Zdá se to jako nadsazený vtip, ale je to tak. Kdo minulý měsíc investoval do některých oblíbených indexů či kryptoměn, by vydělal více, kdyby peníze nechal na běžném spořicím účtu. Při pohledu na jejich roční zhodnocení je však situace zcela jiná.
Když se vzhledem k ekonomickým krokům amerického prezidenta Donalda Trumpa začala finanční čísla nejen ve Spojených státech červenat, někteří uživatelé sociálních sítí přišli s obligátním „to kdybych si radši peníze nechal na spořáku“. Jak se ale oblíbeným investicím v uplynulém roce a měsíci skutečně dařilo?
Spořicí účty
Nejoblíbenější finanční produkt, který je pro mnoho Čechů začátkem a zároveň koncem investování. Nabízí jistotu, ale není známý vysokými výnosy, i když před rokem se vkládání peněz do něj jevilo trochu jinak.
Úrokové sazby na spořicích účtech se pohybovaly od čtyř do více než šesti procent ročně. Na pěti procentech tehdy byly účty od Air Bank, Raiffeisenbank, ČSOB či Komerční banky, z tohoto čísla proto budeme vycházet.
V průběhu roku však docházelo k postupnému snižování až na polovinu toho, co banky nabízely v březnu. Právě teď nabízejí roční úrok na spořicích účtech od tří do čtyř procent. Pokud budeme vycházet z 3,5 procenta, které nabízí například ČSOB, Fio Banka nebo Komerční banka, za měsíc to činí 291,67 koruny.
Po odečtení daně zůstane 100 247,92 koruny a čistý výdělek tak činí pouhých 0,25 procenta měsíčně. Přesto i to je lepší než prodělat jako u jiných investic, které v takto krátkodobém horizontu neuspěly.
Když se pak podíváme na již zdaněný roční výdělek, vychází na zhruba 103 a půl tisíce korun. Záleží samozřejmě na tom, kdy a o kolik jednotlivé banky v průběhu roku měnily úrokové sazby, nicméně konečná částka se bude pohybovat v rozmezí zhruba jedné tisícovky korun.
Jedná se totiž o tak malý úrok, že i účet s výnosem šesti procent za celý rok by se po zdanění dostal na pouhých 105 221 korun.
Akciový index S&P 500
Foto Profimedia
Jednou z investic, která nepochybně trpí Trumpovými kroky, je index S&P 500. Eskalující obchodní válka Spojených států proti Kanadě i dalším z největších obchodních partnerů americké země vrhá investory do obav z možného zvýšení inflace a uvržení ekonomiky do recese.
Od svého maxima z 19. února proto index klesl do 13. března o 10,13 procenta. Jenže od největšího pádu tato obava postupně ustupuje a nyní podle amerických médií Bloomberg News a Wall Street Journal investoři naopak očekávají, že Trump bude při zavádění dalších cel méně přísný.
Ke klidu pravděpodobně přispěla i slova prezidenta, který v pondělí zmínil, že „může mnoha zemím ulevit“ od cel. Stále však trvá na tom, že druhý duben bude ve Spojených státech „Dnem osvobození“.
Kdo tak investoval do nejznámějšího indexu na konci března loňského roku sto tisíc korun, aktuálně si přijde na 106 a půl tisíce korun.
Naopak investice těch, kteří do něj dali sto tisíc korun na konci února, se zatím propadla o více než šest tisíc korun. V tomto krátkodobém případě tedy spořicí účty vítězí.
Jelikož ale od roku 1996 vzrostl index o 645 procent a ze všech propadů se zotavil, pravděpodobně bude stačit pouze vyčkat, až se vrátí na únorovou hodnotu.
Zlato
Foto Unsplash / Zlaťáky.cz
Vynikající rok naopak mělo a zřejmě ještě jeden bude mít zlato. Třetina světových bank plánovala loni v létě výrazně zvýšit jeho rezervy, světová poptávka po něm byla rekordní a i Češi se o něj začali zajímat více než kdy dříve.
