocných. Důležitý je podle něj údaj o počtu hospitalizovaných s těžkým průběhem nemoci a taky statistiky mrtvých. Smrtnost v Česku klesla zhruba na 0,75 procenta, což je výrazně méně než evropský průměr, který se pohybuje okolo sedmi procent.

Důvodem je podle něj i to, že se Češi naučili dodržovat základní opatření, myjí si ruce, dodržují bezpečnou vzdálenost, větrají, a když je třeba, nasadí roušky.

„Je prokázané, že rozdíl mezi lehčím a těžkým průběhem onemocnění závisí i na množství viru, které vás infikuje. U mírného průběhu je to až šedesátkrát méně. Právě když dodržujete pravidla, máte šanci, že pokud dávku viru dostanete, bude malá,“ říká Jiří Beran. Dodává, že rozhodující je podle něj i rychlost testování. Laboratoře by měly informovat o výsledcích testů ihned, ne až za několik dní, jako se to někdy děje. Protože dokud lidé nemají nákazu potvrzenou, často nedodržují karanténu.

Reklama
Reklama