Jsou barevné, kulaté a známe je všichni. Tradiční a nejprodávanější je balení v papírové krabičce, které se vejde do každé kapsy. Především té dětské. Jaký je ale příběh lentilek a jaká bude jejich budoucnost poté, co se jejich výroba příští rok přesune z Česka do Německa?
Musíme se vrátit do roku 1863, kdy začal český Němec Philipp Kneisl ve svém domě v Holešově na Kroměřížsku vyrábět jednoduchým způsobem cukrovinky a tvrdé bonbony ze sacharózy a škrobového sirupu – kandity. Kneislovy výrobky měly velký úspěch, a výroba se tak brzy rozšířila. Díky tomu přistavěl ke svému domu další výrobní objekty.
Po Kneislově smrti převzala vedení firmy jeho žena Emilie a od roku 1900 jeho synové Philipp a Rudolf. Ti rozšířili sortiment o čokoládové produkty a už v roce 1907 zde hrála výroba všemi barvami a z linky sjela první várka barevných cukrovinek. Holešovická společnost se brzy stala centrem jejich velkovýroby.
S nárůstem odbytu přestala skromná výrobní dílna stačit, proto se o tři roky později přestěhovala do nového a moderního funkcionalistického areálu vybudovaného na okraji Holešova do Všetul.
Zde sousedila se zavedeným cukrovarem, od kterého odebírala svou základní surovinu. Na železniční trať, která vedla kolem nového areálu, se firma zase napojila vlastní vlečkou. Původní výrobna se posléze změnila v reprezentativní vzorkovou prodejnu a výrobní objekty pro zpracování individuálních zakázek.
Kneislovi vyráběli například čokoládové kolekce na vánoční stromky. Šlo o čokoládové figurky vztahující se k historii rodů šlechtických rodin, včetně jejich erbů. Samotná lentilka dostala svůj název až v roce 1930 a ten pochází z latinského lenticula, což v překladu znamená čočka, a Kneislovi si ji nechali patentovat.
Stejně tak název závodu Sfinx má svůj důvod. Rudolf Kneisl měl totiž velkou zálibu v egyptské historii a památkách a Egypt také několikrát navštívil. Během další modernizace továrny nechal pak umístit před vchod repliku egyptské sfingy.
Replika egyptské sfingy před továrnou Rudolfa Kneisla. | Foto archiv
Další sochu umístil na administrativní budovu. Obě dvě střeží vchod do tohoto sladkého světa dodnes. Po konci druhé světové války byli Kneislovi jako Němci a členové nacistické strany odsunuti do Německa. Zde založili v hornobavorském Geretsriedu továrnu na cukrovinky a čokoládu, kde se specializovali zejména na výrobu různých druhů ovoce v čokoládě.
Má se za to, že během války byla v jejich závodě buňka NSDAP, což se považuje za jeden z důvodů, proč se následně během restitucí nepřihlásili o továrnu, i když šance na její návrat by skrz Benešovy dekrety byla velmi malá. Po válce pak byla firma znárodněna a přejmenována na Sfinx, do té doby se totiž jmenovala stále Philipp Kneisl.
V 50. letech pak Sfinx rozšířil svou síť do desítek zemí světa a export představoval celých 30 procent z celkové výroby. Během privatizace v roce 1992 se stal součástí koncernu Nestlé, který v roce 1866 jako potravinářskou společnost založil ve Švýcarsku Henri Nestlé a který je dnes největším světovým potravinářským koncernem působícím ve 189 zemích světa s dvěma tisíci značkami včetně lentilek. Ty si tvar barevné čočky plné čokolády zachovaly a za rok 2019 se jich vyrobilo 1254 tun, z čehož celých 942 tun se spotřebovalo v České republice a zbytek pak putoval na export.
Lentilky se vyrábí v sedmi barvách, a to ve žluté, červené, modré, zelené, fialové, růžové a oranžové, a od roku 2014 jsou barveny výtažky z rostlin a zeleniny, jakými jsou spirulina, světlice barvířská, ředkev, citron, mrkev. Vyrobí se jich takto osm milionů denně a zajímavé je, že každá měří jeden centimetr a váží jeden gram. Lentilky mají navíc ještě jedno specifikum, vyrábí se totiž ve dvou závodech.
Takhle dnes vypadá výroba lentilek. | Foto archiv
Nejprve vzniká čokoládová čočka v olomoucké Zoře a poté se čokoládové pecičky musí převézt do Sfinxu, kde probíhá osm hodin obalování barevnou cukrovou vrstvou. Jistě jste si také všimli, že pokud vysypete krabičku lentilek, pokaždé v ní najdete jiný poměr barev. To je způsobeno tím, že všechny barvy bonbonů jsou smíchány do jednoho kotle.
Z toho následně putují linkou až k baličkám, do každé krabičky tak padá náhodný barevný mix. Za léta zmizela z lentilek hnědá barva, která byla smutná, a nahradila ji veselá žlutá, která se dle průzkumu stala nejoblíbenější. Stejně tak zmizelo balení v sáčku, které se objevilo před rokem 1989.
Dříve také mívaly lentilky mnohem více variací než dnes. Vyráběly se mintelky s mátou a hořkou čokoládou, na Vánoce pak bývaly zimní edice s třemi barvami, bílou, červenou a zelenou.
Od dubna 2021 převezme výrobu lentilek továrna v Hamburku z důvodu optimalizace výroby a snížení nákladů a kvůli harmonizaci receptury se značkou Smarties, pro kterou se společnost Nestlé rozhodla na základě výsledků preferenčních testů mezi spotřebiteli. Ovšem lentilky nekončí.
Jejich název zůstává, přibude naopak více mléka a čokolády, jejíž obsah se zvýšil z 50 procent už před rokem 1989 na 53 procent. Ta nová bude z kakaa, které je certifikované dle standardů Nestlé Cocoa Plan organizací Rainforest Alliance.
Pozitivně se pak také zmenší podíl cukru. Nadále budou barveny pouze přírodními barvivy, ovšem nově budou obsahovat lepek, který bude součástí cukrové krusty. Tato receptura bude shodná i pro značku Smarties.
„Lentilky jsou u nás značkou s bohatou tradicí a firma Nestlé nemá za cíl jejich výrobu a prodeje ohrozit, ale naopak recepturu vylepšit. Budeme součástí vývojového týmu, a tedy budeme mít vliv na vývoj novinek a inovovaných produktů této značky. Je pro nás strategicky důležité, aby spotřebitelé byli s kvalitou, chutí a cenou i nadále spokojeni,“ uvádí ředitel pro korporátní záležitosti Nestlé Vratislav Janda