Zatímco na konci loňského března se pohybovalo na 2233 dolarech za troyskou unci, 30. října už vystoupalo o více než 550 dolarů na 2787 dolarů. Pak ale nastal až do konce roku povánoční sešup.
Na dravý vzestup se ale kov znovu naladil s prvními kroky Donalda Trumpa v úřadu a dnes se zlato blýská cenou více než tří tisíc dolarů za troyskou unci.
Kdo si tak na konci loňského března pořídil za svých sto tisíc korun více než 59 gramů kovu, drží dnes v rukou přes 135 tisíc korun. Na zhodnocení 35,62 procenta za rok spořicí účty opravdu nedosahují.
Je to kov, který je obvykle považován za dlouhodobější investici, kdo by se ho však chtěl po měsíci zbavit, vydělal by na něm jen 2,8 procenta. I to ale výrazně převyšuje peníze získané úroky na spořicích účtech.
Akcie
Foto Profimedia
Zajímavě vyšly i ty akcie, které lákají české investory nejvíce. Například Air Bank loni zaznamenala největší zájem v aplikaci My Air o akcie firem Nvidia, Apple a Intel.
Technologický gigant Nvidia svým akcionářům přidal za poslední rok na sto tisících korunách 21 tisíc a Apple dokonce necelých 28 tisíc, Intel se ale o téměř 49 tisíc korun propadl.
Při investici před měsícem jsou ale čísla mnohem horší – případných sto tisíc korun do společnosti Nvidia připravilo investory o dvanáct tisíc korun, v Applu přišli o deset tisíc a na Intelu ztratili čtyři tisíce. Spořicí účet tady tak všechny tři firmy překonal.
Z českých firem je stálicí energetická skupina ČEZ, jejíž akcie si během jednoho roku připsaly 31 procent a za poslední měsíc téměř dvanáct procent. Tady tedy spořicí účet ani v jednom případě nezabodoval.
Stříbro
Foto Scottsdale Mint / Unsplash
Další z často obchodovaných drahých kovů měl podobně příjemný vzestup jako jeho žlutý kolega. Zlatem na steroidech ho nazval hlavní komoditní stratég Saxo Bank Ole Hansen a k jeho ceně přispěl nejen zvýšený zájem investorů, ale i poptávka ze strany společností zaměřených na fotovoltaické výrobky. U těch se použití stříbra oproti roku 2023 téměř zdvojnásobilo.
„Stříbro podpořilo několik klíčových faktorů, včetně silné průmyslové poptávky při přetrvávajícím deficitu nabídky a zvýšeného zájmu o investice v době ekonomické nejistoty,“ míní Maria Smirnova ze společnosti Sprott, globálního správce aktiv.
Kdo tak investoval sto tisíc korun do stříbra, na konci minulého března si odnesl 5,3 kilogramu kovu. To pak za rok v ceně narostlo o 34,21 procenta na 134 tisíc korun.
A i při měsíčním držení na tom zůstává dobře – portfoliu takových investorů přispěl nárůstem o 4370 korun. Na zlato ani na stříbro tedy spořicí účty nedosahují.
Bitcoin
Foto Profimedia
Na více než dvou milionech korun dnes stojí kryptoměna bitcoin. Ta za poslední rok zažila několik vzestupů i pádů – největší změnu přineslo vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách.
Tehdy vzrostla o necelých 46 procent, než zase začala klesat. Mezi loňským listopadem a letošním únorem se její hodnota pohybovala tam a zpátky, pak se ale propadla až na 1,819 milionu korun.
I tady se projevila cla, ale také Trumpova politika vůči kryptoměnám či nedůvěra investorů po krádeži konkurenční kryptoměny ether za jeden a půl miliardy dolarů.
Z tohoto sešupu se zatím kryptoměna nevzpamatovala, ačkoli vzrostla o sedm procent – od svého vrcholu se totiž propadla o třicet procent. Přesto ti, kteří do ní před rokem vložili své peníze, stále vydělali. Ze sta tisíc korun se po dvanácti měsících stalo 118 a půl tisíce koruny.
Na druhou stranu při měsíční investici je to opět pokles o zhruba 250 korun. I zde tedy bylo lepším řešením nechat peníze na spořicím účtu.
