Před vystoupením Martina Tolara na konferenci Lepší Česko se sálem v Karlových Varech rozezněly požární sirény. Byl to ten nejstylovější úvod ze všech, poněvadž Tolarovou ambicí je uhasit požár v mozku. Tak on sám charakterizuje lék proti Alzheimerově chorobě, na jehož finálním vývoji pracuje.
Proto byly sirény namístě. Na ideové konferenci, kterou Forbes ve čtvrtek pořádal, se ozvaly hned několikrát. Až po nich „hasič“ Tolar nakráčel na pódium.
Zvuk sirén dost možná předchází vítězným fanfárám. „Záleží na regulačních orgánech, ale pokud vše dobře půjde, mohl by být náš lék v roce 2026 k dispozici,“ říká český neurolog žijící dlouhá léta v Americe.
V Tolarově kuchyni v jeho bostonském domě vznikla biotechnologická firma Alzheon, jež se za dekádu stihla stát jednorožcem, společností s valuací přes miliardu dolarů. Americký sen? Bezpochyby, a jeho dokonalé naplnění může dovršit pilulka ALZ-801, za níž Alzheon stojí.
Právě ALZ-801 může výrazně pomoci pacientům s Alzheimerovou chorobou, čili s devastující nemocí, v jejímž konečném stadiu se člověk sám sobě ztratí.
Cílem pilulky od Alzheonu je především záchrana či razantní zkvalitnění životů pacientů, z čehož ale současně plyne i její nepřehlédnutelný byznysový potenciál. „Ani nevím, jak se dá takový lék vyčíslit, jaký ekonomický efekt by mělo už jen zpomalení nemoci. Alzheimer reálně ohrožuje celosvětovou populaci, takže hodnota léku může být 2,5 bilionu dolarů,“ tvrdí Martin Tolar.
Vyjádřeno v korunách dělá Tolarem vyslovená suma zhruba 57,5 bilionu. Pro lepší představu, číslem lze tuto sumu zaznamenat takto – 57 500 000 000 000 korun. Od téhle cifry se pak odvíjí legitimní úvaha, zda by se při úspěšné komercializaci pilulky nestal Tolar nejbohatším Čechem. „Bez komentáře,“ reaguje adresát úvahy s úsměvem.
Foto Martin Svoboda
Ondřej Tolar při rozhovoru s Petrem Šimůnkem.
Aktuálně má ALZ-801 za sebou třetí fázi klinických testů, v níž bylo na vzorku více než tří tisíc pacientů prokázáno, že zpomaluje nemoc zachycenou v časných stadiích.
Je to klíčové zjištění. Alzheimer totiž zpravidla započne mezi čtyřicátým a padesátým rokem, mozek však jeho vlivem začne selhávat až za dalších plus minus dvacet let, kdy už je bohužel jeho poškození nezvratné. Tolarův výzkum navíc přináší možnost brzké diagnózy z takzvaných biomarkerů v krvi, pak by bylo nasazení ALZ-801 ideální.
Proti ničivé diagnóze dosud existují na trhu dvě protilátky. Avšak jejich vedlejší účinky – zejména krvácení do mozku způsobující jeho otok – do značné míry odrazují od masivního využívání, navzdory miliardám vynaložených dolarů. Ke všemu jsou podávány infuzí, pilulka nabízí o poznání větší komfort. „A má dobrý bezpečnostní profil,“ dodává Tolar.
Alzheon je americká společnost, je však znát, že jejím otcem je Čech. Mezi investory je i několik Tolarových krajanů, veřejně se ví o miliardáři Zbyňku Frolíkovi, majiteli společnosti Linet, a také o právníkovi Radku Pokorném, který vede advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři.
Investoři přitom nejsou jedinou českou linkou – do klinických studií látky od Alzheonu byli zahrnuti pacienti z pražského Motola a též z brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny.
Martin Tolar často chválí, kolik šikovných lidí v jeho rodné zemi je. „Ale na druhou stranu, viděno zvenčí, kde už skoro třicet let žiji – musím říct, že problémem Česka je lenost. Máme se tady dobře, proto nejsou ambice, je málo hladu po úspěších,“ kritizoval na konferenci Forbesu ve Varech.
Foto Forbes Česko
