Lidé si zdraví za peníze nekoupí, ekonomika však ano. Alespoň tak praví nejrůznější vědecké teorie, jejichž pravdivost svět během letošního roku opět testuje v praxi.
Již počátkem dubna bylo jasné, že globální koronavirová pandemie způsobí jednu z nejvážnějších recesí v dějinách lidstva. Mezinárodní měnový fond (MMF) se ji tehdy v pomyslném žebříčku nebál zařadit na druhé místo hned za Velkou hospodářskou krizi z třicátých let minulého století, jejíž následky vedly nepřímo až k vypuknutí druhé světové války.
Jak dlouho se bude globální ekonomika vzpamatovávat z krize aktuální, je i bezmála tři čtvrtě roku od jejího začátku – a navzdory vidině funkční vakcíny – stále poněkud nejasné.
O něco zřetelnější nicméně je, kolik se na boj s krizí rozhodly jednotlivé země vynaložit financí. Čísla známe díky nedávno zveřejněným údajům téže instituce, která na jaře úspěšně předpověděla závažnost pandemie.
Klíčová cifra zní 19,5 bilionu dolarů, tedy v přepočtu něco kolem 432 bilionů korun. Pro lepší kontext: HDP České republiky by se do této částky vešel zhruba 79krát, italský přibližně 10krát, zatímco japonský, který platí za třetí největší na světě, téměř čtyřikrát.
12 z celkových 19,5 bilionu dolarů vynaložily vlády jednotlivých států, zbylých 7,5 bilionu slíbily dodat jejich centrální banky. Podle výkonné ředitelky MMF Kristaliny Georgievové se jedná o pomoc bezprecedentní, avšak zcela nezbytnou.
„Země nyní čelí dlouhé cestě zpět na vrchol, která bude
obtížná, hrbolatá, nejistá a během níž mohou nastat komplikace,“ uvádí bulharská
ekonomka v pravidelně zveřejňované zprávě své organizace.
Zmíněná částka je vskutku obří, ale s ohledem na právě probíhající druhou vlnu epidemie a očekávaný nástup té třetí někdy během nadcházejícího února se odborníci shodují v tom, že výsledná suma by mohla být – a nejspíš i bude – o dost větší.
Tedy za předpokladu, že nyní státy nezačnou finanční pomoc v reakci na příznivé zprávy týkající se vývoje vakcíny omezovat.
Právě takový scénář je dle Neila Shearinga, hlavního ekonoma poradenské společnosti Capital Economics pro světové hospodářství „tou největší hrozbou“, jakou si aktuálně dokáže představit.
Ze současné krize se podle jeho názoru svět vymaní jen tehdy, bude-li i nadále docházet k podpoře oslabené agregátní poptávky, jež má na výkonnost globálního hospodářství zcela zásadní vliv. V opačném případě „bychom byli sami proti sobě“, vyjádřil se pro CNN.
Každý stát přistoupil k problematice opětovného nastartování svého hospodářství různě. Ať už co do struktury finanční pomoci, nebo její celkové výše. Ze skupiny G20 sdružující dvacítku největších ekonomik světa plánuje být nejštědřejší Japonsko, alespoň pokud jde o poměr velikosti stimulačních opatření vůči vlastnímu HDP.
Země vycházejícího slunce hodlá do svého hospodářství napumpovat 117,1 bilionu jenů (přes 15 bilionů korun), což odpovídá zhruba 21,1 procenta jejího loňského hrubého domácího produktu.
Na druhém místě se umístila Kanada s 354 miliardami kanadských dolarů (více než šest bilionů korun), respektive 16,4 procenta svého HDP, zatímco třetí příčku obsadila Austrálie, která chce na boj proti ekonomickým dopadům koronavirové krize dát 272,3 miliardy australských dolarů (4,4 bilionu korun), tedy 14 procent loňského hrubého domácího produktu.
Jak vypadá celkový žebříček státní pomoci v jednotlivých zemích skupiny G20?
Zdroj: Statista.com
* nezahrnuje údaje o výši pomoci ve Velké Británii, Jižní Koreji a Jihoafrické republice
** nezahrnuje dodatečných 141 miliard eur přímé finanční podpory od jednotlivých spolkových zemí
*** nezahrnuje vládní úvěry vybraným průmyslovým odvětvím
**** nezahrnuje druhý pozměňovací návrh na rozšíření působnosti dočasného rámce státní podpory ze dne 19. března 2020
